V Turecku příští týden oficiálně začne platit pařížská dohoda. Klimatickou smlouvu z roku 2015 parlament schválil teprve minulý měsíc jako poslední z největších dvaceti ekonomik světa poté, co si Ankara zajistila miliardové půjčky na snížení emisí. Aktuálního summitu v Glasgow se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítl zúčastnit, údajně kvůli sporu o protokol a velikost delegace.
Turecko se připojilo k Pařížské klimatické dohodě, zemi trápí sucho
V Turecku začala platit Pařížská klimatická dohoda (zdroj: ČT24)
„Podepsali jsme memorandum o poskytnutí 3,156 miliard dolarů (70 miliard korun) naší zemi z klimatického fondu,“ řekl Erdogan.
Právě miliardové půjčky jsou jedním z hlavních důvodů, proč Turecko pařížskou klimatickou dohodu schválilo. Roky marně usilovalo o zařazení do skupiny rozvojových zemí, což by pro něj znamenalo víc peněz a menší nároky na omezování emisí. Aktuální dohoda neúspěch této snahy kompenzuje.
Země má řadu environmentálních problémů, které čekají na svá řešení: rozsáhlé lesní požáry, tragické záplavy, sliz dusící moře. Podle kritiků jsou to důsledky zanedbání ochrany životního prostředí, které jsou pro vládu v Ankaře stále těžší ignorovat.
Mizející jezero
Solné jezero Tuz v centrálním Turecku je téměř bez vody. Na vině je podle expertů dlouhodobé sucho způsobené globálním oteplováním a také intenzivní zemědělství. Farmáři dávají přednost dotovaným plodinám náročným na zavlažování. V regionu proto vyhloubili podle odhadů na sto dvacet tisíc nelegálních studní.
„Situace je katastrofální. Před dvaceti lety stačilo dvakrát kopnout motykou a voda prýštila ze země. Teď se tady používají šedesát metrů hluboké vrty,“ říká u jezera, které je druhým největším v Turecku, fotograf a aktivista Fahri Tunç.
„Když farmářům nedáte dost peněz, zasadí cokoli, co potřebuje hodně vody a vydělá jim. Když jim řeknete, že se to nesmí, nebudou pro vás hlasovat v příštích volbách,“ komentoval situaci klimatolog z Bosporské univerzity Levent Kurnaz.