Lídři kandidátek v pražských komunálních volbách debatovali o dostupném bydlení

Nahrávám video

Lídři kandidátek v Praze diskutovali v druhé části debaty ČT před komunálními volbami o tom, jak vyřešit problém nedostupného bydlení. Své návrhy představili za ANO Patrik Nacher, za Piráty Zdeněk Hřib, za Prahu sobě Jan Čižinský, za Solidaritu (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) Anna Šabatová, za SPD, Trikolóru, Hnutí PES a nezávislé společně pro Prahu Milan Urban, za SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Bohuslav Svoboda a za STAN Petr Hlaváček.

Pro obyvatele metropole je největším problémem bydlení, myslí si to 94 procent respondentů předvolebního průzkumu společnosti Kantar pro ČT. V očích Pražanů jsou byty každý rok dražší a nedostupnější. Průměrná cena nového bytu se v hlavním městě pohybuje kolem 150 tisíc korun za metr čtvereční, což je oproti loňsku o sedmnáct procent víc.

„Je iluzí tvrdit někomu, že z pozice primátora hne trhem s vlastnickým bydlením,“ tvrdí lídr kandidátky Praha sobě Jan Čižinský. Výzvou pro město a městské části ale podle něj je, aby stavěly nájemní byty. Sám proto chce zvýšit počet městských bytů, aby město mohlo začít ovlivňovat ceny nájmů.

Petr Hlaváček z kandidátky STAN říká, že se zasadil o prosazení pravidel pro developery nebo o vznik Pražské developerské společnosti. „Není pravda, že se nic neodehrálo. Odehrála se změna přístupu ve městě a v příštím volebním období budou vidět konkrétní stavby: na Palmovce, na Nových Dvorech a dalších územích,“ slibuje.

Lídr kandidátky Pirátů a současný primátor Zdeněk Hřib tvrdí, že na magistrátu zarazili prodeje městských bytů a opravují je „rekordním tempem“. „Také jsme založili například městskou nájemní agenturu,“ vyjmenovává Hřib. Nutná je podle něj i masivní výstavba městských bytů. Město ale musí získávat pozemky, kde je možné stavět.

Hlavní problémy města – nedostupnost a ceny bydlení
Zdroj: ČT24

„Co město může v nějakém horizontu a také není možné slibovat, že to bude za pár měsíců nebo pár let, zamezit skokovému nárůstu (cen) tím, že se na trh dostane větší množství bytů,“ myslí si lídr kandidátky ANO Patrik Nacher. Problém v Praze je podle něj ten, že příprava stavebních projektů údajně trvá přes deset let, což se promítá do ceny bytů. Metropole podle něj musí také umožnit výstavbu v brownfieldech a v rozvojových územích.

Bohuslav Svoboda z koalice SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) vysvětluje, že ceny bytů rostou, protože je menší nabídka než poptávka. „Za dobu celého volebního období jsme nepostavili nic, tady chybí třicet tisíc bytů,“ kritizuje. Nejméně se podle něj staví v městských částech, kde vládnou Piráti. S takovým obviněním ale Hřib nesouhlasí.

Kandidátka koalice Solidarita (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) Anna Šabatová kritizuje rozprodej bytového fondu a pozemků v předchozích letech. „Musíme v maximální možné míře rozšířit fond, který je v nekomerčním režimu. Nemusí to být nutně městské byty, ale musí to být byty, kterého jsou stavěny a provozovány neziskově, tedy za provozní náklady,“ navrhuje své řešení Šabatová.

Lídr koalice SPD, Trikolóra, Hnutí PES a nezávislí společně pro Prahu Milan Urban tvrdí, že poslední bytová výstavba se realizovala mezi lety 2002 a 2006. „My chceme v Praze začít masivní bytovou výstavbu, ale v různých formách. Samozřejmě jako městský investor, ale tam máme názor, že Pražská developerská společnost je zbytečná,“ je přesvědčen. Dále navrhuje družstevní výstavbu podporovanou městem a obsazení prázdných bytů, nebo přestavbu kanceláří na rezidenční prostory.

Výše nájemného v městských bytech

Podle Jana Čižinského z kandidátky Praha sobě musí být nájemné stanovováno tak, aby se maximálně využila státní pomoc a aby na něj lidé současně měli. Nájemné v městských bytech podle něj zůstane stejné. „Pokud se ale změní státní pomoc, tak je logické, že se pohne i s tím nájemným,“ vysvětluje. Nájemné se podle tohoto pravidla může snížit i zvýšit.

Lídr kandidátky STAN Petr Hlaváček uvádí, že to, co chystají v Pražské developerské společnosti, je na principu, že městský byt nemusí generovat zisk, ale musí generovat obnovu bytového fondu. Městské byty podle něj mají být pro křehké skupiny obyvatel, podporované profese a například i seniory.

Situace za poslední čtyři roky – dostupnost bydlení pro průměrného obyvatele města
Zdroj: ČT24

Podle lídra pražských Pirátů Zdeňka Hřiba je městské nájemné na poloviční výši oproti komerčnímu. „Cena je vypočítaná tak, aby skutečně respektovala to, že jsou tady příspěvky na bydlení, doplatky na bydlení a podobně,“ vysvětluje. Vychází to tak, jak pomoc nastavil stát, tvrdí Hřib. Nájem je podle něj vypočítaný dobře.

Patrik Nacher kandidující za ANO vidí problém v tom, že v hlavním městě roky výrazně rostl nájem, ale v posledním roce výrazně rostou i ceny energií. „V té chvíli konstrukce normativních nákladů na bydlení nedostačuje a pak to bohužel musí zachraňovat města,“ popisuje. Nastavení normativních nákladů je podle něj ale o vyjednávání s městem.

„Nájemné je skoro medicínský problém,“ komentuje Bohuslav Svoboda z koalice SPOLU pro Prahu. Je podle něj podstatné řešit příčinu vysokých cen, a to je nedostatek bytů. Důležité je proto podpořit výstavbu bytů.

Městských bytů, které nejsou ve správě městských částí, je podle Anny Šabatové z kandidátky Solidarita (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) málo a bydlí v nich většinou lidé s nějakým „sociálním tarifem“. V současnosti proto podle ní není na místě nájemné zvyšovat ani o inflaci.

„V našem programu máme celkově snižování poplatků, které jsou v gesci města,“ uvádí lídr kandidátky SPD, Trikolóra, Hnutí PES a nezávislí společně pro Prahu Milan Urban. Navrhuje proto snížit nájem v městských bytech, ale i v bytech, které jsou ve správě městských částí. 

Do debaty byli představitelé kandidujících subjektů pozváni na základě zveřejněných volebních pravidel České televize.

V letošních volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy budou voliči vybírat z 22 kandidátních listin. Subjekty, které v debatě nemají zastoupení, ČT oslovila s dotazem na tři nejdůležitější programové priority.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.