Změna klimatu mění monzunovou sezonu. Miliardové Indii hrozí neúroda

Podle nové studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu zvyšuje globální oteplování proměnlivost monzunových dešťů v Indii výrazně rychleji, než se dosud předpokládalo. Na pravidelnosti těchto dešťů je přitom celý subkontinent kriticky závislý, varují experti.

Analýza německých vědců ukazuje, že na každý stupeň Celsia globálního oteplování se pravděpodobnost monzunových dešťů zvýší o přibližně pět procent. Klimatické modely předpovídají, že se teploty do konce století zvýší o 2 až 4 stupně Celsia. Indie je na těchto pravidelných srážkách závislá. Příliš vysoké množství i jejich nedostatek mohou zemi způsobit problémy.

Z výsledků studie vyplývá, že změna klimatu bude mít negativní dopad na indické zemědělství, pokud se nepodaří oteplování omezit. Proč je více srážek takovým problémem?

Autoři ukazují, že důvodů je více. Srážky, které monzuny v budoucnosti navíc přinesou, totiž nebudou pravidelné, budou nárazové a nerovnoměrné.

Nejde jen o nárůst monzunových srážek, studie naznačuje, že by mohl být nárazový a tedy představovat hrozbu ničivých přívalových dešťů. Problém je také v tom, že tyto změny zvyšují i proměnlivost srážek – bude tedy přibývat i delších období sucha v době, kdy vegetace i lidé vodu nejvíc potřebují.

Indie na suchu

Indie s více než miliardou obyvatel je na svém zemědělství závislá a potřebuje pro něj obrovské množstvé vody.

Indický zemědělský sektor představuje téměř 20 procent ročního HDP a hraje „zásadní roli“ v blahobytu země. Indický kontinent bude mít v budoucnu i stále míň vody z himalájských ledovců, které rychle odtávají – pokud se k tomu přidá i nepravidelnost v monzunových srážkách, může asijská velmoc čekat zásadní problémy.

Pokud se nepodaří klimatické změny omezit, měli by obyvatelé očekávat „chaotičtější“ monzunová období. Například rýže, která je hlavním zdrojem výživy na celém indickém subkontinentu, je velmi citlivá na změny srážek. Plodiny potřebují srážky, zejména v počátečním vegetačním období. Ale příliš málo nebo příliš mnoho najednou může rostlinám ublížit.

Vůbec nejhorší ale je, že tato variabilita znemožňuje zemědělcům předvídat dostatek a nedostatek vody – meteorologické a klimatologické modely se sice stále zlepšují, ale nestačí to na to, aby dokázaly dát precizní předpovědi.

Podle vyjádření experta na tropické zemědělství Devindera Sharmy pro CNN se budou muset zemědělci této proměnlivosti nějak přizpůsobit, není ale jasné, jak: „Nevíme, jak změna klimatu dopadne. V jednu chvíli to může být silný déšť, následovaný suchem nebo cyklony. Nebude to uniformní. A to způsobí mnoho problémů v zemědělství a také v hospodářství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 15 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 16 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 19 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 20 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 20 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
včera v 06:40

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
20. 5. 2026
Načítání...