Izrael poslal dron na radikální buňku v Palestině, tři lidé zemřeli

3 minuty
Přibývá obětí násilností na Západním břehu Jordánu
Zdroj: ČT24

Izraelci pomocí dronu zaútočili na palestinskou radikální buňku na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle palestinské agentury WAFA při útoku zahynuli tři Palestinci. Terčem operace se stali útočníci, kteří předtím stříleli na kontrolním stanovišti poblíž Džanínu, uvedl izraelský list The Times of Israel s odvoláním na armádu a tajnou službu Šin Bet.

Palestinci začali střílet na kontrolním stanovišti v Džalamí severně od města Džanín. Izraelci následně na auto střelců zaútočili prostřednictvím bezpilotního letounu. Podle prohlášení armády byla buňka zodpovědná za několik nedávných útoků na severu Západního břehu. „Po identifikaci teroristické buňky bezpilotní letoun izraelské armády vystřelil na tuto buňku a zneškodnil ji,“ dodala armáda. Jak poznamenal list The Times of Israel, jde o první podobný cílený útok v oblasti od roku 2006.

Střelcům bylo 17, 27 a 28 let. Místní křídlo palestinského hnutí Islámský džihád uvedlo, že jeden ze zabitých byl jejich velitelem, nejmladší z Palestinců pak jejich bojovníkem. Nejstarší útočník byl identifikován jako člen organizace, která si říká Brigády mučedníků od al-Aksá a je odnoží hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. Mluvčí radikálního palestinského hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, se již nechal slyšet, že tento útok „nezůstane nepotrestán“.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir ve středu varoval, že nastal čas, aby Jeruzalém začal na okupovaném Západním břehu s plnohodnotnou vojenskou operací. Střety v oblasti dál sílí. Jen tento týden tam zemřelo nejméně šest Palestinců a čtyři Izraelci. Další desítky lidí utrpěly zranění.

Střety mezi Izraelci a Palestinci

Úterní útok palestinských teroristů poblíž izraelské osady Eli na Západním břehu nepřežili čtyři Izraelci, další čtyři utrpěli zranění. Vojáci oba útočníky zneškodnili. „Když jsem dorazil k čerpací stanici, viděl jsem teroristu, jak jde k autu, ve kterém seděl další muž. Vystřelil na něj. Otevřel jsem dveře a střelil teroristu. On zasáhl mě. Nepřestal jsem, dokud se nepřestal hýbat,“ uvedl pracovník ostrahy osady Eli Morel Nicker.

Ve středu naopak zaútočili izraelští osadníci na vesnici Turmus Ajjá. Zemřel tam jeden Palestinec a několik dalších lidí utrpělo zranění, informují místní média s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví. Podle starosty této palestinské obce osadníci zapálili šedesát aut a zničili třicet domů. Uvedl, že úderu na obec s několika tisíci obyvatel účastnilo asi čtyři sta osadníků.

V noci na středu napadla palestinskou obec Huvára stovka izraelských osadníků, kteří zapálili například pole. Osadníci zaútočili i na další palestinská města v severní části Západního břehu. Podle agentury AFP se jednalo o „trestné expedice“ za úterní útok. Podle serveru Times of Israel osadníci házeli na Palestince kameny. Po lidech, kteří chtěli osadníky konfrontovat, začali i střílet. Při útocích shořelo 140 automobilů. V souvislosti se střety byli zadrženi tři Izraelci.

Střety nabírají na intenzitě

Na jiném místě na Západním břehu se o den dřív odehrál jeden z nejintenzivnějších střetů mezi izraelskou armádou a palestinskými teroristy za poslední roky. Ve městě Džanín při armádním zásahu přišlo o život nejméně pět Palestinců a více než devadesát jich údajně utrpělo zranění.

Izraelská armáda při operaci použila bojový vrtulník, což podle izraelských médií bylo v této oblasti poprvé od druhé intifády, palestinského povstání z let 2000 až 2005. Ozbrojenci u izraelského vojenského vozidla odpálili výbušninu.

4 minuty
Zpravodaj ČT Borek o úterním útoku palestinských radikálů na Západním břehu
Zdroj: ČT24

Podle agentury AFP při střetech a útocích zemřelo od začátku roku 166 Palestinců, 21 Izraelců, jeden ukrajinský a jeden italský občan.

Kvůli rostoucímu napětí by měla podle ministra národní bezpečnosti vláda začít na Západním břehu s plnohodnotnou vojenskou operací. „Je čas se vrátit k cíleným úderům ze vzduchu, strhávat budovy, stavět zátarasy, deportovat palestinské útočníky a prosadit zákon o zavedení trestu smrti pro teroristy,“ prohlásil Ben Gvir.

Přitvrdit chce i Netanjahu. „Už minulý měsíc jsme dokázali, že se s vrahy dokážeme bez výjimky vypořádat. Všichni, kteří nám způsobili utrpení, jsou buďto v hrobě, nebo ve vězení. Tak tomu bude i tentokrát,“ zdůraznil premiér.

O plánech, že si Izrael ponechá vojenskou kontrolu západně od Jordánu, mluvil Netanjahu už v roce 2018. „Jediným možným způsobem, jak žít pohromadě, je, pokud bezpečnostní kontrola západně od řeky Jordán, což je asi dvacet kilometrů odtud, zůstane v izraelských rukou,“ řekl izraelský premiér v tehdejším rozhovoru pro Českou televizi.

Násilí v oblasti zesílilo poté, co se vloni v prosinci ujala vedení Netanjahuova nová vláda. Jedná se o dosud nejpravicovější kabinet v historii Izraele, jehož ministři prosazují rozšiřování židovských osad na okupovaném palestinském území. Na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě v nich žije asi 700 tisíc Izraelců. Většina mezinárodního společenství tyto osady považuje za nelegální nebo překážku k míru.

Tisíce stavebních povolení pro Izraelce

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967 a která předtím kontrolovaly Egypt a Jordánsko. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl a nyní ho ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Východní Jeruzalém Izrael v rozporu s mezinárodním právem anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje.

Navíc v oblasti plánuje výstavbu tisíců dalších bytů. Tisíc z nich chtějí Izraelci vybudovat přímo v židovské osadě Eli, kde v úterý zemřeli čtyři Izraelci. „Naší odpovědí na terorismus je udeřit zpět a budovat naši zem,“ uvedl podle agentury AP Netanjahu. Podle oznámení kanceláře předsedy vlády se s ministrem financí Bezalelem Smotričem shodl na tom, že realizace výstavby začne okamžitě.

„(Osady) jsou zásadní překážkou naplnění životaschopného dvoustátního řešení a spravedlivého, trvalého a komplexního míru,“ prohlásil v úterý generální tajemník OSN António Guterres.

Rozšiřování osad podle něj výrazně přispívá k napětí a násilí. Guterres proto Izrael vyzval, aby s ním okamžitě přestal. Také Washington jako přední spojenec židovského státu aktuální plány označil za „hluboce znepokojivé“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 42 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...