Důvěra v českou ekonomiku v červnu vzrostla. Stoupla mezi spotřebiteli i podniky

Důvěra v českou ekonomiku v červnu opět stoupla, a to meziměsíčně o 4,3 bodu na 104 bodů, uvedl Český statistický úřad. Potřetí v řadě přitom vzrostla důvěra jak spotřebitelů, a to o 2,7 bodů na hodnotu 105,5, tak podnikatelů, kde se zvýšila o 4,6 bodu na 103,7. V porovnání s loňským červnem jsou všechny hodnoty výrazně vyšší.

V průmyslu vzrostla důvěra proti květnu o 4,6 bodu na 108,2 bodu. „Je dokonce nejvyšší od února 2011,“ uvedl k tomu vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Podle statistiků meziměsíčně přibylo průmyslových podniků, které hodnotí svou současnou celkovou poptávku jako více než uspokojivou, a podnikatelů, kteří očekávají v příštích třech měsících růst tempa výroby. Snížil se však stav zásob hotových výrobků.

„Náladě v tuzemské ekonomice pomáhá uvolňování restrikcí spojených s pandemií a také souběžně probíhající hospodářské oživení u našich hlavních hospodářských partnerů ve střední a západní Evropě,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Červnový průzkum důvěry tak podle něj podporuje závěry bankovní rady o potřebě zvyšovat úrokové sazby. K prvnímu zvýšení ČNB přistoupila ve středu.

Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožka je s ohledem na zlepšování pandemické situace možné, že v dalších měsících nastane ještě další, i když už pravděpodobně mírnější zlepšení indexů důvěry v ekonomiku.

Firmy vnímají oživení poptávky

Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů uvedla, že průmyslové podniky velmi dobře hodnotí svou ekonomickou situaci v průběhu celého letošního druhého čtvrtletí. „V červnu navíc oproti předchozím měsícům vzrostl počet podniků, které evidují oživení poptávky, což významně přispělo i k vyššímu očekávání tempa růstu výrobní činnosti v letních měsících,“ doplnila.

Mezi stavebními firmami se důvěra od května zvýšila o 0,6 bodu na 115,8 bodu. Nicméně mírně přibylo podniků, které považují svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou.

Důvěra podnikatelů v obchodě stoupla o 5,4 bodu na 104,7 a mezi podnikateli ve vybraných odvětvích služeb včetně bankovního sektoru byla v červnu meziměsíčně vyšší o o 4,9 bodu a činila 97,6 bodu.

Mezi spotřebiteli indikátor důvěry vzrostl od května o 2,7 bodu na 105,5 bodu. Podíl respondentů, kteří očekávají pro příštích 12 měsíců zhoršení celkové ekonomické situace i své finanční situace, se nezměnil, nicméně jejich obavy z růstu nezaměstnanosti klesly potřetí za sebou. Naopak v červnu opět výrazně přibylo těch, kteří se obávají zdražení, a to až na úroveň blížící se maximu z loňského května, uvedli statistici. Doplnili, že zároveň mírně přibylo těch, kteří předpokládají, že v následujících měsících uspoří nějaké peníze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 5 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 21 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...