Změna klimatu mění monzunovou sezonu. Miliardové Indii hrozí neúroda

Podle nové studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu zvyšuje globální oteplování proměnlivost monzunových dešťů v Indii výrazně rychleji, než se dosud předpokládalo. Na pravidelnosti těchto dešťů je přitom celý subkontinent kriticky závislý, varují experti.

Analýza německých vědců ukazuje, že na každý stupeň Celsia globálního oteplování se pravděpodobnost monzunových dešťů zvýší o přibližně pět procent. Klimatické modely předpovídají, že se teploty do konce století zvýší o 2 až 4 stupně Celsia. Indie je na těchto pravidelných srážkách závislá. Příliš vysoké množství i jejich nedostatek mohou zemi způsobit problémy.

Z výsledků studie vyplývá, že změna klimatu bude mít negativní dopad na indické zemědělství, pokud se nepodaří oteplování omezit. Proč je více srážek takovým problémem?

Autoři ukazují, že důvodů je více. Srážky, které monzuny v budoucnosti navíc přinesou, totiž nebudou pravidelné, budou nárazové a nerovnoměrné.

Nejde jen o nárůst monzunových srážek, studie naznačuje, že by mohl být nárazový a tedy představovat hrozbu ničivých přívalových dešťů. Problém je také v tom, že tyto změny zvyšují i proměnlivost srážek – bude tedy přibývat i delších období sucha v době, kdy vegetace i lidé vodu nejvíc potřebují.

Indie na suchu

Indie s více než miliardou obyvatel je na svém zemědělství závislá a potřebuje pro něj obrovské množstvé vody.

Indický zemědělský sektor představuje téměř 20 procent ročního HDP a hraje „zásadní roli“ v blahobytu země. Indický kontinent bude mít v budoucnu i stále míň vody z himalájských ledovců, které rychle odtávají – pokud se k tomu přidá i nepravidelnost v monzunových srážkách, může asijská velmoc čekat zásadní problémy.

Pokud se nepodaří klimatické změny omezit, měli by obyvatelé očekávat „chaotičtější“ monzunová období. Například rýže, která je hlavním zdrojem výživy na celém indickém subkontinentu, je velmi citlivá na změny srážek. Plodiny potřebují srážky, zejména v počátečním vegetačním období. Ale příliš málo nebo příliš mnoho najednou může rostlinám ublížit.

Vůbec nejhorší ale je, že tato variabilita znemožňuje zemědělcům předvídat dostatek a nedostatek vody – meteorologické a klimatologické modely se sice stále zlepšují, ale nestačí to na to, aby dokázaly dát precizní předpovědi.

Podle vyjádření experta na tropické zemědělství Devindera Sharmy pro CNN se budou muset zemědělci této proměnlivosti nějak přizpůsobit, není ale jasné, jak: „Nevíme, jak změna klimatu dopadne. V jednu chvíli to může být silný déšť, následovaný suchem nebo cyklony. Nebude to uniformní. A to způsobí mnoho problémů v zemědělství a také v hospodářství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...