Ústavní soud zamítl návrh poslanců ANO na zrušení důchodové reformy. Zákon kromě jiného postupně posouvá věkovou hranici pro odchod do penze. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň.
ANO napadlo dvě obsahové části zákona. Jde o zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let a zúžení okruhu profesí, které mají nárok na dřívější penzi bez krácení pobírané částky. ÚS konstatoval, že zvýšení důchodového věku není extrémní a podstata práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří zůstává zachovaná.
„Nárůst důchodového věku je pouze přidruženým projevem demografického vývoje a přiměřenou reakcí na něj. Reforma, jejímž středobodem je především zvýšení penzijního věku, reaguje na skutečnost, že dosavadní úprava v oblasti základního důchodového pojištění s ohledem na zmíněné demografické ukazatele do budoucna směřovala k vysokým deficitům důchodového účtu,“ uvedl soudce zpravodaj.
Z podstaty práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří dále podle ÚS nelze dovodit, že by zákonná úprava měla při stanovení penzijního věku v důsledku výkonu rizikové práce zvýhodnit určitou přesně vymezenou skupinu osob. Určení této kategorie tak zůstává projevem politického uvážení zákonodárce, míní soud.
Předčasné ukončení rozpravy
Hnutí ANO poukázalo na předčasné ukončení rozpravy k reformě ve všech třech čteních ve sněmovně za situace, kdy byly přihlášeny ještě desítky poslanců. Podle ÚS je navzdory porušení jednacího řádu nutné zvážit, zda zároveň protichůdné ústavní normy či principy nepřevažují.
„Procedurální návrhy o pevném času hlasování a následném ukončení rozpravy jsou ústavně souladné, pokud mohou docílit ochrany principu politického rozhodování z vůle většiny. Projednávání nyní posuzovaného zákona navzdory zkrácení rozpravy dostatečně vyvažuje práva parlamentní většiny a menšiny,“ sdělil Přibáň.
ÚS zopakoval názor vyjádřený již dříve, že zjevné porušování pravidla, podle něhož předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci, není v demokratickém právním státě ničím žádoucím. Znovu apeloval na všechny poslance napříč politickým spektrem, aby se zasadili o reformu jednacího řádu Poslanecké sněmovny tak, aby napříště zajišťoval, že jednání dostojí jak principu rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, tak z principu ochrany menšin.
Experti verdikt očekávali
„Rozhodnutí je očekávané. Zejména s přihlédnutím k tomu, že již 18. června v obdobné věci (…) rozhodl Ústavní soud obdobně,“ sdělil lektor a právník z katedry finančního práva a národního hospodářství Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jakub Halíř, podle něhož soud tehdy přihlédl k podobným argumentům jako nyní.
„Argumentace Ústavního soudu je konzistentní a vychází z argumentací jeho předchozích rozhodnutí, takže tento verdikt není v žádném případě překvapivý. Ústavní soud vychází z toho, že parlament je suverén a do politického rozhodování nemají soudci co vstupovat,“ řekl politický analytik Lukáš Jelínek, podle něhož je stále častější tendence politiků dělat z Ústavního soudu pomyslnou třetí parlamentní komoru.
„Z mého pohledu to byl očekávaný výsledek. Ostatně Ústavní soud to konstatoval hned v úvodní větě, když říkal, že vycházel z kontinuity předcházejících rozhodnutí,“ řekl vedoucí katedry veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Robert Jahoda.
„Někdo, kdo sleduje judikaturu Ústavního soudu jak k sociálním právům, tak i k otázce zákonodárného procesu, tak si myslím, že tím rozhodnutím může být překvapen jen velmi obtížně,“ míní vedoucí katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Ladislav Vyhnánek.
Apel Ústavního soudu na změnu jednacího řádu Vyhnánek považuje za zásadní a rozhodnutí se touto změnou nezabývat považuje za chybu. „Ať už se nacházíme na jedné, nebo na druhé straně, tak jednou ta strana vyhraje a podruhé prohraje. Pokud by se našla shoda na nějakém racionálnějším řešení, tak z toho podle mě budou profitovat všichni,“ poznamenal.
K verdiktu ÚS se vyjádřil i prezident Petr Pavel. „Jsem rád, že Ústavní soud dal jasně najevo, že důchodová reforma nebyla v rozporu s ústavou. A přestože se mnoha lidem nemusí líbit, což je nakonec naprosto přirozené, tak že je v souladu s naším právním řádem,“ prohlásil.
Koaliční politici rozhodnutí vítají
„Ústavní soud potvrdil, že jsme postupovali tak, jak jsme měli, a shledal, že vše bylo v pořádku a v souladu se zákonem,“ sdělil premiér Petr Fiala (ODS), který zdůraznil, že důchodová reforma byla jednou z klíčových věcí vládního programu. Verdikt ÚS je podle premiéra „další prohrou opozice“. Postup ANO označil za „nezodpovědný“.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) napsal, že důchodový systém, který současná vláda zdědila, byl dlouhodobě neudržitelný a bez změn by vedl k dramatickému nárůstu schodků. Opozici vytkl, že změny pouze kritizovala, aniž by nabídla vlastní návrh řešení.
Podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky znamená rozhodnutí ÚS jistotu, že přijatá důchodová reforma platí. Považuje ji za důležitý zákon k udržení současných i budoucích penzí. „Kroky, které jsme udělali, byly nezbytně nutné, byly zcela v souladu s demokratickými principy a především byly v souladu s odpovědným hospodařením státu do budoucna,“ zdůraznil Kupka. Rozhodnutí ÚS podle něj jasně deklaruje, že proces projednávání důchodové reformy i její obsah jsou v souladu s ústavou.
„Neočekával jsem, že by Ústavní soud rozhodl jinak,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko, který se vyjádřil rovněž k apelu ÚS na úpravu jednacího řádu dolní parlamentní komory. „To, že se u nás dá bezbřeze diskutovat na půdě Poslanecké sněmovny, vede ke všem těmto excesům, obstrukcím a tomu, že se neschvalují zákony tak, jak bychom je v moderní demokratické společnosti schvalovat měli,“ uvedl.
„S ohledem už na předchozí nálezy, které se vyjadřovaly k podáním hnutí ANO, by bylo velmi nepravděpodobné, kdyby Ústavní soud rozhodl jinak,“ poznamenal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na dotaz, zda reforma neporušuje práva, odpověděl, že neporušuje.
„Jednoznačně jsme byli přesvědčeni, že ta námitka u Ústavního soudu nemůže obstát,“ uvedl předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. „Jsme rádi za toto rozhodnutí,“ dodal.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová podotkla, že ANO u ÚS prohrálo sedmkrát. „ANO a SPD vlastní návrhy nemají, snaží se paralyzovat jednání sněmovny a jejich nezodpovědná politika by poškodila české občany,“ napsala.
Ministr zdravotnictví a vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09) podotkl, že předchozí vlády reformu slibovaly, ale neprovedly. „Očekával jsem, že takto Ústavní soud rozhodne, protože zákon je dobře napsaný, je napsaný smysluplně, napsaný v zájmu budoucích generací a tak, abychom všichni dostávali důchod, aby i ti, kteří nyní mají dvacet či třicet let, se ho dočkali,“ uvedl Válek.
Schillerová cítí zklamání
„Rozhodnutí ÚS je třeba respektovat,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, která dodala, že stejně jako v předchozích případech cítí zklamání. „Ústavní soud to shrnul tak, že se jedná o výsostně politickou otázku. To znamená, že může být rozhodnuta opět politicky, a já vzkazuji občanům, že nezbývá než nám dát důvěru, abychom vyhráli volby,“ zdůraznila.
„Já si myslím, že Ústavní soud nějak rozhodl. A uvědomme si, že rozhodl o právech současné vládní koalice a současné opozice, ale předpokládám, že se neodchýlí od své standardní judikatury, když v koalici a opozici bude kdokoliv jiný,“ dodala Schillerová, podle níž ÚS potvrdil velmi slabou ochranu ústavních práv opozice. Předsedkyně poslaneckého klubu rovněž v reakci na verdikt sdělila, že revizi jednacího řádu Poslanecké sněmovny nepovažuje za nutnou.
„Nevím, jak to budou cítit lidé, kteří se toho věku, a já si to nepřeji, třeba ani nedožijí,“ řekla Schillerová v souvislosti se zvýšením věku odchodu do důchodu nad 65 let. Dodala, že starší lidé mají problém sehnat práci, přičemž důvodem je právě věk. „Lidé, kteří nebudou pobírat dávky důchodového pojištění, se přesunou do sociálního pojištění. Dávky v nezaměstnanosti, sociální dávky, nemocenská, a kdo to zaplatí? Stát. Připadá nám to nedomyšlené,“ zdůraznila.
„To, že respektuji rozhodnutí Ústavního soudu, je fakt. Na druhou stranu s tímto rozhodnutím nesouhlasím,“ uvedla poslankyně SPD Lucie Šafránková. „Hnutí ANO opětovně podalo tuto stížnost, respektive návrh na zrušení části zákona, samostatně, kdy opět nechtělo spolupracovat v rámci celé opozice, abychom mohli dopracovat i nějaké naše další připomínky, jak po právní, tak věcné a obsahové stránce,“ podotkla a dodala, že už nezbývá nic jiného než „to změnit v příštím volebním období“.
„Ústavní soud ukázal, že není dobré, jak funguje sněmovna v současném nastavení a sice v těch obrovských obstrukcích,“ okomentovala rozhodnutí ÚS místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti), podle níž Piráti měli v souvislosti s důchodovou reformou velkou výhradu k tomu, že lidé pracující v náročných profesích „nedostali takovou kompenzaci, jaká byla slíbená a připravená“. „A právě kvůli tomu jsme odešli ze sálu (při hlasování v Poslanecké sněmovně, pozn. red.), ale současně jsme říkali, že důchodová reforma potřeba je,“ dodala.
Rozhodnutí ÚS respektuje i Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Verdikt ale podle ní neznamená, že parametry reformy jsou spravedlivé či konečné. „Znamená pouze, že obstály v testu ústavnosti. O podobě důstojných a finančně odpovědných penzí je proto nutné dále jednat a hledat řešení přijatelné pro celou společnost,“ sdělil Denis Drahoš z ČMKOS. Konfederace po volbách představí návrhy, které podle ní zajistí dlouhodobou finanční udržitelnost důchodového systému, umožní zaměstnancům v náročných profesích odejít do penze dříve a posílí solidaritu mezi generacemi i napříč pracovním trhem.
Podle ANO je reforma asociální
Poslanci schválili důchodovou reformu loni 8. listopadu. Jednání o ní doprovázely dlouhé opoziční obstrukce. Opoziční ANO trvá na tom, že je reforma asociální. Pod návrh na její zrušení se podepsalo 71 poslanců, za které jednala Schillerová a právní zástupce David Rašovský.
Opoziční ANO žádalo, aby soud zrušil novelu zákona o důchodovém pojištění jako celek. Alternativně navrhovalo provést dílčí zásahy v zákoně, například zrušit mechanismus stanovení věku odchodu do penze u pojištěnců narozených od roku 1974. Postupně má důchodový věk dosáhnout 67 let.
Dále opozičním poslancům vadilo, že zákon umožňuje dřívější odchod do penze bez krácení penze jen lidem ze čtvrté, tedy nejrizikovější kategorie profesí. Jde typicky o pracovníky vystavené vysoce toxickým chemickým látkám, hluku, vibracím nebo infekčním látkám, a to vše v míře, kterou upřesňuje zvláštní vyhláška.
Jurečka: Reforma není pro dnešní seniory
Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve uvedl, že novela je potřebná a proces přijetí byl v pořádku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje penzijní reformu za krok ke stabilizaci systému. Obhajoval ji s tím, že není určena pro současnou generaci seniorů, ale pro dnešní třicátníky, čtyřicátníky a jejich děti. Opoziční ANO podle něj nevyužilo diskusi k úpravě reformy.
Reforma platí od letoška. Kromě pokračování zvyšování důchodového věku od 30. let o měsíc ročně do 67 let či dřívější penzí bez krácení pobírané částky pro pracovníky nejrizikovější, čtvrté kategorie počítá třeba také s nižším výpočtem nových penzí. Jednotlivá ustanovení nabydou účinnosti postupně až do roku 2027.
Opoziční hnutí ANO a SPD avizovala, že podstatnou část reformy zruší, pokud se na podzim po sněmovních volbách dostanou k moci.
ANO v tomto volebním období zatím u Ústavního soudu uspělo jednou. Loni v prosinci soud zrušil podstatné části novely, která zpřísnila zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací v zákoně o střetu zájmů. Ostatní návrhy soud zamítl.
