OSN: Globální teploty pravděpodobně překročí limit Pařížské dohody už do roku 2028

Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště.

Ve své loňské zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) předvídala, že jeden z roků do 2028 překročí limit nárůstu 1,5 stupně Celsia s 66procentní pravděpodobností. Letošní předpověď této agentury OSN je ale pesimističtější; podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese se tato pravděpodobnost ještě v roce 2015, kdy byla Pařížská dohoda podepsána, blížila nule.

„Musíme okamžitě sjet z dálnice do klimatického pekla. Boj o 1,5 stupně v těchto dvacátých letech buď vyhrajeme, anebo prohrajeme,“ poznamenal šéf OSN s tím, že státy celého světa musejí do roku 2030 o třicet procent omezit produkci fosilních paliv.

Emise rostou, dohodám navzdory

Emise oxidu uhličitého vytvořené pálením fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou klimatické změny, loni narostly na rekordní maximum navzdory mezinárodním dohodám, které mají za cíl je omezit. Uhlí, ropa a plyn stále tvoří zhruba tři čtvrtiny světových zdrojů energie, podotýká Reuters.

„Naléhavě musíme dělat víc pro to, abychom emise omezili, nebo budeme platit stále vyšší cenu v řádech bilionů dolarů, milionů životů, které extrémní počasí postihne, i v podobě škod na životním prostředí a biodiverzitě,“ poznamenal zástupce generálního tajemníka WMO Ko Barrett.

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus na začátku června oznámila, že letošní květen byl nejteplejším pátým měsícem roku v historii měření a dvanáctým měsícem s rekordními teplotami v řadě.

Generální tajemník OSN Guterres ve svém prohlášení hlasitě kritizoval fosilní společnosti, které označil za „kmotry klimatického chaosu“. „Fosilní průmysl si nahrabává rekordní příjmy a živí se na dotacích hrazených daňovými poplatníky,“ poznamenal šéf OSN podle agentury Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
před 19 hhodinami

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
5. 3. 2026

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
5. 3. 2026
Načítání...