Vláda si bude muset půjčit v letošním roce 50 miliard korun na výplatu penzí. Oproti loňsku je částka o 23 miliard korun vyšší, zjistila Česká televize z návrhu letošního rozpočtu a z nových dat resortu financí. Vládní koalice považuje důchodový systém za neudržitelný, plánuje proto zavést výrazné změny. Proti jsou obě opoziční hnutí. Prezident Petr Pavel chce s oběma skupinami o chystané reformě jednat.
Důchody se ze zákona valorizují, i to znamená pro státní kasu další výdaje. O 360 korun si od ledna k penzi přilepšila i Marie Menclíková, její důchod je teď mírně nad dvacetitisícovým průměrem. Utrácí hlavně za jídlo a položky související s bydlením – třeba energie, chce ale žít aktivně. „Nemám drahé kabelky, nemám drahé boty. Snažíme se ještě žít nějak kulturně, takže každý rok chodíme na koncerty,“ říká.
I kvůli letošnímu růstu průměrné penze na 20 635 korun je důchodový systém už teď znovu v minusu. Podobně jako loni si stát během prvního měsíce musel na penze půjčit přes osm miliard korun.
Díky odvodům na důchodové pojištění vybral stát v lednu přes 53 miliard korun, na výplatu penzí a jejich správu pak poslal víc než 61 miliard korun. „Rostou nám mzdy, stále ještě nešly ty nejsilnější populační ročníky do důchodu, přesto je už systém v takových deficitech,“ poznamenává ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Máme nyní extrémně výjimečné období, kdy máme nejnižší nezaměstnanost – nejnižší v Evropské unii,“ doplňuje ministr. „Příjmy jsou teď plněny na možná maxima. V letošním roce očekáváme, že i zaměstnavatelé budou zvyšovat mzdy, z toho budou samozřejmě i o něco vyšší odvody,“ zmínil.
Česká televize podle dat ministerstva financí spočítala, že za celý letošní rok má být důchodový účet ve ztrátě 50 miliard. Systém tak bude v minusu už pátý rok za sebou. Právě z toho důvodu začíná kabinet spěchat s prosazením reformy.
„Výsledek ukazuje, že bez těch změn by byl systém neufinancovatelný a že by hrozilo, že by budoucí generace měly mimořádně nízké penze,“ tvrdí šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je důležitější dlouhodobá perspektiva. „Aby generace Husákových dětí a ještě mladších důchody ještě v nějaké výši v České republice dostávala,“ uvedl Rakušan.
Věk odchodu do důchodu se může zvýšit i po roce 2030
Koalice plánuje například další růst věku odchodu do penze i po roce 2030 nebo méně výhodný výpočet nových důchodů. Proti tomu se vyslovuje opozice. „Je potřeba na maximum podpořit prorodinnou politiku, je potřeba řešit zaměstnávání lidí, kteří jsou v exekucích,“ jmenovala místopředsedkyně poslaneckého výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
Recept na problematiku je podle předsedkyně poslanců hnutí ANO Aleny Schillerové jednoduchý. „Podpora ekonomiky, růst nominálních mezd, které téměř nerostou – tím vám samozřejmě poroste i sociální pojištění,“ uvedla.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu oznámil, že se jeho vláda chce na důchodové reformě dohodnout se sněmovní opozicí. Pokud ale ke shodě nedojde, hodlá prosadit reformu díky hlasům koaličních poslanců, kteří mají v dolní komoře jasnou většinu. „Nikdo se nemůže postavit před dnešní mladé lidi, před generace, kterým je třeba méně než čtyřicet, a říct jim: ‚vy budete mít slušné penze‘. Nebudou, pokud neuděláme důchodovou reformu,“ hájil návrh.
Debatovat s vládou a opozicí chce i prezident Petr Pavel, jednání s ministrem práce Jurečkou je avizované na středu.
Stát naposledy na důchody víc vybral, než na ně vydal, v předcovidovém roce 2019. Tehdy byl důchodový účet ve víc než šestnáctimiliardovém přebytku. Už následující rok, v době covidové pandemie, se ale důchodový systém propadl do schodku víc než čtyřicet miliard.
Nejvyššího deficitu – téměř 73 miliard korun – dosáhl loni. Důvodem bylo hlavně trojí mimořádné zvýšení penzí v letech 2022 a 2023, na které růst příjmů důchodového systému zdaleka nestačil. Stát starobní důchody i přes zpomalení jejich růstu, mimo jiné kvůli inflaci, v posledních letech poměrně rychle zvyšoval. Zatímco v roce 2019 pobírali penzisté průměrný důchod necelých třináct a půl tisíce korun měsíčně, letos už je to víc než dvacet a půl tisíce korun.
