Žádosti o zapsání do evidence uchazečů o práci a o podporu v nezaměstnanosti bude od podzimu možné podávat elektronicky. Ministerstvo práce se chystá po trojici dávek digitalizovat i agendu zaměstnanosti. Úřad začne také využívat získané údaje k lepšímu zacílení opatření na podporu uplatnění na trhu práce. Záměr v pátek představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vrchní ředitel resortní sekce informačních technologií Karel Trpkoš.
Bez chození na úřad. Žádost o evidenci v nezaměstnanosti a o podporu půjde podat digitálně
„Plánujeme během podzimu dokázat digitálně obsluhovat klienty i v oblasti zaměstnanosti, aby uchazeč, který hledá práci nebo ji ztratil, nemusel už chodit přímo na úřad práce, ale mohl úkony dělat přes digitální službu. Náš cíl je v oblasti zaměstnanosti, aktivní politiky zaměstnanosti a vzdělávání maximálně využít digitální kanály,“ oznámil Jurečka.
Podle Trpkoše ministerstvo teď informační systémy pro agendu zaměstnanosti mění. Propojit by se měly s aplikací Jenda, přes kterou lze vyřizovat rodičovská, příspěvky na bydlení a přídavky na děti. Přibudou další funkce. Elektronicky bude možné podávat žádost o zařazení do evidence uchazečů o práci a žádost o podporu v nezaměstnanosti. Šéf sekce IT uvedl, že se spuštění chystá na konec září či v říjnu.
Úřady práce a ministerstvo začnou také využívat získaná data. Podle nich rozliší přístup k jednotlivým klientům. „Budeme dělat segmentaci – a Úřad práce na tom intenzivně pracuje, abychom se mohli starat co nejlépe o ty, kteří to potřebují, a ty, kteří to nepotřebují, jsme neobtěžovali zbytečně,“ popsal Jurečka.
Nabídky přeškolení
Podle něj by získaná data s údaji od zaměstnavatelů měla posloužit k lepšímu zacílení opatření na podporu zaměstnávání, a to třeba rekvalifikací. Sledovat by se mělo, na jaké pozici člověk byl, jakým dalším vzděláváním prošel a zda získal pak lepší místo a začal vydělávat víc. Podle uchazečovy pozice, věku i dalších informací o jeho situaci by se pak nastavila opatření.
„Nehodláme data v žádném případě používat k represi, ale aby Úřad práce mohl dělat aktivní sociální práci a mohl pomoci. Budeme se snažit na základě dat fungovat tak, aby se člověk nedostal do špatné situace. Pokud už v ní je, abychom ho nasměrovali ven,“ vysvětlil Trpkoš.
Podle záměrů by úřady měly v příštím roce případně také začít přímo oslovovat pracovníky s výdělkem kolem minimální mzdy či ty, jejichž pozice by mohly v brzké době zaniknout s nastupující digitalizací a robotizací. Předem by měly nabídnout přeškolení. „Nebudeme tak problém řešit za minutu dvanáct nebo pět minut po dvanácté, kdy už je firma v obrovských problémech a propouští, ale daleko dřív,“ uvedl Jurečka.
Podle něj bude nutné, aby na aktivní politiku zaměstnanost stát dával víc peněz a víc na ni využíval vybrané pojistné. Zaměstnavatelé odvádějí na státní politiku zaměstnanosti ze základu zaměstnancova výdělku 1,2 procenta. Sazba je stejná i pro živnostníky. Z údajů České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že loni na politiku zaměstnanosti vybrala 25,83 miliardy korun. Podle loňského schváleného rozpočtu mělo ministerstvo práce na podpory v nezaměstnanosti 9,26 miliardy a na aktivní politiku zaměstnanosti, tedy na rekvalifikace či podporu účelných a prospěšných míst pak 3,03 miliardy korun.
