Izraelská pravice s příchodem Trumpa pomýšlí na anexi osad na Západním břehu

Nahrávám video
Události: Západní břeh a očekávání Izraelců
Zdroj: ČT24

S blížícím se nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu roste v řadách izraelské radikální pravice očekávání, že by osady na Západním břehu mohly být anektovány k Izraeli. O něčem podobném osadníci uvažovali už před pěti lety. Tehdy i nyní ale podobné úvahy narážejí na ostrý nesouhlas Palestinců.

Západní břeh je území velké asi jako Ústecký kraj a obývají jej přes dva miliony Palestinců a také půl milionu Izraelců. Osadníci nyní očekávají naplnění svého snu o anexi. „Je to proces, který musí začít rozhodnutím státu Izrael. My se musíme rozhodnout. Ale doufám, že prezident Trump to podpoří,“ uvedl Jisrael Gantz, starosta okresu Mate Binjamin.

Slova o anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu nejsou nic nového. Už na začátku roku 2020 takzvaný Trumpův mírový plán předpokládal, že Palestinský stát vznikne na asi sedmdesáti procentech Západního břehu, zbytek měl připadnout Izraeli.

„Má vize poskytuje Palestincům čas na to, aby se pozvedli a zareagovali na výzvu v podobě státnosti,“ uvedl tehdy Trump. Osadníci se nyní upínají k tomu, že přijde repríza. Například Trumpův nominant na post velvyslance v Izraeli Mike Huckabee běžně používá místo slova „Západní břeh“ označení „Judea a Samaří“. A jezdí do osad.

Život v provizoriu

Půl milionu osadníků má sice izraelské občanství i právo volit a slouží v armádě, ale vnímají, že žijí v provizoriu. „Žijeme naplno jako Izraelci a očekáváme, že budeme mít životní podmínky jako všichni Izraelci. Čistou vodu, o které víme, odkud pochází, bezpečné silnice, fungující silnice, elektřinu. Například můj dům není plně napojen na izraelskou elektrárenskou společnost,“ uvedla například mluvčí osadníků a obyvatelka města Eli Eliana Passentinová.

Jenže nejde jen o inženýrské otázky jako silnice a vodovody. Anexe osad naráží na rezolutní palestinský nesouhlas. Tehdy i nyní.

Ani Trump před pěti lety nedal Izraeli volnou ruku k okamžitému překreslování hranic. Očekávání osadníků skončila frustrací a koaličními hádkami. Teď napodruhé slibují, že už si tuto šanci nenechají vzít. „Jaké bude nakonec rozhodnutí, to nevím. Ale vyvineme veškerý tlak, tak aby už se o této věci rozhodlo,“ uvedl Gantz. Tak či onak do slovníku blízkovýchodní politiky se v roce 2025 nejspíš vrátí slovo „anexe“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
10:35Aktualizovánopřed 56 mminutami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
17:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina útočila do hloubi Ruska. Hlásí zásah závodu na výrobu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Ukrajinská armáda později sdělila, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v tomto ruském regionu závod na výrobu raket. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Studenti teheránské univerzity opět protestovali proti režimu, zatýkalo se

Na renomované teheránské univerzitě v sobotu, na začátku nového semestru, vypukly nové protesty proti íránskému režimu. Na technické Šarífově univerzitě studenti provolávali protestní hesla a střetli se s příslušníky milic basídž, uvedli podle agentury DPA aktivisté na sociálních sítích. Další protesty uspořádali studenti medicíny v Mašhadu na severovýchodě Íránu.
před 3 hhodinami

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 4 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 10 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 10 hhodinami
Načítání...