Zrychlená výstavba izraelských osad na Západním břehu má být odpovědí na terorismus, může dál zvýšit emoce

3 minuty
Události: Násilí na Západním břehu Jordánu
Zdroj: ČT24

Izraelská vláda plánuje schválit více než čtyři tisíce nových bytů v osadách na Západním břehu Jordánu, k rozhodnutí by mělo dojít příští týden. Po úterním palestinském útoku u osady Eli oznámil premiér Benjamin Netanjahu, že začne příprava výstavby dalších bytů v této lokalitě. Posílení izraelské přítomnosti v regionu má být jasnou odpovědí na terorismus. Zrychlená výstavba osad ale po týdnu plném násilí může dál zvýšit emoce.

„Shodli jsme se na okamžitém zahájení plánování asi tisíce nových bytů v Eli, poblíž místa, kde byl spáchán teroristický útok,“ prohlásil ve středu, tedy den po činu, předseda izraelské vlády Netanjahu. Kromě toho hodlá jeho vláda v příštím týdnu schválit čtyři a půl tisíce bytů v osadách.

Počet obyvatel izraelských osad na Západním břehu
Zdroj: ČT24/Izraelský centrální statistický úřad

Pojem osada je ovšem v izraelském kontextu zavádějící, ze skromných začátků vyrostla izraelská sídla na Západním břehu Jordánu ve statisícovou komunitu.

Budování osad je ústupkem pravému křídlu vládní koalice, ovšem urychlení stavebního tempa může ohrozit izraelské vztahy se spojenci ve Spojených státech i v Evropě. „Plánovaná výstavba tisíců bytů na okupovaném Západním břehu je pro spolkovou vládu předmětem velkého znepokojení,“ komentoval izraelské záměry mluvčí německého ministerstva zahraničí Christian Wagner.

Část místních obyvatel provádí odvetné akce

Samotná výstavba nových domů pak bude trvat roky, což se nelíbí mnohým osadníkům z regionu. Ti požadují okamžitou reakci. „Teroristé se tady volně procházejí. Přitom sem chodí naše děti, po vyučování sem zajdou na jídlo. A jejich rodiče je teď musí pohřbít, místo toho, aby řešili svatbu a běžný život,“ popisuje u restaurace, kde došlo v úterý k útoku, obyvatelka izraelské osady Chana Curová.

Někteří z místních obyvatel volí stejný postup jako Palestinci, provádějí žhářské útoky na palestinská sídla, například ve čtvrtek ve městě Turmus Ája.

Situace v regionu je podstatná hlavně pro vládní koalici premiéra Netanjahua, mezi jehož partnery patří i zástupci radikální pravice, která se opírá právě o voliče z řad osadníků. Spor tedy nemá jen izraelsko-palestinskou, nýbrž také izraelsko-izraelskou rovinu. „Stát Izrael je právním státem, občané Izraele mají povinnost respektovat zákony. Nebudeme tolerovat výtržnosti,“ upozornil Netanjahu.

Pocit bezpečí pro půl milionu obyvatel osad v oblasti by mohla přinést masivní operace izraelské armády, která by zničila centra palestinských guerill. K tomu se ovšem Netanjahu zatím neuchýlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...