Změna klimatu mění monzunovou sezonu. Miliardové Indii hrozí neúroda

Podle nové studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu zvyšuje globální oteplování proměnlivost monzunových dešťů v Indii výrazně rychleji, než se dosud předpokládalo. Na pravidelnosti těchto dešťů je přitom celý subkontinent kriticky závislý, varují experti.

Analýza německých vědců ukazuje, že na každý stupeň Celsia globálního oteplování se pravděpodobnost monzunových dešťů zvýší o přibližně pět procent. Klimatické modely předpovídají, že se teploty do konce století zvýší o 2 až 4 stupně Celsia. Indie je na těchto pravidelných srážkách závislá. Příliš vysoké množství i jejich nedostatek mohou zemi způsobit problémy.

Z výsledků studie vyplývá, že změna klimatu bude mít negativní dopad na indické zemědělství, pokud se nepodaří oteplování omezit. Proč je více srážek takovým problémem?

Autoři ukazují, že důvodů je více. Srážky, které monzuny v budoucnosti navíc přinesou, totiž nebudou pravidelné, budou nárazové a nerovnoměrné.

Nejde jen o nárůst monzunových srážek, studie naznačuje, že by mohl být nárazový a tedy představovat hrozbu ničivých přívalových dešťů. Problém je také v tom, že tyto změny zvyšují i proměnlivost srážek – bude tedy přibývat i delších období sucha v době, kdy vegetace i lidé vodu nejvíc potřebují.

Indie na suchu

Indie s více než miliardou obyvatel je na svém zemědělství závislá a potřebuje pro něj obrovské množstvé vody.

Indický zemědělský sektor představuje téměř 20 procent ročního HDP a hraje „zásadní roli“ v blahobytu země. Indický kontinent bude mít v budoucnu i stále míň vody z himalájských ledovců, které rychle odtávají – pokud se k tomu přidá i nepravidelnost v monzunových srážkách, může asijská velmoc čekat zásadní problémy.

Pokud se nepodaří klimatické změny omezit, měli by obyvatelé očekávat „chaotičtější“ monzunová období. Například rýže, která je hlavním zdrojem výživy na celém indickém subkontinentu, je velmi citlivá na změny srážek. Plodiny potřebují srážky, zejména v počátečním vegetačním období. Ale příliš málo nebo příliš mnoho najednou může rostlinám ublížit.

Vůbec nejhorší ale je, že tato variabilita znemožňuje zemědělcům předvídat dostatek a nedostatek vody – meteorologické a klimatologické modely se sice stále zlepšují, ale nestačí to na to, aby dokázaly dát precizní předpovědi.

Podle vyjádření experta na tropické zemědělství Devindera Sharmy pro CNN se budou muset zemědělci této proměnlivosti nějak přizpůsobit, není ale jasné, jak: „Nevíme, jak změna klimatu dopadne. V jednu chvíli to může být silný déšť, následovaný suchem nebo cyklony. Nebude to uniformní. A to způsobí mnoho problémů v zemědělství a také v hospodářství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...