Pákistán strana 5 z 5

Nadnárodní podniky by měly od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to v pátek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu. Státníci hovoří o historickém okamžiku.

Při silném zemětřesení na jihu Pákistánu v provincii Balúčistán zemřelo nejméně dvacet lidí a další tři stovky byly zraněny. Místní úřady předpokládají, že bilance obětí poroste, až záchranné čety prohledají celou zasaženou lokalitu, kde je velmi špatná infrastruktura. Do pátrání se zapojila i armáda s vrtulníky.

Podzemní stavba dlouhá necelých sedm kilometrů dostala své označení podle silnice, která ve tvaru písmene „Z“ překonává horskou oblast zvanou Baltal. Tunel se stane důležitou spojnicí mezi horskou oblastí u města Kargil a podnebně odlišným subtropickým regionem u města Šrínagar. Hlavním záměrem stavby bylo zpřístupnit horské oblasti v Ladaku, které jsou zhruba sedm měsíců v roce nedostupné. Indičtí stavaři začali náročnou práci v roce 2015 a očekává se, že částečně tunel otevřou v listopadu letošního roku. Spojnice má i strategický význam a umožní celoroční přístup ke sporným hranicím s Pákistánem.

Státy jsou stále více než kdy jindy závislé na zemním plynu, který vytápí domácnosti i dodává elektřinu průmyslu, kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Na trhu však není k dispozici takové množství plynu, které by mohlo pohánět oživení z pandemie i doplnit vyčerpané zásoby před nástupem chladných měsíců. Státy se tak předhánějí, kterému se podaří nabídnout více, aby získal dodávky, protože země jako Rusko se snaží udržet více této suroviny doma, a s poklesem teplot se situace zřejmě zhorší. Krize v Evropě je předzvěstí problémů pro zbytek planety, píše agentura Bloomberg.

Pojišťovna Uniqa neuhradí náklady na záchranu dvou českých horolezců z hory Rakapoši v Pákistánu. Už zaplacené peníze po nich může vymáhat, sdělila mluvčí pojišťovny Eva Svobodová. Horolezci podle ní nejméně ve dvou ohledech porušili podmínky pojištění. Horolezce, které před týdnem z hory snesl vrtulník, podle pákistánského tisku zadržují místní úřady, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci.

Dva zachránění čeští horolezci zůstávají v Pákistánu. Úřady je budou zadržovat v Gilgitu, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci, při které bylo nutné využít helikoptéru, řekl místnímu listu Dawn ministr turistiky pákistánské kašmírské oblasti Gilgit-Baltistán Rádža Násir. Mluvčí českého ministerstva zahraničí sdělila, že velvyslanectví České republiky v Islámábádu je s oběma muži v kontaktu.

Vrtulník pákistánské armády ve středu ráno převezl do bezpečí české horolezce Jakuba Vlčka a Petra Macka, kteří s kolegou z Pákistánu v minulých dnech nedokázali dokončit sestup z hory Rakapoši. Trojice, která před pěti dny uvázla v nadmořské výšce asi 6900 metrů, je nyní v pořádku ve městě Gilgit.

Záchrana dvou českých horolezců a jejich pákistánského kolegy bude v Pákistánu pokračovat ve středu. Nestačili včas před setměním sestoupit na místo, odkud by je mohl vyzvednout vrtulník. Uvedl to pákistánský novinář, který situaci sleduje na místě. Trojice před čtyřmi dny uvázla v nadmořské výšce asi 6900 metrů při sestupu z hory Rakapoši.

Záchranáři, kteří se snaží vyprostit dva české horolezce a jejich pákistánského kolegu z hory Rakapoši v Pákistánu, kvůli špatnému počasí v pondělí odpoledne ukončili práce a pokračovat budou v úterý. Záchrannou akci už nepřízeň živlů přerušila v neděli. V pondělí se podařilo určit polohu uvázlých a vysadit jednoho horolezce, jenž se jim vydal pomoci.

Dva čeští horolezci a jejich místní kolega uvázli v asi 6900 metrech nad mořem při sestupu z hory Rakapoši v Pákistánu. Podle informací místní horské záchranné služby se možná vydali na cestu po nové, méně obvyklé trase, jejich přesná poloha není známá. Záchranný tým včetně nejméně dvou vrtulníků v neděli čekal v blízkosti na zlepšení povětrnostních podmínek, aby se horolezce vydal hledat. Z informací místního tisku vyplývá, že pro neděli byla záchranná mise přerušena a pokračovat bude v pondělí.

S Talibanem lze pragmaticky jednat, ale o uznání jeho vlády v Afghánistánu zatím nemůže být řeč, shodli se v Událostech, komentářích předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.) a šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD). Fischer míní, že islamistické hnutí není pro demokratické země jediným možným partnerem k jednání. Veselý upozornil, že Taliban zatím vůbec neplní podmínky, které si pro případnou vzájemnou spolupráci klade Evropská unie.

Úřadujícím afghánským premiérem byl jmenován Muhammad Hasan Achund, který patřil ke spolupracovníkům již nežijícího zakladatele radikálního islamistického hnutí Taliban mully Muhammada Umara. Vůdce hnutí mulla Hajbatulláh Achúndzáda v prvním prohlášení zveřejněném od nástupu Talibanu k moci vládu vyzval, aby dodržovala pravidla islámu a islámské právo šaría.

Hnutí Taliban oznámilo, že dobylo celou provincii Pándžšír, která byla posledním místem odporu. Opozice tvrzení odmítla a uvedla, že stále drží „strategické pozice“. Jejich vůdce Ahmad Masúd zároveň vyzval Afghánce k celostátní vzpouře. V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně také na letišti několik letadel s Američany a Afghánci, kteří chtějí opustit zemi, Taliban jim však v odletu podle amerického republikánského kongresmana Michaela McCaula brání.

Taliban hledá v Afghánistánu novou formu vlády, demokracii předem vyloučil. Už nyní je jisté, že nejvyšším náboženským i politickým lídrem se stane vůdce hnutí Hajbatulláh Achúndzáda. V současném mezidobí v zemi panuje chaos – část bank je zavřených a úředníci ze strachu před hnutím odmítají chodit do práce. Zemi proto řídí narychlo ustavené výbory. OSN mezitím oznámila, že obnovuje své lety do Afghánistánu, což umožní 160 humanitárním organizacím pokračovat v práci.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Válka západních spojenců v Afghánistánu patří minulosti. Exodus těch, kdo se nechtějí nebo se nebudou moci srovnat s novým režimem, ale nekončí. Proud uprchlíků do sousedních zemí, jako je Pákistán nebo Írán, které už hostí miliony Afghánců, může dokonce sílit. Tak jako po skončení války ve Vietnamu v roce 1975.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Evakuace civilistů z Kábulu po čtvrtečním útoku u letiště zrychlila, uvedla agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj z letiště. Sebevražedný útok si dle některých médií odvolávajících se na afghánské ministerstvo zdravotnictví či další činitele vyžádal životy nejméně 170 afghánských civilistů a třinácti amerických vojáků. Podle USA bombu odpálil jen jeden útočník. Napětí panuje i na hranici Afghánistánu s Pákistánem.

Islamistům se podařilo přimět mnohé Afghánce k pohledu na Američany jako na okupanty, prohlásil v Událostech, komentářích afghánský velvyslanec v Česku Shahzad Aryobee s tím, že jiní se bojí o vzdělání a svobodu. Obvinil také sousední Pákistán z finanční i vojenské podpory Talibanu.

Americký prezident Joe Biden se v pátek zavázal, že každý Američan, který bude chtít, bude evakuován z Afghánistánu ovládaného Talibanem. Toto radikální islamistické hnutí uvedlo, že nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem. Do tohoto data mají z Afghánistánu odejít poslední Američané, i když Biden nevyloučil, že pokud nebude dokončena evakuace, zůstanou déle. Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v zemi. Příští týden se k diskusi o situaci v zemi sejde skupina G7.

V roce 2001 Američané společně se svými spojenci podnikli v reakci na útoky na New York a Washington invazi do Afghánistánu a svrhli zdejší radikální hnutí Taliban. Zahraniční vojáci zůstali v zemi dvacet let, během kterých ovšem radikálové dokázali znovu nabrat vojenskou sílu, a pokročit i diplomaticky – podepsat mírovou smlouvu s USA. Ještě před definitivních odchodem posledních amerických vojáků, ke kterému mělo dojít symbolicky 11. září 2021, pak Taliban dokázal znovu dobýt celou zemi a začít přebírat moc.

Povstalci z hnutí Taliban dobyli město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno ze tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat.

Indie si připomíná 74. výročí vyhlášení nezávislosti, kterou se chystá slavit i indická komunita v Česku. Velvyslanec Hemant Kotalwar při této příležitosti ve Studiu 6 zavzpomínal na složitou minulost země, na vřelé vztahy s Československem z období první republiky i na profesora Vincence Lesného.

Taliban rychle postupuje Afghánistánem, ovládl už dvě třetiny země a přibližuje se Kábulu. Oficiální vláda i její západní spojenci jsou tempem překvapení, bezpečnostní expert a veterán války v Afghánistánu Lumír Němec ale v Interview ČT24 upozornil, že afghánským vojákům chybí motivace bojovat. Někteří občané podle něj dokonce považují Taliban za menší zlo než současnou zkorumpovanou vládu.