Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
HDP letos vzroste o 2,3 procenta, odhaduje ministerstvo financí
53 minut
Události: HDP podle prognózy poroste
Případné zavedení desetiprocentních cel na dovoz evropského zboží do USA by podle Stanjury zpomalilo růst české ekonomiky zhruba o půl procentního bodu. „Vzhledem k tomu, že Spojené státy nejsou pro Česko tou nejdůležitější exportní zemí, je potenciální dopad menší než pro Německo,“ řekl Stanjura. Česko nicméně přesto dopad případných amerických cel pocítí, a to právě kvůli svému navázání na Německo, upozornil. „Je na evropských politicích, abychom vyjednali férové podmínky se Spojenými státy,“ dodal.
Dalším rizikem pro hospodářský růst může být slabší než očekávaný ekonomický výkon Německa. Dopad by ale byl zhruba ve výši jedné desetiny procentního bodu. Německá vláda tento týden zhoršila výhled letošního hospodářského růstu na 0,3 procenta, když ještě v říjnu odhadovala 1,1 procenta, tedy více než trojnásobek. Tuzemské ministerstvo financí při přípravě predikce očekávalo růst německého HDP o 0,7 procenta.
Hospodářský růst v Česku letos podle resortu potáhne spotřeba domácností, která zrychlí svůj růst na 3,4 z loňských 1,8 procenta. Nahrávat by tomu měl růst reálných mezd zhruba o čtyři procenta a také snižování míry úspor, která zůstávala na zvýšené úrovni od pandemie covidu-19. Po loňské stagnaci také oživí investiční aktivita státu i soukromého sektoru, kde se promítne snížení úrokových sazeb. Ministerstvo odhaduje růst investic o 2,8 procenta. Negativně se naopak dle úřadu bude projevovat zahraniční obchod.
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové se ale Česko rozhodně nemá čím chlubit. „My bychom naopak měli dohánět tu stagnaci a absenci pocovidového růstu,“ uvedla Schillerová.
Trh práce zůstane podle resortu napjatý. Nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu letos klesne na 2,5 procenta z loňských 2,6 procenta. Přesto, že některé podniky v Česku začaly v minulých měsících propouštět. „Samozřejmě nelze vyloučit propouštění v nějakém konkrétním segmentu, ale celkově za celou ekonomiku nezaměstnanost zůstane nízká,“ podotkl Stanjura. Upozornil zároveň na to, že podnikatelé dlouhodobě označují za hlavní brzdu svého podnikání nedostatek pracovní síly.
„Jsme spíše v demografické situaci, kdy nám více lidí odchází z trhu práce, než na něj přichází. A z těchto důvodů tlak na to, aby nezaměstnanost byla nízká, bude poměrně velký,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) poukázal na to, že jsou ohlášena další propouštění u větších podniků. „Takže se dá očekávat, že nezaměstnanost spíše naroste,“ podotkl.
V loňském roce byl podle resortu deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP
Deficit veřejných financí podle ministerstva loni dosáhl 2,8 procenta HDP. Poprvé od roku 2019 se tak dostal pod tři procenta HDP, což je jedno z kritérií pro zavedení společné evropské měny eura.
Dluh sektoru vládních institucí se loni podle resortu zvýšil o jeden procentní bod na 43,3 procenta HDP. Výše zadlužení je tak nižší, než ministerstvo předpokládalo ve své listopadové predikci. Vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky resortu David Prušvic to vysvětlil tím, že energetická společnost ČEZ v závěru loňského roku splatila půjčku, kterou jí stát poskytl v době energetické krize, takže si stát nemusel půjčovat další peníze.
Letos by měl tento dluh dál narůst na 44,3 procenta HDP. Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Klesl i strukturální schodek
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle resortu klesl na 2,1 procenta HDP z 2,6 procenta v roce 2023. Letos ministerstvo očekává jeho další snížení o jednu desetinu procentního bodu.
