Sedm kandidátů na pražského primátora vystoupilo ve třetí předvolební debatě České televize před komunálními volbami. Debatovali o cenách energií a pomoci občanům a také o bydlení a dopravě. Své návrhy na fungování hlavního města představili za ANO Patrik Nacher, za Piráty Zdeněk Hřib, za Prahu sobě Jan Čižinský, za Solidaritu (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) Anna Šabatová, za SPD, Trikolóru, Hnutí PES a nezávislé společně pro Prahu Milan Urban, za SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Bohuslav Svoboda a za STAN Petr Hlaváček.
Kandidáti na pražského primátora by vesměs považovali za přínosné, kdyby město dokázalo získat distributory energií do svého plného vlastnictví. Již se to podařilo s Pražskou plynárenskou, ale Pražská energetika a také Pražská teplárenská jsou částečně v soukromém vlastnictví.
Lídr kandidátky SPD, Trikolóry, Hnutí PES a nezávislých společně pro Prahu Milan Urban považuje odkoupení zbytku podílu v PRE za předpoklad splnění svého předvolebního slibu, že „donutí“ energetickou společnost zlevnit.
Ve vlastnictví města by podle něj mohla energetika zkusit sehnat energie levněji než na burze. „Například pan Tykač nabízí nyní energii mimo burzu. Můžeme oslovit jeho, můžeme oslovit ČEZ. ČEZ neprodává pouze na burze, ČEZ má i dvoustranné smlouvy o prodeji,“ podotkl Urban.
Nynější primátor a jednička kandidátky Pirátů Zdeněk Hřib ovšem upozornil, že slibovat odkoupení zbylého podílu v PRE městem je těžko splnitelné, protože to odmítá menšinový vlastník EnBW. „Nejde to, protože nám to nechce prodat. Je jedno, jak vesele s nimi chcete jednat. Oni to prodat nechtějí,“ řekl.
Reagoval tak nejenom na Urbana, ale také na Bohuslava Svobodu (ODS) – lídra kandidátky SPOLU pro Prahu, který primátorem již byl v letech 2010 až 2013. Ten je přesvědčen, že by dokázal německou stranu přesvědčit. „Já o tom hodně vím, nabojoval jsem se s nimi víc než dost. Je to cesta, která by nám velmi, velmi pomohla,“ zdůraznil.
Také Patrik Nacher, který vede do voleb v Praze ANO a v současnosti je opozičním zastupitelem, je pro to, aby město zkusilo s německými spolumajiteli energetiky jednat. „Situace se vyvíjí. Není marné vyvolávat jednání. Jak se v Německu mění energetická situace (…), tak je klidně možné, že Němci najednou budou mít apetit se části toho zbavit,“ věří.
Nacher spolu s Bohuslavem Svobodou v předvolební debatě kritizovali, že město na jaře poskytlo dvoumiliardovou půjčku Pražské plynárenské, a ještě jí dalo čtyřmiliardovou záruku. Svoboda to považuje za důsledek hrubé chyby, městská firma podle něj nenakoupila včas plyn, protože očekávala, že jeho cena bude ještě klesat. „Vím, že to bylo těžko k odhadnutí, ale nenaplnit si zásobníky je hrubá chyba – a ta se stala,“ konstatoval.
Její kroky však hájil primátorský kandidát STAN a nynější náměstek primátora Petr Hlaváček. Podle něj souvisela finanční pomoc od města s povinnosti distributorů mít zásoby. Odmítl, že by se mohla Pražská plynárenská dostat k surovině levně. „Pražská plynárenská žádný plyn netěží ani nevyrábí. Je to distributor, který funguje na evropském trhu. Nabízet lidem řešení, která vlastně neexistují, je minimálně nezodpovědné,“ poznamenal.
Lídryně kandidátky Solidarita – koalice ČSSD, Zelených, Budoucnosti a Idealistů – Anna Šabatová se připojila k ambici dalších kandidátů odkoupit větší podíl v PRE, případně také v teplárenské společnosti. Zároveň upozornila na projekt stanovení pevné ceny tepla. Domnívá se, že by to vedlo teplárny ke snaze pomoci lidem s úsporami místo prodávání co největšího množství tepla. Cenu by podle ní stanovilo město. „Byl by to pilotní projekt, je to jedna teplárna. Vidělo by se, jestli to vede k šetření, nebo ne. Proto je to pilot,“ upozornila.
Šabatová ale zdůraznila, že by se v případě, že by se stala primátorkou, soustředila hlavně na sociální problémy a snížení dopadů energetické krize a všeobecného zdražování. K tomu se přihlásil i lídr Prahy sobě a starosta Prahy 7 Jan Čižinský. „Nemá smysl snažit se přetlačit trh nebo suplovat stát. Budeme pokračovat v tom, co jsme začali. To znamená adresné konkrétní pomoci. Rodina s dětmi může přes školy a školky získat až 50 tisíc korun ročně, seniorům pomůžeme až 30 tisíci korunami ročně,“ řekl.
Patrik Nacher Čižinského – případně i Hřiba a Hlaváčka, kteří se coby koaliční politici k programu pomoci také přihlásili – obvinil, že si přivlastnil myšlenku, se kterou původně přišlo na zastupitelstvo ANO. „V únoru to původně zamázli. Připomenu, že jsme třeba navrhovali, aby město pomáhalo s kaucemi pro maminky samoživitelky. Tehdy to zazdili, pak se k tomu přidali,“ konstatoval opoziční zastupitel.
Čižinský, který nyní kandiduje na primátora i starostu Prahy 7, to popřel. Podle něj jen Praha převzala principy, které zavedla již v předchozím volebním období jeho městská část. „Pomoc, která byla předtím navrhována, by nikomu nepomohla, protože by jenom suplovala pomoc státní,“ prohlásil. Za vhodnější považuje poskytovat pomoc například prostřednictvím hrazení různých poplatků ve školách.
Šetřit chtějí politici hlavně na provozu magistrátu
Ze slov Jana Čižinského však vyplynulo, že si nepřipouští, že by se mohla Praha výhledově dostat do problémů s hospodařením. Na otázku, kde by šetřil, kdyby bylo třeba, neměl jasnou odpověď. V úvahu podle něj například připadá ztlumit městské osvětlení. Nepočítá však s tím, že by to bylo opravdu potřeba. „Praha má teď zdravé finance. Probíhají investice za 20 miliard korun, chystají se investice za 30 miliard korun,“ prohlásil s tím, že je možné případně sáhnout také po evropských prostředcích.
Podle Petra Hlaváčka by bylo možné, kdyby se město dostalo do potíží, přeuspořádat způsob, jakým používá úvěry. „Zatím nečerpáme třeba úvěr na metro. Určitě bychom mohli část z toho financovat z úvěru a naše prostředky použít na adresnou pomoc,“ nastínil.
Zdeněk Hřib uvedl, že magistrát v tomto volebním období zeštíhlel díky digitalizaci. Ta zefektivnila podle primátora práci úřadu. „V tomto volebním období jsme zeštíhlili úřad o sedm procent úředníků. Věřím, že prostor ještě je,“ popsal.
Patrik Nacher by ale chtěl na fungování magistrátu šetřit i jiným způsobem, ačkoli k digitalizaci se také přihlásil. Míní, že by městským financím pomohlo, kdyby se úředníci sestěhovali do jedné budovy. „Pak jsou tady městské firmy, jako je dopravní podnik, který dnes zabírá třetinu čtvrtinu rozpočtu celého hlavního města. Kde šetřit, tak tam,“ akcentoval.
Exprimátor Svoboda, který by se chtěl po devíti letech do úřadu vrátit, se zmínil o potřebě vyvarovat se chyb, jako bylo nenakoupení zásob plynu, konkrétní způsob dalších úspor ale neprozradil. Chtěl by o něm nejprve jednat. „Komunikoval bych jak s občany, tak s firmami. Je to věc dohody,“ míní.
Anna Šabatová odmítla, že by bylo možné šetřit ve veřejných či sociálních službách, ve školství nebo na neziskových organizacích. V úvahu by podle ní připadalo odložit některé stavby. „Dokázali bychom si sednout a rezervy najít. Jsou věci, které lze odložit, ale investice do lidí se nemají odkládat,“ poznamenala. „Lidé jsou na prvním místě a nějaký beton třeba počká,“ dodala.
Naopak Milan Urban si myslí, že je možné jednak zeštíhlit magistrát a jednak by chtěl šetřit na jeho příspěvkových organizacích. „Město (…) má řadu příspěvkových organizací, které mají rozpočet v řádu stovek milionů. Tam je možné šetřit,“ uvedl. Neupřesnil však, které příspěvkové organizace má na mysli.
Voliči budou vybírat z 22 kandidátních listin
V Praze vládne od posledních komunálních voleb koalice Pirátů, Prahy sobě a Společně pro Prahu, což byla společná kandidátka TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Primátorem je Zdeněk Hřib. Koalice vydržela poslední čtyři roky neměnná. Změnilo se pouze obsazení jednoho postu v radě poté, co policie letos v červnu zadržela tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) a obvinila jej v případě údajné korupce v pražském dopravním podniku.
Výsledky komunálních voleb v Praze byly v roce 2018 velmi vyrovnané. Do zastupitelstva se dostali uchazeči z pěti kandidátek. Vítězná ODS získala 17,9 procenta hlasů a čtrnáct zastupitelských mandátů, poslední z úspěšné pětice bylo ANO s 15,4 procenta hlasů a dvanácti mandáty, zatímco Piráti, Praha sobě a Společně pro Prahu získali po třinácti mandátech a podílu hlasů mezi 16,3 a 17,1 procenta.
Do debaty byli představitelé kandidujících subjektů pozváni na základě zveřejněných volebních pravidel České televize.
V letošních volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy budou voliči vybírat z 22 kandidátních listin. Subjekty, které v debatě nemají zastoupení, ČT oslovila s dotazem na tři nejdůležitější programové priority.
