Izraelská pravice s příchodem Trumpa pomýšlí na anexi osad na Západním břehu

Nahrávám video

S blížícím se nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu roste v řadách izraelské radikální pravice očekávání, že by osady na Západním břehu mohly být anektovány k Izraeli. O něčem podobném osadníci uvažovali už před pěti lety. Tehdy i nyní ale podobné úvahy narážejí na ostrý nesouhlas Palestinců.

Západní břeh je území velké asi jako Ústecký kraj a obývají jej přes dva miliony Palestinců a také půl milionu Izraelců. Osadníci nyní očekávají naplnění svého snu o anexi. „Je to proces, který musí začít rozhodnutím státu Izrael. My se musíme rozhodnout. Ale doufám, že prezident Trump to podpoří,“ uvedl Jisrael Gantz, starosta okresu Mate Binjamin.

Slova o anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu nejsou nic nového. Už na začátku roku 2020 takzvaný Trumpův mírový plán předpokládal, že Palestinský stát vznikne na asi sedmdesáti procentech Západního břehu, zbytek měl připadnout Izraeli.

„Má vize poskytuje Palestincům čas na to, aby se pozvedli a zareagovali na výzvu v podobě státnosti,“ uvedl tehdy Trump. Osadníci se nyní upínají k tomu, že přijde repríza. Například Trumpův nominant na post velvyslance v Izraeli Mike Huckabee běžně používá místo slova „Západní břeh“ označení „Judea a Samaří“. A jezdí do osad.

Život v provizoriu

Půl milionu osadníků má sice izraelské občanství i právo volit a slouží v armádě, ale vnímají, že žijí v provizoriu. „Žijeme naplno jako Izraelci a očekáváme, že budeme mít životní podmínky jako všichni Izraelci. Čistou vodu, o které víme, odkud pochází, bezpečné silnice, fungující silnice, elektřinu. Například můj dům není plně napojen na izraelskou elektrárenskou společnost,“ uvedla například mluvčí osadníků a obyvatelka města Eli Eliana Passentinová.

Jenže nejde jen o inženýrské otázky jako silnice a vodovody. Anexe osad naráží na rezolutní palestinský nesouhlas. Tehdy i nyní.

Ani Trump před pěti lety nedal Izraeli volnou ruku k okamžitému překreslování hranic. Očekávání osadníků skončila frustrací a koaličními hádkami. Teď napodruhé slibují, že už si tuto šanci nenechají vzít. „Jaké bude nakonec rozhodnutí, to nevím. Ale vyvineme veškerý tlak, tak aby už se o této věci rozhodlo,“ uvedl Gantz. Tak či onak do slovníku blízkovýchodní politiky se v roce 2025 nejspíš vrátí slovo „anexe“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 1 hhodinou

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 5 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami
Načítání...