Do Česka o víkendu dorazí letní počasí. V sobotu by měly teploty vystoupat na 21 až 25 stupňů, v neděli pak až na 27 stupňů. Podle meteorologů se jedná vzhledem k ročnímu období a měsíci o mimořádně nadprůměrné teploty. Češi si podle odborníků budou muset na teplejší dny napříč celým rokem začít zvykat, zaznělo v pořadu 90' ČT24.
Teplé měsíce jsou součástí změny klimatu, ale ne čistě její důsledek, zaznělo v debatě o anomáliích
52 minut
90′ ČT24: Teploty budou o víkendu atakovat rekordy
„Do budoucna tento typ zimy, jak jsme měli letos, bude nastávat častěji. Zima s mrazy nebo s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou bude čím dál tím méně častá,“ uvedl ve vysílání ČT24 klimatolog Radan Huth.
Podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny zažijeme o víkendu opravdu mimořádnou teplotní anomálii vzhledem k ročnímu období. „Bohužel si na to budeme muset nějakým způsobem zvykat,“ prohlásil.
Podle něj žijeme v období, kdy je v atmosféře maximální množství skleníkových plynů. „Atmosféra na celé planetě je už posunuta k teplejšímu stavu oproti minulosti, řekněme před padesáti lety. Musí se také vytvořit vhodná atmosférická situace z hlediska cirkulace, která k nám extrémně teplý vzduch dopraví. Tou situací je jihozápadní proudění,“ popsal důvody víkendových teplot. Tento směr proudění podle něj přináší i saharský prach.
Jaké bude léto?
Podle zakladatele projektu Fakta o klimatu Ondráše Přibyly tak teplotně nadprůměrné dny jako ty víkendové přicházejí, ale měly by přicházet průměrně v jednotkách ročně. Nyní se to děje častěji, stejně jako sledujeme častěji teplé měsíce.
Zmiňuje, že letošní únor byl například téměř o sedm stupňů teplejší než únory kolem roku 1960 – tak velký teplotní rozdíl podle Přibyly nikdy zaznamenán nebyl. Březen, jakkoliv byl teplý, ale nebyl tak rozdílný v porovnání s ostatními březny. V roce 2025 by díky jevu La Niña prý teploty globálně neměly tolik narůst, možná by mohly mírně klesnout.
„To, že teď sledujeme teplé měsíce, je součástí změny klimatu, ale zároveň to nemůžeme interpretovat čistě jako důsledek změny klimatu,“ míní Přibyla. Lidmi způsobené emise skleníkových plynů mají za důsledek dlouhodobý nárůst teplot či tání ledovců, zvláštní události jako nynější písek ze Sahary nebo tornádo na Moravě jsou však podle Přibyly těžko provázatelné s klimatickou změnou.
Dlouhodobé předpovědi pro letošní léto sice ukazují, že by mělo být nadprůměrně teplé, ale nedají se podle Přibyly interpretovat tak, že bychom teď mohli říct, že přijdou čtyřicítky v červenci či v srpnu. Závisí to na tom, jak bude vypadat proudění nad Evropou.
