Vražda aktivisty Charlieho Kirka a reakce na ni, především ta od populárního moderátora Jimmyho Kimmela, rozvířila v USA debaty o svobodě slova. Po nedávném ohlášení konce pořadu Stephena Colberta a aktuálním stažení Kimmelovy show z obrazovek jsou kritici administrativy prezidenta Donalda Trumpa přesvědčeni, že jeho lidé tlačí na vysílatele a ti jim kvůli záchraně vlastních zisků ustupují. Trumpovi spojenci odmítají, že by byl jeho postup nestandardní.
„Během víkendu jsme narazili na nové dno. MAGA gang se zoufale snažil ukázat kluka, co zavraždil Charlieho Kirka, jako cokoliv jiného než jednoho z nich. Udělali vše pro to, aby z toho získali politické body,“ řekl Kimmel ve svém pořadu. Mimo jiné i tato slova vedla stanici ABC, aby ho stáhla z obrazovek.
Jako MAGA gang – podle Trumpova hesla Udělejme Ameriku znovu velkou – označuje Kimmel oddané spolupracovníky prezidenta, kteří plní jeho vůli. Trump je velmi častým terčem televizních komiků, s čímž už mnohokrát důrazně vyjádřil nespokojenost. „Jsou (TV stanice) z 97 procent proti mně. Mluví o mně i ve zprávách špatně. Mám za to, že když dostávají vysílací licence, tak by o ně taky mohly přijít,“ uvedl americký prezident.
Trump má v ruce mocnou zbraň – Federální komisi pro komunikace (FCC). Ta uděluje vysílací licence a má také pravomoc je odebrat. Reguluje rozhlas a televize a rozhoduje také o licencích pro infrastrukturu, jako jsou internet, Wi-Fi, satelity a kabely v celých Spojených státech. Její předseda Brendan Carr se funkce ujal po nástupu Donalda Trumpa se slibem, že zbaví internet cenzury.
Právě po hrozbě ze strany ředitele FCC Carra se televizní stanice ABC satirickou show Jimmyho Kimmela rozhodla zastavit.
Veřejný zájem
Carr svůj tlak na stanice vysílající satiru, liberální nebo kritický obsah ospravedlňuje veřejným zájmem. „Máme pravidlo týkající se norem veřejného zájmu a to říká, že překrucování zpráv je zakázáno. Stejně tak máme pravidlo, které se zabývá vysíláním hoaxů. V průběhu let se FCC stáhla od jejich vynucování a nemyslím, že to někomu prospělo. Stačí se podívat na důvěryhodnost starších médií. Naprosto se propadla,“ dodal.
Prezident Trump a jeho stoupenci se od tradičních amerických médií výrazně odklonili. Upřednostňují nijak neregulovaný internet, avšak bez kritiky a opozice. Předseda komise pro komunikace neodpověděl přímo, zda podle něj konkrétně Kimmelova show fakta překrucovala. Znovu ale tlačil na uplatňování autocenzury televizí.
„Nadešel čas, aby se jednotlivé licencované stanice, které přebírají obsah, ozvaly a řekly, že kdyby měly i v budoucnu dostávat takovýto odpad, nepokládaly by ho za něco, co slouží potřebám jejich místních komunit,“ uvedl Carr.
S jeho přístupem však nesouhlasí všichni členové FCC. „Musíme si uvědomit, že FCC nemůže, nemá pravomoc, nemá schopnost, nemá ústavní právo podnikat kroky proti vysílacím společnostem, protože se vládě nelíbí, co říkají. Protože se jí nelíbí nikdo, kdo se proti ní staví. Takže to, co vidíte, jsou jen hrozby, ale právě o ty hrozby jde,“ řekla její členka Anna Gomezová.
Svoboda slova a rozdělená společnost
Kauza pozastavení pořadu Jimmyho Kimmela vyvolala vášnivé debaty o svobodě slova napříč americkou společností. „Miluji Ameriku. Jeden z důvodů, proč ji miluji, je, že mohu říci a vyjádřit, cokoliv chci. Pozorovat, jak jsou neškodné komentáře postihovány, je srdcervoucí,“ sdělila účastnice demonstrace za svobodu slova Tayo Amosová. „Velké korporace jen ustupují vládnímu tlaku a neustále se vzdávají. Je to jen další potvrzení, že vládu v Americe přebírá fašismus,“ míní další protestující Michael Diggin.
„Jak rozdělení společnosti, tak debaty o svobodě slova, stejně jako útoky na média, jsou věci, o kterých se teď mluví mnohem intenzivněji,“ podotýká zpravodaj ČT ve Spojených státech Václav Černohorský. Zároveň ale připomíná, že tyto debaty pro USA nejsou nové.
„Co se týče svobody, útoků na média, tak to není věc, která by přišla s vraždou Kirka. Připomenu, že Trump z pozice prezidenta USA na média, která o něm podle něj referují nefér, útočí pravidelně a dlouhodobě. Z poslední doby zmíním jen dvě žaloby – na deník The Wall Street Journal a společnost Dow Jones, která patří mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi, kterou Trump žaluje za zpravodajství o kauze usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, a také žalobu na deník The New York Times, po kterém chce Trump 15 miliard dolarů za údajné lži a opět nepravdivé zpravodajství o jeho osobě,“ uvedl Černohorský.
