Čínský prezident vyrazil do Kazachstánu. Cesta má symbolický a geopolitický význam

Nahrávám video

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přicestoval na návštěvu Kazachstánu. Je to jeho první zahraniční cesta od vypuknutí pandemie nemoci covid-19. Následně se vydá do Uzbekistánu, kde by se měl na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Na letišti v kazachstánské metropoli Nur-Sultanu čínského prezidenta přivítal jeho kazachstánský protějšek Kasym-Žomart Tokajev. Podle Tokajevovy kanceláře je na programu jednání energetika a globální ekonomické změny. Kazachstán patří k významným producentům ropy a zemního plynu a Čína k předním dovozcům těchto surovin, připomíná agentura AP.

Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové má cesta symbolický a geopolitický význam. Signalizuje velký zájem Číny o střední Asii, kde donedávna tradičně dominovalo Rusko. Momentálně se ale mocenská dynamika přiklání na stranu Pekingu, vysvětluje zpravodajka. Kazachstán hraje například zásadní roli v čínském hospodářském projektu Pásmo a stezka.

Nahrávám video

„V současnosti jsou zájmy Číny daleko širší. Týkají se i bezpečnostní oblasti, vytváření nových aliancí. Čína hledá nové spojence s tím, jak se zhoršují její vztahy se Spojenými státy i s Evropskou unií,“ zdůvodňuje Šámalová výběr destinace pro zahraniční cestu čínského prezidenta. Kazachstán navíc s Čínou sdílí společnou hranici.

Siho cesta vysílá důležitý signál také na čínskou domácí scénu. Za měsíc se koná dvacátý sjezd Čínské komunistické strany, který rozhodne o jeho budoucnosti. Odjezd do zahraničí naznačuje, že podporu pro bezprecedentní třetí funkční období v roli generálního tajemníka ústředního výboru strany si už zajistil.

Čtvrteční schůzka s Putinem

V Samarkandu v Uzbekistánu čeká čínského prezidenta ve čtvrtek schůzka s představiteli zemí Šanghajské organizace pro spolupráci, kam kromě Číny, Ruska a Uzbekistánu patří také Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Indie a Pákistán. 

Na úvod dvoudenního summitu je naplánována bilaterální schůzka čínského a ruského prezidenta. Jejím tématem bude válka na Ukrajině a další mezinárodní a regionální otázky, prohlásil poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.

Čína a Rusko se dlouhodobě snaží prezentovat Šanghajskou organizaci pro spolupráci, založenou v roce 2001, jako alternativu k západním mnohostranným organizacím, vysvětluje zpravodajský server BBC.

Přátelství bez hranic

Putin a Si se naposledy setkali v únoru u příležitosti zimních olympijských her v Pekingu. Po schůzce vydali společné prohlášení, v němž uvedli, že přátelství jejich zemí „nezná hranic“. O pár dní později Rusko napadlo Ukrajinu.

Čína invazi odmítla odsoudit, ale ani ji jasně nepodpořila. Peking se ovšem také nepřipojil k mezinárodním sankcím vůči Moskvě a vzájemný obchod obou zemí dál roste. Dovoz ruské ropy do Indie a Číny od ruského vpádu na Ukrajinu stoupá, píše BBC.

Si Ťin-pching naposledy opustil Čínu v lednu 2020, kdy se vydal na návštěvu Myanmaru. Stalo se tak jen několik dní před vyhlášením uzávěry ve městě Wu-chan, odkud byly ohlášeny první případy nákazy tehdy novým typem koronaviru. Zatímco většina světa se po pandemii znovu otevřela, Čína pokračuje v uzavírání celých měst a provincií pokaždé, když jsou odhaleny nové případy infekce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled