Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.
Armádní generál Mušaraf se moci v Pákistánu zmocnil při vojenském převratu v roce 1999, kdy svrhl demokraticky zvoleného premiéra Naváze Šarífa. O dva roky později se formálně stal prezidentem. Byl jedním z nejdůležitějších spojenců Washingtonu po teroristických útocích z 11. září 2001. Americkým silám umožnil, aby z tajných základen v Pákistánu vysílaly ozbrojené drony a poprvé v historii Pákistánu poslal armádu do kmenových území u hranic s Afghánistánem, kde do té doby panovalo bezvládí. Vedlo to ovšem ke krvavé válce proti pákistánským povstaleckým skupinám.
Reuters uvádí, že v prvních letech jeho vlády Mušaraf sklízel v zahraničí chválu za své reformní úsilí. Prosadil legislativu na ochranu práv žen a umožnil, aby v zemi začaly vysílat soukromé zpravodajské televizní kanály. Do země proudily zahraniční investice a její ekonomika rostla tempem až 7,5 procenta ročně. Na Západě se těšil oblibě i díky svým výzvám, aby muslimové přijali životní styl „osvícené umírněnosti“, sám měl slabost pro doutníky a whisky.
Pákistánci ho nejdříve podporovali, postupně ale ztrácel jejich přízeň, když místo slibovaného přechodu k demokracii naopak posiloval své pravomoci a podle kritiků dusil politickou svobodu. Četným stoupencům islamismu také vadilo spojenectví s USA v boji proti extremistům v Afghánistánu. Teroristé ze sítě al-Káida a další radikálové se ho nejméně třikrát snažili zabít. Mušaraf na jednu stranu u tehdejšího amerického prezidenta George Bushe vyjednal peníze pro pákistánskou armádu, na druhou stanu vojenská rozvědka uzavírala dohody s al-Káidou a Talibanem a podporovala povstalce bojující proti americkým jednotkám v Afghánistánu.
Jeho rodina do Pákistánu uprchla
Mušaraf se narodil v roce 1943 v Dillí. Když se tehdejší britská Indie o čtyři roky později rozdělila na převážně hinduistickou Indii a na muslimský Pákistán, Mušarafova rodina spolu s dalšími miliony muslimů uprchla do Pákistánu.
Mušaraf také usiloval o normalizaci vztahů mezi Pákistánem a Indií a podle analytiků se za jeho vlády blížilo vyřešení vleklého konfliktu o Kašmír. Po jeho odchodu z funkce ale mírový proces mezi těmito jadernými velmocemi uvázl ve slepé uličce.
Z postu odstoupil v roce 2008, po prvních demokratických volbách po 11 letech, protože mu hrozilo odvolání. Po rezignaci odjel do exilu, ale v březnu 2013 se vrátil, aby kandidoval ve volbách. Volební komise mu kandidovat neumožnila a Mušaraf byl zatčen.
Obvinění z velezrady
Šaríf, který se znovu dostal do čela vlády v roce 2013, zahájil proti Mušarafovi stíhání za velezradu, z níž byl Mušaraf obviněn v roce 2014. Stal se tak prvním vrchním velitelem armády, který byl v Pákistánu obviněn z velezrady. Koncem roku 2019 byl odsouzen k trestu smrti. Tou dobou ale už Mušaraf žil v Dubaji. Pákistánský nejvyšší soud v lednu 2020 rozsudek smrti zrušil.
Loni v červnu Mušarafova rodina oznámila, že už je týdny v nemocnici kvůli amyloidóze, při které se v orgánech hromadí bílkovina, a že mu orgány selhávají.
