Důchodový účet padá do rekordního minusu. Chystá se zpomalení růstu penzí

Nahrávám video

Penzijní účet je v rekordním deficitu. Ministr financí očekává, že za loňský rok skončilo hospodaření důchodového systému asi 70 miliard korun v minusu. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) to jen podtrhuje nutnost změn. Přesná čísla zveřejní jeho úřad příští týden. Ministerstvo práce chce postupně zavádět pomalejší růst důchodů.

„Co v této chvíli mohu říct, je, že deficit se bude blížit jednomu procentu HDP, takže je zdaleka nejvyšší za posledních několik let. Loňský výsledek ukazuje, že beze změn by systém byl neufinancovatelný a že by hrozilo, že by budoucí generace měly mimořádně nízké penze,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jedním z navrhovaných opatření je i pomalejší růst nově přiznávaných důchodů. V chystané reformě s ním počítá ministerstvo práce. Zavádět ho chce postupně. První, kdo to pocítí, budou lidé odcházející do penze v roce 2026. Změna se bude projevovat postupně do roku 2035, kdy se ustálí. Podle ministerstva má jít o zpomalení růstu budoucích penzí do dvou stovek ročně.

„Je to opatření, které výrazně přispívá k tomu, aby celý systém změn důchodové reformy opravdu garantoval, že ve výhledu dvacet až čtyřicet let bude schopen zvládnout i důstojné férové důchody pro děti a vnoučata současných důchodců,“ míní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle Jurečky nové důchody porostou. „Počítám, že v příštích deseti letech by výše průměrného důchodu v ČR měla narůst zhruba o deset tisíc korun, ale je tady opravdu drobné, velmi malé zpomalení,“ dodává Jurečka.

„Bude se nám měnit poměr lidí, kteří vydělávají a do systému přinášejí peníze, a těch, kteří z něj budou čerpat,“ doplňuje místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová.

Zpomalení růstu nových důchodů
Zdroj: ČT24

Opozice je proti

Proti zbrzdění růstu jsou ale obě opoziční hnutí. „Parametrické změny důchodového systému nejsou přece na dva roky, ty jsou na léta a není možné opomíjet nejsilnější opoziční stranu v zemi,“ prohlašuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Na chystaném návrhu jim vadí i další opatření včetně například posouvání věku odchodu do důchodu. „Není možné to dělat jen na základě prodlužující se doby dožití, protože my musíme vědět a znát analýzu, zda se lidé toho věku dožijí ve zdraví,“ dodala Schillerová.

Průměrně by podle chystané reformy měli být lidé v penzi 21 a půl roku. Zároveň návrh počítá se zvednutím garantované výše důchodů. Ten minimální by tak měl podle ministerstva práce odpovídat pětině průměrné mzdy. Se zvyšováním zástupci opozice souhlasí, i když o parametrech chtějí ještě jednat.

„Dlouhodobě prosazujeme, aby minimální důchod odpovídal například minimální mzdě. Pokud ji nebudeme zvyšovat, tak jsou stejně důchodci nuceni pobírat jiné sociální dávky,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

„Nejnižší důchody nemají být tak nízké, že nedokáží zajistit důstojný život samy o sobě a stejně se jejich příjemce pak obrací na stát,“ uvádí předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

První opatření by mohla platit za rok

Do dvou týdnů chce ministerstvo práce návrh reformy odeslat vládě. Nejpozději během března by ji mohl kabinet projednat. Cílem podle ministra práce je, aby poslanci ve sněmovně projednali návrh důchodové reformy do konce července. První opatření z ní mají platit od začátku příštího roku. 

Její součástí jsou vedle zmíněných návrhů i další opatření jako například úprava výchovného, tedy vyplácené pětistovky za každé dítě. Do budoucna má částku nahradit fiktivní vyměřovací základ, který dobu péče zohlední.

Na první dva potomky se má suma pro nové důchodce postupně snižovat. Ti, kteří jich měli víc, budou za třetího a každého dalšího dál pobírat 500 korun. Současných seniorů se úpravy netýkají.

Co platí už teď, to jsou přísnější podmínky pro předčasné důchody a také úprava valorizace. Ta řádná zohledňuje nově kromě inflace třetinu růstu reálných mezd místo původní poloviny. Mimořádnou pak nahrazuje dočasný příspěvek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 mminutami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 1 hhodinou

ŽivěNedělní debata se věnuje stavu české demokracie

Tématem Nedělní debaty je tento týden nadcházející 37. výročí sametové revoluce a odolnost české demokracie. Pořad se zaměří rovněž na důvěru společnosti v autority a instituce či na reálné hrozby, jimž čelí tuzemsko a Evropa. Pozvání do diskuse moderované Janou Peroutkovou přijali ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka, expremiér Petr Fiala (ODS), předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura a lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Politickou debatu doplňuje panel expertů moderovaný Jiřím Václavkem.
před 2 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 7 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Do potravinové sbírky se zapojil rekordní počet obchodů

Do sobotní Sbírky potravin se zapojilo více než 3560 prodejen, což je dosud nejvíce v historii podzimních sbírek. Pomáhalo na šest tisíc dobrovolníků. Ve vybraných internetových obchodech mohou lidé přispívat až do 24. listopadu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 17 hhodinami

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler rezignoval

Prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler v sobotu rezignoval. Představenstvo navrhovalo jeho odvolání, informovala v sobotu tisková tajemnice ČSK Karolina Slavíčková. Šmucler byl v čele komory od roku 2017, současný mandát mu měl vypršet za tři roky. Na sociálních sítích uvedl, že práce jeho i celého týmu bude mít velké místo v historii oboru.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.