Ekonomická situace domácností se už druhým rokem zlepšuje, lidé to ale vnímají jinak. Často si myslí, že se země ubírá špatným směrem, vyplývá z průzkumu agentury STEM a poradenské společnosti KPMG. Na tom, zda se mají Češi lépe, se ale politici úplně neshodnou. Například poslanec ODS Karel Haas v Událostech, komentářích řekl, že situace lidí je často lepší, než uvádějí v průzkumech. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher uvedl, že situace se možná meziročně zlepšila, ale pořád se lidé nemají tak dobře jako před covidem. Poslankyně SPD Marie Pošarová poukázala na špatnou situaci mladých lidí.
Lidé se rozhodují podle peněženky, říká Nacher. Dle Haase se situace obrací k lepšímu
31 minut
Události, komentáře: Jak se žije Čechům?
„Myslím si, že reálná životní úroveň nepochybně byla velmi výrazně poznamenána předchozími dvěma lety, na druhou stranu si ale myslím, že je reálně lepší, než lidé uvádějí v rámci statistických šetření,“ uvedl Haas. Data o inflaci, reálných mzdách či nezaměstnanosti podle něj ukazují, že se situace začíná obracet k lepšímu. „To obracení by mělo akcelerovat směrem k roku 2025,“ dodal.
Podle Nachera se ale nyní lidé rozhodují podle své peněženky. „Inflace tady kumulativně za poslední dva roky byla 25 procent, pokud jde o pokles reálných mezd, tak ten je největší ze zemí OECD, jsme jediná země v Evropské unii, která se v HDP nedostala na předcovidovou úroveň. To jsou prostě jasná čísla,“ vysvětlil.
Místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko řekl, že nastala doba globální nestability. „Každý je trochu opatrnější, více rozmýšlí, za co své peníze utratí, a to se samozřejmě projevuje i v tom, jakým způsobem celou situaci vnímají,“ řekl s tím, že taková opatrnost bude mezi Čechy ještě nějakou dobu.
Pošarová řekla, že nejvíce postižené jsou rodiny s malými dětmi, další ohroženou skupinou jsou podle ní také senioři. „Co se týče vývoje do budoucna, tak to špatně vidí také mladí studenti ve věku 18 až 29 let, protože oni si zrovna hledají první práci nebo bydlení, zjišťují, že jim na to nestačí ani ty současné příjmy,“ upozornila.
Z čeho pramení nespokojenost?
Zjednodušeně z posledních průzkumů vyplývá, že Čechům se žije lépe, ale nemyslí si, že je na tom lépe i Česko jako takové. „Je nutné rozlišit výsledek indexu finanční situace domácností a názor na ubírání České republiky,“ řekl ekonom KPMG Adam Páleníček s tím, že až 53 procent lidí si myslí, že se země správným směrem neubírá. „Může to být dáno nespokojeností se současnou politickou situací nebo obavou z možného vývoje,“ dodal.
Pokud jde o ekonomický pohled, Páleníček si myslí, že skepse může pramenit z toho, že stále doháníme ekonomický růst. „Maxima jsme dosáhli v roce 2019, doposud se nám ale nepodařilo tuto výši dohnat. To by se nám mělo podařit právě až v letošním roce, což znamená, že jsme ztratili pět let vývoje,“ uvedl. Ujistil také, že z nejhoršího je Česko venku.
Také Hass si myslí, že důvodem subjektivní či individuální nespokojenosti může být globální nestabilita. „Nechci všechno svádět na válku, ale uvedu to jako jeden z příkladů. Opravdu válku v Evropě nikdo z nás do února 2022 nezažil. Jako jeden z důvodů lidé vnímají i možná nejvíce politicky rozdělenou Českou republiku od dob covidu,“ míní. Nemyslí si, že by třeba u mladých lidí byla nějak výrazná skepse.
„Je pravda, že se situace meziročně zlepšila, ale celkově za posledních čtyři až pět let jsme prostě nedosáhli té předcovidové úrovně. To znamená, že když jdeme ze subjektivity do objektivity, tak ti lidé na tom stále nejsou stejně jako v roce 2019, na rozdíl od všech ostatních zemí,“ reagoval Nacher. Podle něj je to také hodně o tom, že lidem vadí nepředvídatelnost kroků současné vlády.
Vojtko si nemyslí, že by byla vláda ve všem nepředvídatelná. „Předvídatelnost souvisí také s tím, v jakém prostředí jsme. Já už jsem říkal, že jsme v prostředí globální nestability a to s sebou samozřejmě nese i to, že i vláda musí poměrně rychle reagovat na celou řadu věcí, které se předtím nemusely řešit,“ argumentoval.
Zmínil například nepředvídatelnost vlády Andreje Babiše (ANO) během covidové pandemie, kdy se podle něj každý týden měnila pravidla. „Každá taková situace nese to, že se musí něco měnit a reagovat, to je normální,“ dodal.
Na dotaz moderátorky, zda není problémem i strašení lidí, například „zlým Bruselem“, Green Dealem nebo krizí, Pošarová odmítla, že by se jednalo o strašení. „To je realita. My se bavíme třeba o dostupném bydlení. Já jsem mluvila se skupinou studentů a poznatek je, že by si rádi pořídili dítě, ale nemají bydlení, bojí se, že na to nebudou mít,“ argumentovala.
Průzkum agentury STEM
Průzkum STEM a KPMG sleduje finanční situaci domácností, jejich schopnost vyjít s příjmem, srovnává i kondici před rokem a očekávání za rok. Podle něj domácnosti zažívaly největší propad v roce 2010, kdy bylo hodnocení 72 bodů, naopak nejlepší byla situace před covidem v roce 2020, a to na 116 bodech. Od roku 1993 se index nad stovku dostal jen v letech 2016 až 2021, tedy v době hospodářské konjunktury do covidové pandemie.
Páleníček uvedl, že s pomocí indexu lze dobře odhadovat, jak se ekonomika bude v příštích letech vyvíjet. Lidé podle něj hodnotí situaci lépe než před rokem a očekávají, že se za rok budou mít lépe. Podotkl, že reálné příjmy lidí, které klesly kvůli vysoké inflaci z minulých let, se na předcovidovou úroveň dostanou až v roce 2026 či 2027.
Velmi obtížně s příjmem vychází zhruba 18 procent lidí a čtvrtina spíš obtížně. Celkem 44 procent lidí si myslí, že se za poslední rok jejich situace zhoršila. Zlepšení pozoruje 18 procent dotázaných. Necelá třetina respondentů míní, že na tom budou za rok hůř. Před rokem to byly víc než dvě pětiny. Naopak zlepšení očekává 22 procent lidí. O zhoršení mluví nejčastěji lidé nad šedesát let.
Podle šéfa STEM Martina Buchtíka se zvolna obnovuje i schopnost Čechů spořit. Za poslední tři měsíce se podařilo odložit část peněz bezmála polovině lidí. Loni jich bylo 44 procent. Celkem 57 procent lidí si myslí, že jejich domácnost je poměrně dobře zajištěná. Loni to bylo 53 procent. Osm procent domácností se ale cítí jako hodně chudé. To je ve srovnání s dobou před covidem dvojnásobek.
Podle Buchtíka se ekonomická situace stane předvolebním tématem a kritici vlády budou posilovat přesvědčení, že stav není dobrý. „Permanentní kampaň odstartuje před krajskými volbami a bude provázet celý rok. Neumožní společnosti říct si, že situace je lepší. Vidění světa se bude rozdělovat podle toho, jaké máte preference. Dva tábory budou situaci interpretovat jinak,“ uvedl.
