Penzijní účet je v rekordním deficitu. Ministr financí očekává, že za loňský rok skončilo hospodaření důchodového systému asi 70 miliard korun v minusu. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) to jen podtrhuje nutnost změn. Přesná čísla zveřejní jeho úřad příští týden. Ministerstvo práce chce postupně zavádět pomalejší růst důchodů.
Důchodový účet padá do rekordního minusu. Chystá se zpomalení růstu penzí
„Co v této chvíli mohu říct, je, že deficit se bude blížit jednomu procentu HDP, takže je zdaleka nejvyšší za posledních několik let. Loňský výsledek ukazuje, že beze změn by systém byl neufinancovatelný a že by hrozilo, že by budoucí generace měly mimořádně nízké penze,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Jedním z navrhovaných opatření je i pomalejší růst nově přiznávaných důchodů. V chystané reformě s ním počítá ministerstvo práce. Zavádět ho chce postupně. První, kdo to pocítí, budou lidé odcházející do penze v roce 2026. Změna se bude projevovat postupně do roku 2035, kdy se ustálí. Podle ministerstva má jít o zpomalení růstu budoucích penzí do dvou stovek ročně.
„Je to opatření, které výrazně přispívá k tomu, aby celý systém změn důchodové reformy opravdu garantoval, že ve výhledu dvacet až čtyřicet let bude schopen zvládnout i důstojné férové důchody pro děti a vnoučata současných důchodců,“ míní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle Jurečky nové důchody porostou. „Počítám, že v příštích deseti letech by výše průměrného důchodu v ČR měla narůst zhruba o deset tisíc korun, ale je tady opravdu drobné, velmi malé zpomalení,“ dodává Jurečka.
„Bude se nám měnit poměr lidí, kteří vydělávají a do systému přinášejí peníze, a těch, kteří z něj budou čerpat,“ doplňuje místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová.
Opozice je proti
Proti zbrzdění růstu jsou ale obě opoziční hnutí. „Parametrické změny důchodového systému nejsou přece na dva roky, ty jsou na léta a není možné opomíjet nejsilnější opoziční stranu v zemi,“ prohlašuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Na chystaném návrhu jim vadí i další opatření včetně například posouvání věku odchodu do důchodu. „Není možné to dělat jen na základě prodlužující se doby dožití, protože my musíme vědět a znát analýzu, zda se lidé toho věku dožijí ve zdraví,“ dodala Schillerová.
Průměrně by podle chystané reformy měli být lidé v penzi 21 a půl roku. Zároveň návrh počítá se zvednutím garantované výše důchodů. Ten minimální by tak měl podle ministerstva práce odpovídat pětině průměrné mzdy. Se zvyšováním zástupci opozice souhlasí, i když o parametrech chtějí ještě jednat.
„Dlouhodobě prosazujeme, aby minimální důchod odpovídal například minimální mzdě. Pokud ji nebudeme zvyšovat, tak jsou stejně důchodci nuceni pobírat jiné sociální dávky,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Nejnižší důchody nemají být tak nízké, že nedokáží zajistit důstojný život samy o sobě a stejně se jejich příjemce pak obrací na stát,“ uvádí předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
První opatření by mohla platit za rok
Do dvou týdnů chce ministerstvo práce návrh reformy odeslat vládě. Nejpozději během března by ji mohl kabinet projednat. Cílem podle ministra práce je, aby poslanci ve sněmovně projednali návrh důchodové reformy do konce července. První opatření z ní mají platit od začátku příštího roku.
Její součástí jsou vedle zmíněných návrhů i další opatření jako například úprava výchovného, tedy vyplácené pětistovky za každé dítě. Do budoucna má částku nahradit fiktivní vyměřovací základ, který dobu péče zohlední.
Na první dva potomky se má suma pro nové důchodce postupně snižovat. Ti, kteří jich měli víc, budou za třetího a každého dalšího dál pobírat 500 korun. Současných seniorů se úpravy netýkají.
Co platí už teď, to jsou přísnější podmínky pro předčasné důchody a také úprava valorizace. Ta řádná zohledňuje nově kromě inflace třetinu růstu reálných mezd místo původní poloviny. Mimořádnou pak nahrazuje dočasný příspěvek.