Únor byl nejteplejší v historii. Meteorologové naměřili rekordní hodnoty i na hladinách oceánů

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.

Odborníci na hladině světových oceánů v únoru naměřili průměrnou teplotu 21,06 stupně Celsia, což je nejvyšší hodnota za jakýkoli měsíc v záznamu dat, vyšší než v rekordním srpnu 2023, kdy maximum činilo 20,98 stupně Celsia.

Přestože klimatický jev El Niňo v rovníkové oblasti Tichého oceánu nadále slábne, teploty mořského vzduchu obecně zůstávají na neobvykle vysoké úrovni.

Druhý měsíc roku byl proti dosud rekordnímu únoru z roku 2016 teplejší o 0,12 stupně Celsia. Podle vědců z programu Copernicus je letošní únor již devátým měsícem v řadě, který byl nejteplejší v historii měření.

Výrazně nadprůměrné teploty byly v únoru zaznamenány ve střední a východní Evropě. Mimo Evropu byly nadprůměrné teploty na severní Sibiři, ve střední a severozápadní části Severní Ameriky, na většině území Jižní Ameriky, v Africe a v západní Austrálii.

Za vyšší teploty mohou skleníkové plyny

„Únor se připojil k dlouhé řadě rekordů z posledních měsíců. Jakkoli se to může zdát pozoruhodné, není to vlastně překvapivé, protože neustálé oteplování klimatického systému nevyhnutelně vede k novým teplotním extrémům,“ uvedl šéf programu Copernicus Carlo Buontempo.

„Klima reaguje na aktuální koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, takže pokud se nám je nepodaří stabilizovat, budeme nevyhnutelně čelit novým globálním teplotním rekordům a jejich důsledkům,“ dodal.

Průměrná globální teplota za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského března do letošního února, je rovněž nejvyšší v historii měření. Podle odborníků je o 0,68 stupně Celsia nad průměrem ze tří desetiletí v rozmezí 1991 až 2020 a o 1,56 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem let 1850 až 1900.

Vědci dlouhodobě varují, že po překročení 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni se dopady klimatické krize rychle stanou katastrofálními a nevratnými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
před 12 hhodinami

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
před 13 hhodinami

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025
Načítání...