Trump chce obrátit list ve vztazích s Íránem, uvedl Vance

Nahrávám video

Ve Švýcarsku skončilo jednání USA s Teheránem. Americký prezident Donald Trump chce, abychom ve vztazích s Íránem obrátili list, prohlásil viceprezident JD Vance před začátkem jednání. Vance avizoval, že chtějí dosáhnout pokroku i v otázce íránského jaderného programu. Zástupci Teheránu ale řekli, že se chtějí předně zaměřit na křehké příměří v Libanonu, které je podle nich klíčovým předpokladem pro úspěch navazujících jednání.

„Toto je historické setkání (...) Prezident nás požádal, abychom obrátili list a změnili náš vztah s íránským lidem a abychom Íráncům podali pomocnou ruku a řekli jim, že pokud jsou jejich vůdci ochotni vzdát se své role faktoru regionální nestability, pokud jsou ochotni trvale opustit jakékoli ambice získat jaderné zbraně, pak jsou Spojené státy ochotny zásadně transformovat svůj vztah s touto zemí,“ řekl Vance.

Rozhovory americké delegace vedené Vancem a íránskými vyjednavači v čele s Mohammadem Bágher Ghálíbáfem začaly v neděli ráno, píše agentura Reuters. Dle švýcarského ministerstva se jich účastnili také zprostředkovatelé z Pákistánu a Kataru.

Člen íránského vyjednávacího týmu státním médiím řekl, že se při nedělním jednání podařilo dokončit návrh týkající se výjimek ze sankcí na íránskou ropu. Výjimky by měly být podle něj oznámené již brzy.

Íránská státní televize pak uvedla, že první kolo jednání mezi USA a Íránem ve Švýcarsku trvalo 80 minut. Rozhovory se soustředily na realizaci memoranda o porozumění mezi Teheránem a Washingtonem a na situaci v Libanonu. Téma íránského jaderného programu na programu tohoto kola jednání podle televize nebylo.

Americký prezident Trump v neděli pohrozil Íránu velmi tvrdými údery, pokud ten nepřestane podporovat libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Své požadavky veřejně vyjádřil také íránský prezident Masúd Pezeškján. Teherán se podle něj nikdy nevzdá práva na obohacování uranu. Uvedl, že ostatní země to budou muset akceptovat.

Ghálíbáf v reakci na Trumpův výrok varoval USA před vyhrožováním Teheránu a slíbil, že ozbrojené síly jsou připraveny reagovat. Íránská tisková agentura Fars uvedla, že Trumpovy výhrůžky způsobily pozastavení jednání, toto tvrzení ale nebylo potvrzeno žádným oficiálním zdrojem, napsala agentura AFP.

Podpis memoranda

Memorandum o porozumění, které ve středu na dálku podepsali Trump a Pezeškján, otevírá cestu ke konečné mírové dohodě. Pro americké a íránské vyjednávače se tím otevřela šedesátidenní lhůta pro to, aby se pokusili dosáhnout shody na technických detailech. AP podotýká, že jednání mají obrovský význam pro světovou ekonomiku a globální bezpečnost.

První dny této lhůty však poznamenaly rozsáhlé izraelské útoky proti Íránem podporovanému hnutí Hizballáh v Libanonu a následné oznámení Íránu, že znovu uzavírá Hormuzský průliv, který je klíčovou námořní cestou pro přepravu ropy nebo zemního plynu. Tvrzení Teheránu o uzavření strategické úžiny ovšem zpochybnila americká armáda.

Íránská delegace na jednání do Švýcarska, které se uskuteční v malebném středisku Bürgenstock nedaleko Lucernu, přijela už v sobotu večer. Rozhovory za účasti pákistánských a dalších zprostředkovatelů měly začít v pátek, ale kvůli eskalaci bojů v Libanonu se jejich zahájení o dva dny opozdilo.

Švýcaři už dříve oznámili, že v zájmu diskrétnosti nebudou zveřejňovat žádné podrobnosti z průběhu rozhovorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 3 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 5 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 7 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 8 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.