Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) chystá spolu s politiky novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Ta zavádí nový soutěžní nástroj, který by umožnil regulaci u nefunkčních trhů. Podobnou úpravu má například Německo nebo od minulého týdne i Itálie. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna. Diskutoval s ním konzultant a bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Drahé potraviny. Antimonopolní úřad chystá nový nástroj na regulaci trhu
OVM: Vysoké ceny potravin a role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (zdroj: ČT24)
Nová právní úprava by podle Mlsny úřadu umožnila, aby na základě zjištění ze sektorového šetření přistoupil k určitým regulačním opatřením pro účastníky trhu. „Vede se s politiky velmi seriózní debata nad tím, že takovýto nový soutěžní nástroj, tedy způsob určité regulace u nefunkčních trhů, by se zavedl po vzoru Německa a nedávno to zavedla i Itálie,“ uvedl Mlsna.
Na trhu existují subjekty se silným postavením, které když udělají jednostranné cenové prohlášení, tak ho slabší subjekty začnou následovat, upozornil Mlsna. „Cenová hladina se posouvá nahoru, ale z hlediska cenových pravidel k žádnému porušení nedochází,“ dodal.
Kartelové dohody jsou podle něj v současné době utajené, a proto je před soudy těžké prokázat jejich existenci. „Buď máte přímé důkazy, nebo máte nepřímé. Když jsou nepřímé, tak musí být tak neprůstřelné, že alternativní vysvětlení, proč došlo ke zvýšení cen cukru u některých maloobchodních řetězců, jste schopný vyvrátit řadou nepřímých důkazů,“ uvedl příklad.
Dalším chystaným opatřením je možnost postihu za kartel i pro fyzické osoby, ne jen pro podniky. Tyto osoby by mohly dostat pokutu za kartelové dohody nebo i zákaz činnosti ve statutárních orgánech.
Shromažďování dat
Podle Ondráčky je potřeba, aby ÚOHS zaměstnával zkušené analytiky a ekonomy, kteří se zabývají jednotlivými trhy. „Podstatné je, aby ten úřad nebyl jen dům právníků, kteří se dívají na procesní věci,“ řekl.
Podle Mlsny se úřad snaží o navýšení prostředků, aby si mohl dovolit zaměstnat datové analytiky. „Já dnes nezaplatím podle tabulek, které jsou pro státní zaměstnance, datového analytika. Jestliže mu začíná plat na 120 tisících korun, tak já bych mu je rád dal, ale já mu je dát nemohu,“ dodal.
Podle Mlsny je také problém, že různé státní úřady shromažďují data o trhu, ale pro jiný úřad je problém se k těmto datům dostat. Platná legislativa upravuje, že jednotlivé orgány mohou předávat data jen policii a ne jiným regulačním úřadům. Tyto překážky v jednotlivých sektorových zákonech by měla novela rovněž odstranit.
Veřejné zakázky
Ministerstvo pro místní rozvoj představilo v polovině března návrh na modernizaci rozhodování a přezkumu veřejných zakázek. Jednou z novinek je rozhodování jednotlivých případů ve tříčlenných senátech. „Je to směr, který míří k efektivitě a modernímu státu,“ podotkl Ondráčka.
U veřejných zakázek by Mlsna zavedl úplnou apelaci nebo zkrátil lhůty, které prodlužují řízení před úřadem.
V Evropské unii je běžné, že dohled nad veřejnými zakázkami a hospodářskou soutěží vykonávají dva různé úřady, řekl právník Věnek Bonuš, který pracuje pro neziskovou organizaci Rekonstrukce státu. Soutěžní úřad se následně může více zaměřit na dosahování výsledků v ochraně hospodářské soutěže, má lepší výsledky a větší respekt dodal.