Do konce prázdnin slibuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) definitivní dohodu v koalici na úpravách důchodové reformy. Poslanci se k debatě o změnách v penzích vrátí v září. Většina koaličních stran se kloní k návrhu demografů. Doporučují pomalejší zvyšování věku odchodu do důchodu, než představila vláda. Debatovat o úpravách důchodů chce Jurečka i s opozicÍ. Během srpna má v plánu schůzku s SPD. ANO společnou diskuzi odmítá.
Tomáš Tyml podle vládního návrhu do důchodu odejde v necelých osmašedesáti letech. „Nedokážu si představit, že budu pracovat. Dělám ve výrobě,“ sděluje. Ani Michal Veselý si není jistý, jestli pracovní tempo do sedmašedesáti zvládne. „Nedokážu si představit, že bych v 67 ještě ležel pod autem. Co se týče práce v uvozovkách hlavou, tak pokud bude sloužit mozek, tak proč ne,“ míní Veselý.
Podle návrhu demografů by do důchodu mohl zhruba o rok dřív, než s čím počítá vládní úprava. Členové České demografické společnosti navrhují, aby každý ročník po roce 2030 odcházel do důchodu vždy o měsíc později než ten předchozí. Lidé by tak strávili v penzi zhruba čtvrtinu svého života.
„Argumenty jsem si vyslechl, pracujeme s nimi. Ale znovu říkám, že důchodová reforma je vždy dohoda všech koaličních stran,“ uvedl Jurečka, který je prý otevřen všem návrhům, které dávají logiku a nevyprazdňují cíl důchodové reformy.
Vládní strany se diskuzi nebrání
Podporu u vládních Pirátů a Starostů už zpomalení má. „Data se berou generačně, ne z roku na rok, což nám připadá logické, protože v případě, že přijde zase nějaká pandemie nebo jiná věc, tak by to nebylo tak zkresleno,“ uvádí místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
„Pro předvídatelnost, pro jasnou čtvrtinu života, nám přijde velmi vhodný ke zvážení,“ souhlasí s návrhem i místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Zbylé vládní strany se diskuzi nebrání. Zásadní ale pro ně bude udržitelnost penzijního systému i pro budoucí generace. „Nevidím úplně prostor, že bychom zkracovali odchod do důchodu bez toho, aniž bychom udělali opatření v jiných částech penzijního systému,“ sděluje místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
„Jsme rádi, že když tu alternativu není schopné a ochotné přinést ani jedno opoziční hnutí, tak je schopna ji přinést odborná veřejnost, takže my určitě budeme o návrzích demografů i nadále diskutovat,“ prohlásila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Změny projedná sociální výbor
Opozice vlastní návrhy úprav připravuje. Zvyšování věku odchodu do penze obě hnutí odmítají. „Jednoznačně budeme mít návrh na zamítnutí u zvyšování věku odchodu do důchodu a snižování nově přiznaných důchodů od roku 2026,“ avizuje místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
„Pokud neprojde náš pozměňovací návrh, tak určitě budeme pro to, aby se to zmírnilo oproti vládnímu návrhu, který je opravdu nespravedlivý,“ říká místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Ještě před tím, než se ke změnám v důchodech vrátí sněmovní plénum, projedná je sociální výbor. Jeho členové se sejdou čtvrtého září.
Změna výpočtu nových penzí
Teď je důchodový účet dlouhodobě v mínusu. Letos stejně jako loni prohlubuje ztrátu hned od ledna. Podle posledních čísel byl v pololetí v deficitu skoro 32 miliard. Bezmála třem milionům penzistů vyplatil stát téměř 360 milionů korun.
Minulý rok vykázal systém kvůli rychlému zvyšování penzí rekordní schodek téměř 73 miliard. Naposledy plusový byl před pěti lety. Stabilizovat ho má podle vlády právě důchodová reforma.
Kromě zmíněného navyšování důchodového věku nad 65 let počítá novela také se změnou výpočtu nových penzí. Lidé z náročných profesí budou moci odejít do důchodu až o pět let dřív bez krácení penze. Jde asi o 120 tisíc zaměstnanců, třeba hutníků, svářečů nebo specializovaných sester.
