Je to symbolická připomínka tradic našich předků, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí ANO a člen ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) k předkládanému návrhu zákona, který by měl uzákonit podobu a užívání znaků a vlajek Čech, Moravy a Slezska. Dodal, že nejde o separatistické či federalistické tendence. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) návrh označil za milý, zároveň ale podotkl, že v tuto chvíli nemá žádný faktický význam tyto symboly obnovovat. Poukázal rovněž na to, že by se měl spíš řešit stát jako celek než hledat rozdíly.
Je to symbol, řekl Vondráček k návrhu o hranicích Čech, Moravy a Slezska. Podle Kuby by se neměly zbytečně tvořit rozdíly
Návrh zákona předpokládá umístění tabulí na dálnicích a silnicích „zpravidla dle stavu hranice mezi zemí Českou a Moravskoslezskou ke konci roku 1948,“ pak bylo zemské uspořádání nahrazeno uspořádáním krajským.
„Zákon je symbolickým uznáním významnosti Čech, Moravy a Slezska pro vývoj společné státnosti,“ napsali předkladatelé v čele s Vondráčkem v důvodové zprávě. V současnosti jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku a zemské vlajky nejsou upraveny vůbec, upozornili.
„Vzniklo to v loňském roce, protože jsme si připomínali 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech,“ uvedl Vondráček s tím, že i preambule ústavy zmiňuje historickou tradici zemí Čech, Moravy a Slezska. „Bylo by dobré si občas připomenout, že ta Morava někdy byla a to, že nám to režim Klementa Gottwalda zrušil, ještě neznamená, že nám smazal historii.“ Zdůraznil, že s návrhem souhlasí poslanci napříč politickým spektrem.
„Veřejně říkám, že tam není ani jeden separatista, ani jeden federalista,“ podotkl s tím, že návrh lze přirovnat například ke každoročním návrhům na významné dny. Zmínil, že na Moravě je toto téma stále živé. „Historie není jednoduchá a ta podoba vlajek byla různá, tak bychom to nějak ujednotili.“ Dodal, že sněmovnu tento návrh zcela jistě nezahltí.
Podle Kuby by se neměly hledat rozdíly
Kuba uvedl, že v tom postrádá smysl. „Myslím, že historii nikdo nemaže. Ti lidé se tak přirozeně cítí, ale všichni bychom se měli cítit, že žijeme v České republice a je to po dlouhé době roztomilé téma, u kterého vlastně nikdo není proti,“ podotkl a dodal, že ale cítí více problémů, které by poslanci měli řešit, než je zrovna tento.
Zmínil rovněž, že v této otázce spatřuje určitá rizika v tom, že Česko je země, která je rozdělena na největší počet obcí v celé EU. „Ono se to pak ukazuje při řízení toho kraje a musím říct, že my jsme měli opravdu velký problém i ve vyhlášení nouzového stavu – svolat dohromady těch 640 starostů, které máme v Jihočeském kraji,“ podotkl s tím, že neustálé boje „kdo je kdo“ nás limitují v řízení státu.
„Všichni jsme lidé, kteří žijí v České republice, byť možná na historicky jinak pojmenovaných územích. A měli bychom hledat takový model, abychom tu zemi řídili tak, aby se lidem v ní co nejlépe žilo,“ podotkl s tím, že nepopírá češství či moravanství. „Já spíš bych trošku varoval před hledáním těch rozdílů a spíše bych se snažil směřovat k tomu, abychom celý stát řídili jako jeden celek a co nejefektivněji.“
Předlohu podepsalo osm desítek poslanců z velké většiny klubů, tedy z koalice i z opozice. Vedle Vondráčka k nim patří i ministři spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), vnitra Vít Rakušan, školství Vladimír Balaš (oba STAN), práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a předseda SPD Tomio Okamura.
Resort financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) byl jediný, jehož úřad se k předloze v připomínkovém řízení postavil záporně. Podle něj by to nemělo žádný význam a znamenalo by to zbytečně vynaložené peníze. Předloha má značnou šanci na schválení. Nejprve se k ní ale na některé z příštích schůzí vyjádří vláda jako celek.