Rok před volbami drží otěže u republikánů Trump. Válečná doba ale nahrává i diplomatce Haleyové

Nahrávám video

Americké prezidentské volby se odehrají přesně za rok – 5. listopadu 2024. Nejsledovanější předehrou bude výběr republikánského kandidáta na hlavu státu. Průzkumům jasně dominuje Donald Trump. Souboj se teď svádí hlavně o druhé místo, které si dosud držel floridský guvernér Ron DeSantis. Šance ale nyní rostou Nikky Haleyové, která má za sebou posty velvyslankyně u OSN a guvernérky Jižní Karolíny.

Devětačtyřicetiletá Haleyová působila jako kongresmanka, guvernérka i diplomatka. Teď chce ve své kariéře zamířit nejvýš, kam to jen jde – přímo do Bílého domu. Podle průzkumů je zkušená politička deset týdnů před startem primárek na vzestupu.

Zkušenosti z OSN

Trend je patrný hlavně ve státu New Hampshire, kde se od září v sondážích odrazila ode dna a vyskočila až na druhé místo. Daří se jí ale i v Jižní Karolíně a v Iowě. „Jsme v terénu, snažíme se získat co největší podporu. Musíme tuto zemi zachránit. Musíme ji zachránit,“ zdůrazňuje Haleyová.

Sama zastupuje tradiční názorové proudy republikánů. Zkušenost z OSN jí v očích voličů dodává na věrohodnosti, zvlášť v době velkých bezpečnostních krizí na Blízkém Východě i ve východní Evropě. „Máme tu nebezpečnou alianci: Írán, Rusko a Čínu. A musím vám říci, že jsem nikdy neměla takové obavy jako nyní, že se Amerika chová znovu jako před 11. zářím,“ varovala politička.

Zatím je to ale jen boj o druhé místo s guvernérem Floridy, konzervativcem Ronem DeSantisem, který na sebe upozornil v době pandemie, když odmítal přísná omezení. I on cítí, že v kampani bude hodně záležet na zahraniční politice.

Sám přitom už musel korigovat vlastní výroky, třeba když letos na jaře označil ruskou agresi proti Ukrajině za územní spor. „Když se podíváme na celý svět, jsme národem vydaným napospas. Bidenova zahraniční politika je zmatená, slabá, chybná a nahrává soupeřům Ameriky,“ kritizuje DeSantis.

Trumpův ostrý tón

Oba uchazeči o republikánskou nominaci měli dřív blízko k favoritovi primárek. DeSantis hlavně názorově, Haleyovou do OSN poslala právě Trumpova administrativa. „Dokonce jezdila do Mar-a-Lago se svou rodinou a vozila dárky. Na tom nesejde. Má ptačí mozek a na (prezidentskou) práci nemá schopnosti ani povahu,“ uráží ji Trump.

Ostrá slova má i pro dalšího svého rivala: „(DeSantis) je úplně vyřízený a měl by být vyřízený, protože udělal špatné věci a je mladý. Měl kandidovat v 28 letech. Myslím, že jeho kariéra by v 28 ale také skončila, protože na to nemá.“

Trump na své konkurenty útočí, i když se jich podle průzkumů zatím nemusí obávat. V sondážích před primárkami přesvědčivě vede, a to i přes všechna trestní stíhání, která proti němu úřady zahájily.

„Trumpova pozice se jeví poměrně neotřesitelná, v posledních průzkumech má asi 57 procent podpory uvnitř Republikánské strany. Spíš to vypadá, že o primárkách je na straně republikánů rozhodnuto a teď se bude bojovat o druhé místo na pásce,“ poznamenal velvyslanec České republiky v USA Miloslav Stašek, který byl hostem Horizontu ČT24.

Změnu by mohlo přinést možná jen pravomocné odsouzení Trumpa. „Vzhledem ke složitosti těch případů ale není moc pravděpodobné, že by se to podařilo do konce primárek,“ myslí si diplomat. Pokud se Halyeové podaří obsadit druhou pozici, může si pomýšlet i na pozici viceprezidentky, případně ministryně zahraničí, soudí Stašek. „Očekává se, že se zopakuje rok 2020 a bude to souboj Trump–Biden,“ dodal.

Bidenova konkurence

Členové Demokratické strany budou v primárkách vybírat kandidáta na příštího amerického prezidenta v první polovině příštího roku. Hlasovat se bude v padesátce států, Washingtonu D.C. a pěti amerických teritoriích.

První hlasování se uskuteční tradičně v Iowě. Následovat bude New Hampshire a dalších 48 států. U republikánů je postup obdobný.

Vítězného kandidáta budou téměř čtyři tisíce demokratických delegátů vybírat na sjezdu v Chicagu. Jelikož je prezidentem demokrat, proběhne podle tradice až po sjezdu Republikánské strany. Vítěz demokratických primárek musí získat více než polovinu hlasů všech delegátů.

Hlavním kandidátem demokratů je prezident Joe Biden. Už v dubnu potvrdil, že se o druhý mandát bude ucházet. Mnozí ale upozorňují na jeho vysoký věk a zdravotní stav. Biden od roku 1973 zastupoval v Senátu USA stát Delaware. Osm let stál po boku Baracka Obamy jako viceprezident.



Kromě Joa Bidena se o nominaci přihlásilo 180 dalších zájemců, ale konkurovat mu podle odhadů budou jen dva – minnesotský kongresman a podnikatel Dean Phillips a kalifornská spisovatelka a aktivistka Marianne Williamsonová, která se primárek neúspěšně účastnila už posledně.

Phillips už sklidil ostrou kritiku spolustraníků za to, že se do primárek proti Bidenovi vůbec pustil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 19 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 33 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 6 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 6 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...