Na přelomu března a dubna zasáhla oblast Sahelu a západní Afriky vlna extrémního vedra, kdy maximální teploty dosáhly 48,5 stupňů Celsia. Extrémní horko bylo hlášené v celém Sahelu, včetně Senegalu, Guineje, Mali, Burkina Fasa, Nigeru, Nigérie a Čadu. V mnoha z těchto zemí došlo během veder k výpadkům elektřiny, což přežití extrémních teplot ještě ztížilo. Podle nové studie by k ní nemohlo dojít, kdyby neprobíhala lidmi způsobená klimatická změna.
Vedro je podle Světové zdravotnické organizace zřejmě nejsmrtelnějším meteorologickým jevem. Ale protože je na rozdíl třeba od hurikánů méně nápadné, nevěnuje se mu dostatečná pozornost. Lidé při vlnách veder neumírají za dramatických situací, jako je tomu třeba při tornádech, ale v nemocnicích – tedy mimo dohled veřejnosti a médií. Navíc údaje o těchto nadměrných úmrtích se dostanou do statistik až řadu měsíců po samotném horku.
Tentokrát ale vědci a lékaři hlásili čísla rychle. Například nemocnice Gabriela Tourého v Bamaku v Mali zaznamenala v prvních čtyřech dnech dubna rekordní nárůst počtu hospitalizací i úmrtí. Za tuto krátkou doby tam zemřelo 102 lidí, za celý duben 2023 přitom nemocnice zaznamenala 130 úmrtí. Statistiky příčin úmrtí sice zatím nebyly zveřejněny, ale přibližně polovina zemřelých byla starší šedesáti let a nemocnice uvádí, že v mnoha úmrtích pravděpodobně hrálo roli právě horko.
Změna klimatu v hlavní roli
V případě těchto teplotních extrémů vědce zajímá, jestli nějak souvisejí se změnami klimatu. Je to důležité hlavně pro budoucí předpovědi podobných událostí a také pro adaptační opatření. Tentokrát v rámci projektu World Weather Attribution spojili síly vědci z Mali, Burkina Fasa, Mosambiku, Nizozemska, Švédska, Spojených států a Velké Británie.
Spolupracovali na posouzení toho, do jaké míry změna klimatu způsobená člověkem změnila pravděpodobnost a intenzitu těchto extrémních veder v oblasti Sahelu. „I v dnešním klimatu, které se od předindustriální doby vlivem lidské činnosti oteplilo o 1,2 stupně Celsia, jsou extrémní vedra pozorovaná nad oblastí Mali / Burkina Faso vzácností,“ poznamenali autoři.
Denní teploty byly v těchto zemích extrémní s pravděpodobností výskytu jednou za sto let, pětidenní maxima ale dosáhla pravděpodobnosti jednou za dvě stě let. Zcela mimo statistiky se ale ocitly maximální noční teploty.
Celkově dospěli vědci k tomuto výsledku: „Pozorování i modely ukazují, že vlny veder o rozsahu pozorovaném v březnu a dubnu 2024 by se v tomto regionu nemohly vyskytnout bez dosavadního globálního oteplení o 1,2 stupně Celsia.“
Tři komplikace, které zvýšily úmrtnost
Dopady této vlny veder podle autorů výzkumu znásobilo načasování. Časově se shodovala s ramadánem, kdy se v těchto převážně muslimských zemích drží přísný půst. Minimální teploty zůstaly navíc poměrně vysoké i přes noc, takže si lidé od horka neodpočinuli. A třetím faktorem byly rozsáhlé výpadky elektřiny, které změnily jindy příjemně klimatizované domy v neobyvatelnou dusivou výheň.
Naopak se jako komplikace neukázal vliv fenoménu El Niño, který obecně přispívá spíše k vyšším teplotám. Jeho vliv byl podle vědců oproti změně klimatu zanedbatelný – vysvětluje jen asi 0,2 stupně Celsia pozorovaného pětidenního horka.
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
- La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
Zdroj: Slovnik.cmes.cz
Co bude dál
„Tyto trendy budou s budoucím oteplováním pokračovat,“ varují vědci. Pokud by dosáhlo oteplování globálně na dva stupně Celsia, pak by se podle nich tyto události staly desetkrát častějšími než nyní.
Dopady oteplování podle výzkumu ještě zhoršuje rychlá urbanizace a úbytek zelených ploch ve městech v této oblasti. Potvrdilo se to zejména v metropolích Bamako a Ouagadougou, kde působil silný efekt městského tepelného ostrova. „Ve spojení s vysokou zranitelností to zdůrazňuje potřebu udržitelného plánování měst, které zahrnuje zelené plochy, a návrhů budov, které počítají s vysokými teplotami,“ dodávají autoři.
