„Nemáme šanci prosadit takové změny a reformy, které by byly přátelské lidem,“ kritizuje na změnách v důchodech a zákoníku práce vedoucí právního oddělení a důchodový expert Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Opatření, která byla zvolena, pouze mírní třísetmiliardový deficit, který by nás čekal v roce 2050, tvrdí ekonom IDEA CERGE-EI a poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí Filip Pertold. O problematice důchodové reformy a kapacitách státního rozpočtu debatovali v pořadu Otázky Václava Moravce.
Česko podle Samka nesleduje v důchodech evropský cíl. „Evropa říká v oblasti důchodů – sociálně přiměřené, finančně udržitelné důchody. Česká vláda se zaměřuje jenom na finanční udržitelnost,“ podotýká s tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) nereflektuje sociální přiměřenost dávek.
Chybou v jednáních o důchodové reformě a zákoníku práce bylo podle něj to, že nebyla příležitost se bavit o jednotlivých položkách dříve, než se přijmou příslušná opatření. „Sociální partneři byli konzultováni až ex-post, projevuje se to pak v kvalitě výstupního materiálu,“ tvrdí.
„Naše daňová kvóta je zhruba o devět procentních bodů za úrovní zdanění devíti nejvyspělejších zemí Evropské unie,“ pokračoval dále Samek. Česko tak podle něj nemá šanci prosadit takové změny a reformy, které by byly „přátelské lidem“. Schází k tomu hlavně počet zdrojů na veřejné prostředky.
Zmírnění deficitu státního rozpočtu
Pertold připomněl, že řešena bude i příjmová stránka. Ona opatření, která byla zvolena a předložena vládou, podle něj „mírní do určité míry v dnešních cenách zhruba třísetmiliardový deficit“. Ten by státní pokladnu podle něj čekal, pokud by ke změnám nedošlo vůbec.
„Kdybychom demografickou strukturu, která nás bude čekat kolem roku 2040–2050, přenesli do dneška, tak k deficitu 300 miliard do veřejných financí dodáme ještě dalších 300 miliard,“ kalkuloval Pertold. Opatření, která vláda schválila, dle něj řeší zhruba polovinu ze zmiňovaných problémů.
Některé věci se při reformách důchodového systému musí prý řešit „dostatečně dopředu“. Jde například o změnu vzorců pro důchodový věk na příští rok či výpočty důchodů. To, že se budou muset řešit zbylé deficity zvyšováním daní, je prý zřejmé, ovšem není to nutné řešit dnes.
S nutností řešení veřejných schodků Pertold souhlasí. Potvrdil také Samkova slova o tom, že je pro ně málo zdrojů – například v důsledku zrušení superhrubé mzdy. Parametry, které pro reformu penzí vláda schválila, je dle něj lepší „postupně salámovat“, než je zahrnovat v rámci jednoho balíku.
Samek vnímá stav veřejných financí jako akutní problém. „To je stejných 300 miliard, máte je zítra a máte je dnes,“ upozornil. Kdyby však vláda neudělala nic – tedy nepředložila současný návrh zákona k důchodům – tak se v dlouhodobém horizontu nic nestane, soudí.
Souvisí s tím i každoroční zvyšování důchodového věku. „Je to neukončený proces, je to naplánováno dostatečně dopředu. Takže opatření, které dělá vláda, se dá udělat kdykoliv v dalším období,“ míní.
Podle Pertolda jsou v návrhu ještě možné změny. I tak se ale bude muset důchodový věk po roce 2030 zvyšovat. „Bavme se o intervalu nula až dva měsíce, tak jak navrhlo ministerstvo, nebo to bude mít složitější vzorec, jak navrhla (Česká) demografická společnost.“
Prolomení hranice odchodu do důchodu
Česká demografická společnost podle něj také nerozporuje fakt, že se věková hranice bude muset prolomit a důchodový věk se tak bude dále zvyšovat. Otázkou však je, jestli průběh bude lineární, či bude mít jiné parametry.
Demografové podle Samka ovšem kritizují, že tempo zvolené vládou je v tomto návrhu „příliš přísné“, stačilo by prý poloviční. „Říkají – stačilo by o měsíc, ne o dva měsíce. Chtělo by to odstranit nespravedlnosti, které chce do systému vláda zavést,“ poznamenal. Model důchodového systému by se měl podle návrhu demografické společnosti jednou za pět let vyhodnotit a posléze podat konkrétní návrh ke změně.
Samotný nárůst výdajů na penze podle Samka pak souvisí s inflací. „Jakmile se nám zas vrátí růst reálných mezd a porostou i nominální i reálné mzdy, deficit zmizí,“ tvrdí. V současnosti jsme prý v situaci, kdy se reálné mzdy zastavily – kvůli ekonomickým problémům, příkladně pandemii covidu-19.
Pertold upozornil na to, že během třiceti let čeká Česko nárůst počtu lidí v kategorii 65+ o zhruba 800 tisíc. „To je absolutní nárůst, je to zhruba o třetinu více než dnes. Někde se na penze bude muset vzít – buďto budou snižovat penze, nebo se bude snižovat důchodový věk, nebo se budou zvyšovat daně. Já tvrdím, že budeme muset dělat všechno.“
Otázkou bude i migrace, která je ovšem dle jeho mínění velmi nestabilní v čase. „Není zaručené, že sem budou chtít (migrující obyvatelé) přicházet a v jakém tempu,“ podotknul.
„Jestliže budeme mít takové množství starých lidí, tak v té zemi budou muset být i mladí lidé,“ upozornil Samek. Problém pak ale nastane i s péčí o stárnoucí populaci, na níž upozorňuje také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Odbory chtějí prý reformu penzí komplexní. „To znamená podpora populačního vývoje mladých rodin. (…) Podpora populačního rozvoje a podpora řízené migrace – to všechno přichází v úvahu,“ vyjmenoval. Podstatné bude pak i vytvářet podmínky pro rodiny s dětmi.
