Globální teplota asi poprvé přesáhla o dva stupně předindustriální průměr

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Jednodenní překročení této úrovně by neznamenalo, že snahy o potlačení klimatické změny selhaly, poznamenal deník The Washington Post (WP). „Teploty by musely dvoustupňovou hranici převyšovat měsíce a roky, aby ji vědci považovali za prolomenou. Jde však o zarážející připomínku toho, že klima se posouvá do neprobádaných vod,“ uvádí list.

Experti z projektu Copernicus stanovili páteční odchylku od předindustriálního průměru na hodnotu 2,06 stupně Celsia. Oznámila to na sociální síti X zástupkyně ředitele unijní služby Samantha Burgessová, přičemž se odvolávala na data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

„Náš odhad je, že to byl první den, kdy byla globální teplota o více než dva stupně Celsia nad úrovní z 1850–1900,“ napsala. Odchylka od průměru z let 1991 až 2020 podle ní dosáhla 1,17 stupně, což by bylo nejvíce od zavedení tohoto srovnání.

„Nemyslím, že bychom měli vyvozovat velké závěry z jediného dne nad dvěma stupni,“ reagoval na bezprecedentní informaci americký klimatolog Zeke Hausfather. Listu WP zároveň řekl, že páteční údaj je znepokojivým signálem o tom, jak extrémně vysoké teploty svět v letošním roce zažívá.

Rekordní časy

Rok 2023 bude podle vědců nejteplejším rokem nejen od začátku vedení meteorologických záznamů, ale za posledních více než 100 tisíc let. K teplotním rekordům zřejmě přispívá jev El Niňo, který ovlivňuje počasí na různých kontinentech, vývoj však navazuje na postupné oteplování klimatu způsobované emisemi ze spalování fosilních paliv. Experti dlouhodobě volají po omezování role uhlí, ropy a plynu v globální ekonomice a varují, že čas na odvrácení dramatických následků změny klimatu se krátí.

Světoví lídři v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži stanovili cíl udržet oteplení „výrazně pod dvěma stupni Celsia“ ve srovnání s předindustriální érou a usilovat o jeho omezení na úroveň 1,5 stupně. Aktuálně podle klimatologů nárůst globálních teplot dosahuje 1,1 až 1,2 stupně, přičemž za letošní rok by podle odhadů projektu Copernicus mohla odchylka od předindustriálních časů dosáhnout 1,4 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...