V Pákistánu stále více rodin, které kvůli rekordnímu monzunu přišly o svou půdu, nutí své dcery ke sňatkům. Svatby často velmi mladých dívek totiž rodinám přinesou peníze, které jsou poslední možností, jak nakrmit zbytek rodiny, píše Le Monde.
Salvě (jméno bylo změněno) bylo 13 let, když jí její rodiče na začátku roku 2023 oznámili, že se bude vdávat. Dívka se napřed těšila, že dostane pěkné dárky. „Myslela jsem si, že dostanu rtěnku, oblečení a šperky,“ vypráví přes video dívka, která už houpe v náručí své několikaměsíční dítě. „Nepochopila jsem, že svatba bude s mužem starším, než jsem já. Kvůli povodním moji rodiče přišli o půdu. Neměli jinou možnost,“ říká Salva.
V pákistánském Chán Mallahu v provincii Sindh není Salva zdaleka jediná dospívající dívka, kterou její rodiče provdali po ničivých povodních v roce 2022. Mašúk Birhmani, zakladatel nevládní organizace Sudžak Sansar, v oblasti bojuje proti sňatkům dětí. Za letošek eviduje 45 sňatků nezletilých, třetina jich byla v květnu a červnu, krátce před začátkem monzunů.
Počasí ničí zemědělství
Monzuny, které jsou pro miliony pákistánských zemědělců a potravinovou bezpečnost země životně důležité, jsou v posledních letech delší a silnější než kdykoli předtím, což způsobuje nesčetné záplavy a ničí zemědělskou půdu. Tyto přírodní a hospodářské katastrofy, které ještě zhoršuje globální oteplování, vedly k novému trendu, který Pákistánci nazývají „monzunové nevěsty“.
„Během nejničivějších povodní v historii Pákistánu v letech 2007, 2010 a 2022 jsme zaznamenali systematický nárůst nucených sňatků,“ uvedl Gulšer Panhver, projektový manažer organizace Sudžak Sansar.
Podle studie dvou pákistánských akademiků o důsledcích povodní v roce 2010 vzrostl rok poté podíl provdaných dívek ve věku 15 až 19 let z 10,7 procenta na 16 procent. Jen v provincii Sindh bylo povodněmi postiženo téměř 4,8 milionu lidí, z nichž polovina byly ještě děti. V tomto regionu byla téměř čtvrtina dívek provdána před dosažením věku 18 let.
„Zemědělci bez příjmů jsou tak zoufalí, že své dcery prodávají za cenu krávy nebo i nižší. Doufají, že je tak vyvedou z chudoby a získají dostatek peněz na obživu zbytku rodiny,“ vysvětluje Panhver.
Pákistán pod tlakem klimatické změny
Pákistán je pátá nejlidnatější země světa, kde zemědělství tvoří čtvrtinu HDP a zaměstnává třetinu obyvatelstva. V roce 2022 třetinu jeho území zaplavily povodně a poničily cennou úrodu. Záplavy tehdy přiměly miliony lidí opustit své domovy, v provincii Sindh je mnoho zemědělských vesnic, které se z katastrofy nikdy nevzpamatovaly.
„Žijeme díky naší půdě, ale v roce 2010 ji zničil monzun. Abychom přežili, museli jsme odejít do jiné provincie,“ vysvětluje Aiza, která je ve 29 letech matkou dvou dětí. Navzdory odchodu měla její malá rodina problém se uživit a rozhodla se provdat dceru Díbu. Té bylo 12 let, vzala si 25letého muže a rodina za to dostala 150 tisíc rupií (12 200 korun).
„Byla šťastná, že dostala nové oblečení a náramky, ale když jsme ji odvedli k manželovi, tak se mě držela a obě jsme brečely. Moc toho lituji,“ říká Aiza, která se vdávala v 16 letech.
Dcera jako zdroj financí
Svatby nezletilých jsou v Pákistánu nelegální, hranice pro vstup do manželství je v jednotlivých provinciích mezi 16 a 18 lety. Tento zákon se ale mnohdy nerespektuje a podle pákistánských statistik se před 15. narozeninami provdá 3,6 procenta dívek, do 18 let zhruba šestina z nich a zhruba osm procent dívek od 15 do 18 let má děti.
V Pákistánu jsou dva odlišné myšlenkové proudy, z nichž jeden respektuje zákon a druhý bere více v potaz socioekonomické podmínky, míní univerzitní odborník na právo Saíd Murad Ali Šáh. „V zemi přetrvávají nucené sňatky, které jsou umocněny klimatickými změnami, zejména v chudých a odlehlých oblastech obývaných negramotnými lidmi. A to navzdory úsilí vlády,“ lituje odborník.
V roce 2023 UNICEF ocenil pokrok ve snižování počtu sňatků nezletilých. Přiznává ale korelaci s meteorologickými extrémy a jedny povodně znamenají posun zpět zhruba o pět let.
Když média hojně psala o 45 svatbách nezletilých ve vesnici Chán Mallah, nařídil ministr provincie Sindh prověřit, zda byly rodiny, které provdaly své dcery, opravdu postiženy povodněmi. V rámci boje proti epidemii „monzunových nevěst“ vede nevládní organizace Sudžak Sansar v místních komunitách osvětovou kampaň zaměřenou na náboženské vůdce, učitele, rodiče a jejich dcery.
„Prostřednictvím uměleckých projektů vytváříme sociální vazby, abychom prolomili začarovaný kruh dětských sňatků. Jedinou odpovědí na tuto katastrofu je vzdělání. Aby dívky nebyly vnímány jako přítěž, musíme rozvíjet jejich dovednosti, aby si mohly najít práci nebo založit firmu a osamostatnit se,“ dodává Birhmani.
