Americké prezidentské volby se odehrají přesně za rok – 5. listopadu 2024. Nejsledovanější předehrou bude výběr republikánského kandidáta na hlavu státu. Průzkumům jasně dominuje Donald Trump. Souboj se teď svádí hlavně o druhé místo, které si dosud držel floridský guvernér Ron DeSantis. Šance ale nyní rostou Nikky Haleyové, která má za sebou posty velvyslankyně u OSN a guvernérky Jižní Karolíny.
Rok před volbami drží otěže u republikánů Trump. Válečná doba ale nahrává i diplomatce Haleyové
Horizont ČT24: Šance republikánky Haleyové rok před volbami rostou (zdroj: ČT24)
Devětačtyřicetiletá Haleyová působila jako kongresmanka, guvernérka i diplomatka. Teď chce ve své kariéře zamířit nejvýš, kam to jen jde – přímo do Bílého domu. Podle průzkumů je zkušená politička deset týdnů před startem primárek na vzestupu.
Zkušenosti z OSN
Trend je patrný hlavně ve státu New Hampshire, kde se od září v sondážích odrazila ode dna a vyskočila až na druhé místo. Daří se jí ale i v Jižní Karolíně a v Iowě. „Jsme v terénu, snažíme se získat co největší podporu. Musíme tuto zemi zachránit. Musíme ji zachránit,“ zdůrazňuje Haleyová.
Sama zastupuje tradiční názorové proudy republikánů. Zkušenost z OSN jí v očích voličů dodává na věrohodnosti, zvlášť v době velkých bezpečnostních krizí na Blízkém Východě i ve východní Evropě. „Máme tu nebezpečnou alianci: Írán, Rusko a Čínu. A musím vám říci, že jsem nikdy neměla takové obavy jako nyní, že se Amerika chová znovu jako před 11. zářím,“ varovala politička.
Zatím je to ale jen boj o druhé místo s guvernérem Floridy, konzervativcem Ronem DeSantisem, který na sebe upozornil v době pandemie, když odmítal přísná omezení. I on cítí, že v kampani bude hodně záležet na zahraniční politice.
Sám přitom už musel korigovat vlastní výroky, třeba když letos na jaře označil ruskou agresi proti Ukrajině za územní spor. „Když se podíváme na celý svět, jsme národem vydaným napospas. Bidenova zahraniční politika je zmatená, slabá, chybná a nahrává soupeřům Ameriky,“ kritizuje DeSantis.
Trumpův ostrý tón
Oba uchazeči o republikánskou nominaci měli dřív blízko k favoritovi primárek. DeSantis hlavně názorově, Haleyovou do OSN poslala právě Trumpova administrativa. „Dokonce jezdila do Mar-a-Lago se svou rodinou a vozila dárky. Na tom nesejde. Má ptačí mozek a na (prezidentskou) práci nemá schopnosti ani povahu,“ uráží ji Trump.
Ostrá slova má i pro dalšího svého rivala: „(DeSantis) je úplně vyřízený a měl by být vyřízený, protože udělal špatné věci a je mladý. Měl kandidovat v 28 letech. Myslím, že jeho kariéra by v 28 ale také skončila, protože na to nemá.“
Trump na své konkurenty útočí, i když se jich podle průzkumů zatím nemusí obávat. V sondážích před primárkami přesvědčivě vede, a to i přes všechna trestní stíhání, která proti němu úřady zahájily.
„Trumpova pozice se jeví poměrně neotřesitelná, v posledních průzkumech má asi 57 procent podpory uvnitř Republikánské strany. Spíš to vypadá, že o primárkách je na straně republikánů rozhodnuto a teď se bude bojovat o druhé místo na pásce,“ poznamenal velvyslanec České republiky v USA Miloslav Stašek, který byl hostem Horizontu ČT24.
Změnu by mohlo přinést možná jen pravomocné odsouzení Trumpa. „Vzhledem ke složitosti těch případů ale není moc pravděpodobné, že by se to podařilo do konce primárek,“ myslí si diplomat. Pokud se Halyeové podaří obsadit druhou pozici, může si pomýšlet i na pozici viceprezidentky, případně ministryně zahraničí, soudí Stašek. „Očekává se, že se zopakuje rok 2020 a bude to souboj Trump–Biden,“ dodal.
Bidenova konkurence
Členové Demokratické strany budou v primárkách vybírat kandidáta na příštího amerického prezidenta v první polovině příštího roku. Hlasovat se bude v padesátce států, Washingtonu D.C. a pěti amerických teritoriích.
První hlasování se uskuteční tradičně v Iowě. Následovat bude New Hampshire a dalších 48 států. U republikánů je postup obdobný.
Vítězného kandidáta budou téměř čtyři tisíce demokratických delegátů vybírat na sjezdu v Chicagu. Jelikož je prezidentem demokrat, proběhne podle tradice až po sjezdu Republikánské strany. Vítěz demokratických primárek musí získat více než polovinu hlasů všech delegátů.
Hlavním kandidátem demokratů je prezident Joe Biden. Už v dubnu potvrdil, že se o druhý mandát bude ucházet. Mnozí ale upozorňují na jeho vysoký věk a zdravotní stav. Biden od roku 1973 zastupoval v Senátu USA stát Delaware. Osm let stál po boku Baracka Obamy jako viceprezident.
Kromě Joa Bidena se o nominaci přihlásilo 180 dalších zájemců, ale konkurovat mu podle odhadů budou jen dva – minnesotský kongresman a podnikatel Dean Phillips a kalifornská spisovatelka a aktivistka Marianne Williamsonová, která se primárek neúspěšně účastnila už posledně.
Phillips už sklidil ostrou kritiku spolustraníků za to, že se do primárek proti Bidenovi vůbec pustil.