Indie se stala šestou zemí s jadernou ponorkou. Úspěšně z ní odpálila balistickou střelu

Indie provedla úspěšný raketový test ze své jaderné ponorky, čímž se podle serveru německé Deutsche Welle stala šestou zemí, která je schopna provést jaderný úder či protiúder i z moře. Balistická střela dopadla do Bengálského zálivu s velkou přesností, informovalo v pátek indické ministerstvo obrany.

Úspěšný odpal střely z jaderné ponorky Arihant je významným důkazem schopností posádky a ukázal, že balistické střely jsou základní složkou zastrašovací jaderné schopnosti naší země, uvedlo indické ministerstvo obrany. Server The Times of India napsal, že jedna z indických balistických střel má dolet až 3500 kilometrů.

Indie je šestou zemí, která má funkční jadernou ponorku, kromě ní ji má pět velmocí – Spojené státy, Rusko, Francie, Británie a Čína. Spuštění své první jaderné ponorky na moře Indie oznámila již v roce 2009, kdy začala s testy a vyvolala tím tehdy ostrou kritiku sousedního Pákistánu.

Indie se snaží zbavit zbraňové závislosti na Rusku

Druhá nejlidnatější země světa Indie je jedním z největších dovozců zbraní, v jejichž importu je dosud závislá zejména na Rusku. V posledních letech se ale snaží z této závislosti vymanit vlastním vojenským vybavením.

Minulý měsíc například indický premiér Naréndra Módí v rámci oslav 75. výročí nezávislosti představil první letadlovou loď domácí výroby Vikránt, která má šestnáct set členů posádky a slouží pro třicet letounů. Indie začala tuto 262 metrů dlouhou letadlovou loď budovat před sedmnácti lety, na vodu ji spustila v roce 2013 a poté následovala série testů. Tento měsíc Indie slavnostně představila také vlastní lehký bojový vrtulník.

Posilováním zbrojních kapacit reaguje Indie mimo jiné na rostoucí rozpínavost Číny v Indickém oceánu a západním Pacifiku a snaží se posílit vlastní výrobní kapacity též poté, co se její klíčový zbrojní dodavatel Rusko stal po invazi na Ukrajinu terčem sankcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránci nemají na maso, vzdor sílí i mezi příznivci režimu, říká expertka

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.
před 40 mminutami

Zemřel Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA

Ve vězení v Marylandu ve Spojených státech zemřel ve věku 84 let Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA a někdejší vysoký činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA), který pracoval pro Sovětský svaz a následně pro Rusko. V noci na středu o tom informovala agentura AP. Amese v dubnu 1994 poslal americký soud na doživotí do vězení.
před 3 hhodinami

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, uvedl Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova vláda podle Reuters pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na středu to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského vůdce Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.
před 5 hhodinami

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 8 hhodinami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 8 hhodinami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...