Je to symbolická připomínka tradic našich předků, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí ANO a člen ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) k předkládanému návrhu zákona, který by měl uzákonit podobu a užívání znaků a vlajek Čech, Moravy a Slezska. Dodal, že nejde o separatistické či federalistické tendence. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) návrh označil za milý, zároveň ale podotkl, že v tuto chvíli nemá žádný faktický význam tyto symboly obnovovat. Poukázal rovněž na to, že by se měl spíš řešit stát jako celek než hledat rozdíly.
Návrh zákona předpokládá umístění tabulí na dálnicích a silnicích „zpravidla dle stavu hranice mezi zemí Českou a Moravskoslezskou ke konci roku 1948,“ pak bylo zemské uspořádání nahrazeno uspořádáním krajským.
„Zákon je symbolickým uznáním významnosti Čech, Moravy a Slezska pro vývoj společné státnosti,“ napsali předkladatelé v čele s Vondráčkem v důvodové zprávě. V současnosti jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku a zemské vlajky nejsou upraveny vůbec, upozornili.
„Vzniklo to v loňském roce, protože jsme si připomínali 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech,“ uvedl Vondráček s tím, že i preambule ústavy zmiňuje historickou tradici zemí Čech, Moravy a Slezska. „Bylo by dobré si občas připomenout, že ta Morava někdy byla a to, že nám to režim Klementa Gottwalda zrušil, ještě neznamená, že nám smazal historii.“ Zdůraznil, že s návrhem souhlasí poslanci napříč politickým spektrem.
„Veřejně říkám, že tam není ani jeden separatista, ani jeden federalista,“ podotkl s tím, že návrh lze přirovnat například ke každoročním návrhům na významné dny. Zmínil, že na Moravě je toto téma stále živé. „Historie není jednoduchá a ta podoba vlajek byla různá, tak bychom to nějak ujednotili.“ Dodal, že sněmovnu tento návrh zcela jistě nezahltí.
Podle Kuby by se neměly hledat rozdíly
Kuba uvedl, že v tom postrádá smysl. „Myslím, že historii nikdo nemaže. Ti lidé se tak přirozeně cítí, ale všichni bychom se měli cítit, že žijeme v České republice a je to po dlouhé době roztomilé téma, u kterého vlastně nikdo není proti,“ podotkl a dodal, že ale cítí více problémů, které by poslanci měli řešit, než je zrovna tento.
Zmínil rovněž, že v této otázce spatřuje určitá rizika v tom, že Česko je země, která je rozdělena na největší počet obcí v celé EU. „Ono se to pak ukazuje při řízení toho kraje a musím říct, že my jsme měli opravdu velký problém i ve vyhlášení nouzového stavu – svolat dohromady těch 640 starostů, které máme v Jihočeském kraji,“ podotkl s tím, že neustálé boje „kdo je kdo“ nás limitují v řízení státu.
„Všichni jsme lidé, kteří žijí v České republice, byť možná na historicky jinak pojmenovaných územích. A měli bychom hledat takový model, abychom tu zemi řídili tak, aby se lidem v ní co nejlépe žilo,“ podotkl s tím, že nepopírá češství či moravanství. „Já spíš bych trošku varoval před hledáním těch rozdílů a spíše bych se snažil směřovat k tomu, abychom celý stát řídili jako jeden celek a co nejefektivněji.“
Předlohu podepsalo osm desítek poslanců z velké většiny klubů, tedy z koalice i z opozice. Vedle Vondráčka k nim patří i ministři spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), vnitra Vít Rakušan, školství Vladimír Balaš (oba STAN), práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a předseda SPD Tomio Okamura.
Resort financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) byl jediný, jehož úřad se k předloze v připomínkovém řízení postavil záporně. Podle něj by to nemělo žádný význam a znamenalo by to zbytečně vynaložené peníze. Předloha má značnou šanci na schválení. Nejprve se k ní ale na některé z příštích schůzí vyjádří vláda jako celek.
