Vláda ve čtvrtek zveřejnila svůj konsolidační balíček a návrhy úprav důchodového systému. S představováním souboru začala symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct. O jednotlivých záměrech ke snížení zadlužování státu a k ozdravení veřejných financí jednali zástupci koaličních stran řadu týdnů, jednání ukončili teprve ve středu odpoledne. Prezident Petr Pavel ve středu Českému rozhlasu řekl, že konsolidační balíček obsahuje 55 opatření. Vládní politici je zatím nechtěli přiblížit. Komentovat nechtěli ani plánované změny penzí.
Vláda představila úsporná opatření a úpravu penzí
Česko hospodaří s deficitními rozpočty a rychle se zadlužuje. Výdaje v posledních letech každý rok překračují příjmy o několik stovek miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) několikrát zopakoval, že cílem koalice je snížit strukturální schodek nejméně o sedmdesát miliard korun. Odpovídá to asi jednomu procentu hrubého domácího produktu (HDP). Potřeba bude ale při úsporách či z nových příjmů získat vyšší sumu, aby se pokryly i nové výdaje, a to třeba na platy učitelů či na obranu.
Strukturální deficit představuje nesoulad v nastavení příjmů a výdajů. Loni dosahoval 2,6 procenta HDP. Podle ekonomů je tento stav dlouhodobě neudržitelný.
Stanjura už dříve uvedl, že by chtěl snižovat státní dotace za desítky miliard. Navrhoval sloučení dvou snížených sazeb DPH i přesun některých položek mezi sazbami. Jednalo se o rušení daňových výjimek. Spory se vedly třeba o zdanění tichého vína. Některé záměry pak ze souboru vypadly.
Prudce rostou výdaje na důchody
Podle expertů není v nynější podobě udržitelný ani důchodový systém. Výdaje na penze prudce rostou, nyní tvoří asi třicet procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála šest set miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o devadesát miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem osmdesáti miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně.
Návrh počítá třeba s dřívější penzí pro náročné profese a s pozdější než dosud pro ostatní. Důchody by měly růst pomaleji. Nové penze by mohly být také nižší, při jejich stanovení by se zohlednila menší část výdělku.
Zvednout by se mohly odvody živnostníkům a víc by mohli začít platit i dohodáři. Za dobu péče by se důchod mohl počítat z celostátní průměrné mzdy. Manželé by mohli mít společný základ pro výpočet penze.
Částka pro konsolidaci veřejných financí není dostatečná, říká ekonom
Aktuální vládní plán hodnotí ekonom Milan Bednář z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze jako hašení požáru. „O řadě věcí víme, že se měly udělat, po nátlaku opozice a veřejnosti se konečně začíná něco dělat,“ myslí si.
Částka, kterou vláda navrhla pro konsolidaci veřejných financí, je ale podle něj nedostatečná. „Nejdříve se hovořilo o 70 miliardách korun, teď o 140, ale ani to není dostačující, nyní bychom potřebovali až 200 miliard korun,“ zdůrazňuje ekonom.
Bednář také varoval před navýšením daňové zátěže pro osoby s nízkými příjmy. U této skupiny obyvatel se podle něj mohou řešit až existenční problémy v případě vyššího navýšení.
Ekonom Bednář o chystaném konsolidačním balíčku (zdroj: ČT24)