Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Dařilo se i průmyslu, který v květnu vzrostl o čtvrtinu, kdy se objem nových zakázek zvýšil téměř o polovinu. V přebytku ve výši 6,3 miliardy korun skončil zahraniční obchod, meziročně byl o 6,9 miliardy korun lepší.
„Lepší výsledky tentokrát vykázali živnostníci a menší firmy, které loni ovlivnila pandemie větší měrou, a základna byla proto velmi nízko,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Stavebnictví po začátku epidemie nemoci covid v březnu 2020 od dubna vytrvale oslabovalo. V několika měsících loňského i letošního roku byl meziroční propad stavební produkce dokonce větší než deset procent. Květnovému růstu podle analytiků tak pomohlo uvolnění covidových opatření, ale i příznivé počasí.
„Domácnosti tak mohly začít realizovat plánované opravy a úpravy svých obydlí, které během pandemie odkládaly. Ještě silnější však pravděpodobně byl vliv obnovené poptávky firem po investicích. Ty podle národních účtů rostly mezičtvrtletně již v prvním čtvrtletí a lze předpokládat, že s klesající nejistotou kolem pandemie a se snižujícími se restrikcemi pokračoval růst soukromých investic také v druhém čtvrtletí,“ poznamenal analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Stavební výroba zaznamenala růst i meziměsíčně. Ve srovnání s dubnem v květnu stoupla o rovná tři procenta.
Dobré zprávy přicházejí podle analytiků konečně i z bytové výstavby. Počet vydaných stavebních povolení letos v květnu meziročně stoupl o 15,1 procenta na 8777. Ve srovnání s loňskem vzrostl i počet zahájených staveb bytů, a to o 20,3 procenta na celkových 4060. „To je číslo, které jsme tu viděli jednou v roce 2019. Za prvních pět měsíců se totiž bytová výstavba meziročně zvýšila jen o zhruba jedno procento, což je s ohledem na přetrvávající nedostatek bytů přece jen málo,“ komentuje výsledky analytik ČSOB Petr Dufek.
Množství dokončených bytů ale meziročně kleslo o 4,1 procenta na 2807. Jak ale podotkl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka, meziroční srovnání v kategorii rodinných domů ovlivnila vyšší základna z loňského května, kdy stavební úřady doháněly dubnové manko.
Aktuálně stavebnictví trápí chybějící materiál, jeho rostoucí ceny a přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. „Ceny vybraných dřevěných, ocelových a izolačních materiálů se meziročně zvýšily o desítky až stovky procent. To dostává do existenčních problémů firmy, které uzavíraly smlouvy na rekonstrukce a výstavbu nemovitostí bez inflačních doložek,“ upozornil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„S ohledem na vývoj zakázek je pravděpodobné, že se stavebnictví udrží v černých číslech i v dalších měsících, avšak k jeho výraznému zrychlení s ohledem na kapacitní možnosti nejspíš zatím nedojde,“ doplnil Dufek.
Průmysl vzrostl o čtvrtinu, meziměsíčně ale klesl kvůli chybějícím součástkám
V květnu se dařilo i průmyslu, meziročně vzrostl o 25,3 procenta a objem nových zakázek se zvýšil téměř o polovinu. Loňský květen ale výrazně poznamenala epidemie koronaviru a s ní spojené odstávky a omezení.
„Růst zaznamenala prakticky všechna odvětví zpracovatelského průmyslu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veronika Doležalová. Nejvíce si proti loňskému květnu polepšila výroba aut, která se zvýšila téměř o šedesát procent. O více než polovinu rostla produkce pryžových a plastových výrobků, téměř o třetinu byla vyšší výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.
Hodnota zakázek meziročně vzrostla o 46,5 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 49,9 procenta, tuzemské o 39,6 procenta. Výrobce ale začíná trápit nedostatek potřebných součástek a podle analytiků proto ve srovnání s letošním dubnem, který zaznamenal rekordní růst, klesl o 3,6 procenta. Podstatně se na tom poklesu podílel podle Matějky automobilový průmysl, kde součástky chybějí nejvíce.
Analytici čekali meziměsíční pokles průmyslové výroby zhruba o procento. Potíže v subdodávkách budou ale i podle analytika Komerční banky Michala Brožky přetrvávat i v dalších měsících a budou omezovat výkon průmyslu. „Naopak směrem vzhůru jej bude táhnout rostoucí poptávka a zakázky,“ doplnil. Nadále tak počítá s růstem průmyslu za celý letošní rok zhruba o devět procent. „Poslední vývoj ale spíše ukazuje, že by celoroční výsledek mohl být v lehce dvojciferných číslech,“ dodal Brožka.
Dvojciferný růst očekává za celý letoční rok také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč, konkrétně mírně pod úrovní dvanácti procent. „Kombinace i nadále příznivé srovnávací základny, silného růstu nových objednávek a souběžných komplikací v dodávkách surovin a potřebných komponent ale může v dalších měsících vést k výkyvům výroby s dopadem na odhad celoročního výkonu,“ upozornil.
Výrobci aut měli v květnu zakázky o téměř osmdesát procent vyšší než před rokem. Ještě výraznější to bylo v oboru slévárenství a hutního zpracování kovů, kde se zvýšily bezmála o devadesát procent. Nové zakázky klesly pouze výrobcům počítačů a elektronických přístrojů, a to o 5,5 procenta.
Zahraniční obchod skončil v přebytku
Zahraniční obchod Česka byl meziročně podle ČSÚ o 6,9 miliardy korun lepší, v květnu skončil v přebytku 6,3 miliardy korun. Příznivé bilanci pomohl tradičně zejména vysoký nárůst vývozu aut. Výsledky nicméně ovlivnila také nízká srovnávací základna kvůli omezením způsobeným epidemií koronaviru.
„Obchodní bilance skončila kladným výsledkem podvanácté v řadě, což se stalo poprvé od vstupu Česka do EU. I přes pokračující posilování české koruny vůči euru hodnota vývozu převýšila hodnotu dovozu i v květnu, již tradičně převážně díky obchodům s motorovými vozidly. Meziročně jsou však květnové výsledky stále ovlivněny nízkou srovnávací základnou loňského roku,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím podle statistiků příznivě ovlivnil především meziroční růst přebytku obchodu s motorovými vozidly o 15,1 miliardy korun, a to hlavně díky přírůstku jejich vývozu o 36 miliard korun. Zlepšila se také bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji, kdy se deficit snížil o tři miliardy korun. U strojů a zařízení přebytek vzrostl o 2,2 miliardy korun, bilance textilií se zlepšila přechodem z pasiva do aktiva o dvě miliardy korun.
Nepříznivý vliv na celkový výsledek měl zejména větší deficit bilance se základními kovy o 6,6 miliardy korun a s ropou a zemním plynem o šest miliard korun, a to kvůli vyšším cenám na světových trzích a růstu dovezeného množství. Deficit bilance s chemickými látkami a přípravky meziročně stoupl o 4,7 miliardy korun a se základními farmaceutickými výrobky o čtyři miliardy korun.
Analytiky bilance zahraničního obchodu výrazně zklamala. Medián trhu podle nich za květen v zahraničním obchodu počítal se zvýšením přebytku z dubnových 19,3 miliardy na 25,3 miliardy korun. Nejnižší odhad předpokládal bilanci 20 miliard korun. Vývoz v březnu a dubnu podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta meziměsíčně po sezonním očištění rostl o sedm procent, v květnu klesl o 8,1 procenta. Zhoršily se podle něj i dovozy, kde byl oproti dubnu čtyřprocentní propad. „Vývoj tak ukazuje na celkové ochlazení zahraničního obchodu během května,“ uvedl.
Oslabení dynamiky exportů lze podle něho přičítat mírnému zpomalení průmyslové výroby. Důvodem přitom podle něj není nízká poptávka, ale chybějící základní výrobní materiál. Ředitel celní společnosti Gerlach Luděk Procházka zároveň upozornil, že negativní vliv na zahraniční obchod budou mít i rostoucí ceny surovin, jako jsou měď, ocel, hliník nebo zinek. Zdražily podle něj o desítky až stovky procent. To se podle Procházky promítne do výsledků zahraničního obchodu nejméně za červen a červenec.
Českým vývozcům se ale podle ředitele regionálního centra státní agentury CzechTrade v Německu Adama Jareše daří obnovovat nejrychleji vývoz právě do Německa, které je pro Česko nejdůležitějším obchodním partnerem. Za koronavirové krize podle něj navíc mnoho českých firem nakoupilo kapitál a vstupují na německý trh jako investoři. Mnohem více českých firem chce v Německu zakládat vlastní pobočky, uvedl dále.
„Vysoké přebytky, na které jsme byli zvyklí minulý rok, kdy export držel průmysl, zatímco importy tlumil lockdown, se již nezopakují. Přebytky bilance zahraničního obchodu by měly v příštích měsících oproti loňsku ztrácet dynamiku,“ řekl Vagenknecht. Raiffeisenbank počítá pro letošní rok s bilancí okolo 160 miliard korun. Komerční banka ho podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka odhaduje na 145 miliard korun.
Největší přírustek v rámci EU byl v obchodu s Francií
Bilance zahraničního obchodu se státy EU skončila v květnu přebytkem 57,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 11,4 miliardy korun. Největší přírůstek aktiva byl zaznamenán v obchodě s Francií o 4,4 miliardy korun a Německem o 3,3 miliardy korun. Snížila se naopak kladná bilance obchodu s Nizozemskem o 1,6 miliardy korun a o stejnou hodnotu se prohloubil deficit obchodu s Polskem.
Schodek zahraničního obchodu se zbožím s mimounijními státy se meziročně zvětšil o 4,1 miliardy na 49,3 miliardy korun. Přechodem z aktiva do pasiva se zhoršila bilance obchodu s Ruskou federací o 4,8 miliardy kroun. Vzrostl naopak přebytek obchodu s Británií o 3,1 miliardy korun, v obchodě s Čínou se deficit zmenšil o 2,1 miliardy korun, uvedl Český statistický úřad.
