Krajský soud v Brně se začal zabývat případem firmy NRB – New Rock Bits z Turnova, která podle obžaloby chtěla vyvézt do Pákistánu bez povolení díly využitelné k výrobě jaderných zbraní. Obžalobě kromě firmy čelí i její jednatelka ruského původu Irina Iščuková. Žena vinu popřela. Uvedla, že „nebyla v obraze“, co se týče tohoto obchodu. Soud pokračuje výslechem svědků, pokračovat v dokazování bude i v úterý. Obžalované hrozí za pokus zločinu porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití až osm let vězení.
Soud v Brně řeší záměr vyvézt díly pro jaderné zbraně. „Nebyla jsem v obraze,“ hájí se jednatelka firmy
Firma se do Pákistánu dvakrát pokusila vyvézt 184 vrtných hlavic, šlo o zboží takzvaného dvojího užití. Po prvním pokusu v roce 2018 úřady firmu NRB upozornily, že export takového materiálu z Evropské unie není možný bez povolení. Přesto se firma vrtné hlavice pokusila v roce 2019 vyvézt znovu, a to přes slovinský Koper.
To už obvinění podle žalobce věděli, že bez platného povolení je vývoz takového zboží nemožný. „Prokazatelně o tom měli informaci, neboť ministerstvo průmyslu a obchodu společnosti v prosinci 2018 zaslalo dokument, v němž byla na nutnost žádat o individuální vývozní povolení upozorněna. O povolení požádala, na rozhodnutí však nepočkala a pokusila se zboží vyvézt,“ popsal Jiří Zemek z brněnského krajského státního zastupitelství.
Žena se hájí, že ona ve firmě plnila funkce, které se netýkaly dovozu a vývozu, ale měla na starosti kontakt s bankami či výplaty. „Nebyla jsem v obraze, co se týče tohoto obchodu. Netušila jsem o tom, dozvěděla jsem se o tom až v květnu 2019, když přišli na policejní prohlídku. Zkontrolovali můj notebook, mobil a zjistili, že já o tom neměla tušení. Nemám co skrývat,“ tvrdí Iščuková. V současné době je v důchodu, zároveň je jednatelkou nástupnické firmy, která je v likvidaci. Společnost tehdy měla ještě další dva jednatele, žena však měla generální plnou moc.
Oba vývozy zarazili celníci
Justice ve věci už dříve pravomocně potrestala tehdejší zaměstnankyni společnosti Boženu Cvejnovou, která měla na starosti export a import. Žena od soudu po schválení dohody o vině a trestu odešla s podmínkou. U aktuálního hlavního líčení jako svědkyně uvedla, že dokumenty k vývozu vyplňovala ona, podepsala je ale podle ní Iščuková, která však řekla, že podpis její není. Podle svědkyně na vývoz naléhal zákazník a také dva zbylí jednatelé. Ti jsou ukrajinského původu, pobývají v zahraničí.
Zmocněnec obviněné firmy uvedl, že vrtné hlavice nelze použít na nic jiného než pro hledání vody, což podle něj vyplývá i z odborného posudku, který si firma nechala zpracovat. Uznal, že formální chyba se stala, měli ale nejdříve za to, že půjde o pokutu, ne o trestný čin. Podle něj to vše měla na starosti Cvejnová.
Firma chtěla do Pákistánu vyvézt speciální vrtné hlavice s vysvětlením, že tam mají sloužit k hledání podzemní vody. Nejprve se o to pokusila kolem Vánoc roku 2018. Tehdy jí z Hamburku vrátili zásilku němečtí celníci s upozorněním, že zboží do Pákistánu nemůže. Firmě pak poslalo české ministerstvo průmyslu a obchodu výše zmíněný dopis, podle kterého toto zboží nesmí být vyváženo z EU, protože je možné jej využít při výrobě zbraní.
Jednatelka společnosti pak požádala o vývozní povolení, ale nepočkala na rozhodnutí a na začátku roku 2019 se hlavice pokusila z EU dostat přes přístav ve Slovinsku. I tento pokus celníci zastavili, zboží vrátili do Česka a nahlásili to českým úřadům. Pákistán disponuje jadernými zbraněmi a má za sebou historii politického násilí a vyhrocených sporů s jinou jadernou mocností, sousední Indií.
