Rodičovský příspěvek se zvýší o padesát tisíc, shodla se vláda. Doba jeho čerpání se zkrátí na tři roky

Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se ze čtyř na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. O výsledku středečního jednání koaličního kabinetu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o padesát tisíc na 350 tisíc korun. Novelu nyní posoudí sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.

Výsledek diskuse o navýšení rodičovského příspěvku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) kompromisem mezi stranami koalice, z nichž část požadovala i navýšení příspěvku rodinám, kterým se děti narodily letos, a pohledem na finanční možnosti státu. Pevnou hranicí na nárok tak bude 1. leden 2024, uvedl. Jurečka dodal, že loni vydal stát na rodičovský příspěvek 32,4 miliardy korun. 

Odstupňovat navýšení rodičovského příspěvku i pro rodiny dětí narozených loni a letos chtěli Piráti. Navrhovali, aby rodiny letos narozených dětí dostaly navíc třicet tisíc korun, rodiny dětí narozených loni deset tisíc korun. Jurečka šel ve středu na zasedání vlády s návrhem na navýšení o třicet tisíc korun pro rodiny dětí narozených v druhé polovině roku letošního. Podle Olgy Richterové by Piráty preferovaný návrh stát vyšel celkově na 4,2 miliardy korun rozpočítaných do třech let.

Zkrácení doby čerpání příspěvku

Celková rodičovská by se podle dřívějšího vyjádření Jurečky mohla zvednout z tří set tisíc o padesát tisíc korun u jednoho dítěte, u dvojčat ze 450 tisíc korun o 75 tisíc korun. Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku se má zkrátit ze čtyř na tři roky, rodiče ale dál budou moci s potomkem doma zůstávat až čtyři roky.

Rodičovská se naposledy zvedla v roce 2020 o osmdesát tisíc korun na tři sta tisíc korun. Rodiče mohou teď sumu čerpat do potomkových čtyř let. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až sedmdesát procent základu výdělku.

O kolik se zvednou výdaje, bude jasné podle toho, kdo všechno přidáno dostane. Rozpočet je v deficitu. Pro příští rok vláda původně počítala se schodkem 235 miliard korun, nyní mluví o částce mezi 235 a 270 miliardami. Fiala současně v polovině června zmínil případné další úspory ještě letos, pokud by se hospodaření státu nevyvíjelo dobře.

Náhradní výživné

Pro prodloužení doby čerpání náhradního výživného podle ministerstva hovoří to, že dočasnost podpory tvrdě dopadá na rodiny, kterým se nedaří alimenty po dlužnících vymoci. Podle odhadu resortu by roční výdaje v příštích dvou letech činily 204 až 228 milionů korun. Loni se vyplatilo 159,3 milionu korun.

Náhradní výživné se v Česku poskytuje od července 2021. Letos v březnu ho podle zprávy o vyplacených dávkách dostalo 10 100 dětí. Úřad práce může potomkům neplatičů posílat nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do tří tisíc korun měsíčně až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání přebírá úřad. Podle podkladů k původnímu zákonu se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.

Rodičovský příspěvek (v květnu 2023)
Zdroj: ČT24/MPSV

Vláda odmítla dvojici návrhů ANO

Kabinet ve středu zaujal nesouhlasné stanovisko ke dvojici poslaneckých novel opozičního ANO. Hnutí chce doplnit stávající systém dávek poskytovaných v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím o novou dávku státní sociální podpory nazvanou mateřský příspěvek. Opoziční poslanci to zdůvodňují tím, že některé ženy, ačkoli jsou před porodem ekonomicky aktivní, nedosáhnou za stávajících podmínek na peněžitou pomoc v mateřství. Důvodem je to, že nesplní podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu vyžadovanou zákonem.

Mateřský příspěvek by podle ANO zajistil spravedlivou kompenzaci ušlých výdělkových příležitostí kolem porodu všem ekonomicky aktivním ženám s částečnými úvazky, ženám se svobodným povoláním, studentkám, doktorandkám a osobám samostatně výdělečně činným.

Úpravu odmítlo ministerstvo financí i ministerstvo práce. Podle kabinetu by bylo vytvoření mateřského příspěvku nesystémové a nekoncepční. „V případě, že osoba nebyla účastna po stanovenou minimální dobu pojištění, a tedy neodváděla pojistné, nemůže být kompenzována pojistným plněním. V takové situaci je osoba z důvodu péče o dítě podpořena nepojistnou dávkou, tedy rodičovským příspěvkem. Vláda takový systém na rozdíl od navrhovatelů nepovažuje za nespravedlivý,“ uvádí stanovisko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 10 mminutami

ŽivěSněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 44 mminutami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 50 mminutami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 52 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 2 hhodinami

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled