KLDR opět jako velké téma jednání v Bílém domě. Tentokrát jej řešil nový americký prezident Joe Biden s jihokorejskou hlavou státu Mun Če-inem. I když Biden během pandemie přijímá cizí státníky ve svém sídle pouze ojediněle, představiteli Soulu věnoval hned několik hodin.
Po japonském premiérovi následoval jihokorejský prezident. Státníci z Asie jsou zatím jediní zahraniční politici, které Joe Biden přivítal v Bílém domě. Region totiž patří k nejvyšším prioritám jeho zahraniční politiky.
Tématem páteční Munovy návštěvy byla mimo jiné otázka Severní Koreje. „Můj tým detailně konzultoval s týmem prezidenta Muna naše zjištění o KLDR. Nastalou situací jsme oba hluboce znepokojeni,“ prohlásil Biden.
Americký prezident v té souvislosti zcela nevyloučil setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Zatím však nechce opakovat „nedávné snahy“ svého předchůdce Donalda Trumpa, který s Kimem jednal napřímo dvakrát.
„Nechtěl bych mu dát to, co hledá (…), a sice mezinárodní uznání,“ řekl o Kimovi Biden. Setkání by bylo možné jedině za podmínky, že by Severní Korea udělala vážně míněné kroky ohledně svého jaderného programu.
„Nejnaléhavějším společným cílem obou naších zemí je dosáhnout úplného jaderného odzbrojení na Korejské poloostrově,“ uvedl zase Mun, který uvítal pragmatickou a realistickou politiku Spojených států.
Washington chce posílit bezpečnostní spolupráci se Soulem
Americká administrativa zdůrazňuje symboly spojenectví se Soulem. Prezidenti se proto společně zúčastnili předání Medaile cti čtyřiadevadesátiletému veteránovi Korejské války.
Prezident Mun navštívil nedaleko Bílého domu také památník amerických obětí Korejského konfliktu. Připomínka společné minulosti má podle politiků nastartovat novou éru vztahů obou zemí.
Washington hodlá spolupráci se Soulem zásadně posílit na širším bezpečnostním poli – třeba i vývojem a výrobou mikročipů. Reaguje tak na vzestup svého hlavního rivala – Pekingu.
Ve Spojených státech ale sílí kritické hlasy, že Amerika zaspala. „Dostali jsme se do bodu, kdy nejsme schopni přemýšlet ambiciózně. Jen sledujeme Čínu, jak vyhlašuje obří cíle a projekty,“ tvrdí například demokratický kongresman a člen Sněmovního výboru pro zahraniční vztahy Andy Kim.
Kroky Bidenovy administrativy podle domácích komentátorů ukazují, jak moc při soupeření s Čínou potřebuje v regionu spojence.
Balancování mezi USA a Čínou
Jižní Korea mezitím balancuje mezi Spojenými státy a Čínou. Američany potřebuje k obraně před severokorejskou hrozbou, ale na Pekingu je závislá ekonomicky. Mun Če-in je vnímán jako pročínský politik a jeho levicová vláda se od Washingtonu odklonila.
Za rozmístění amerického protiraketového systému Peking potrestal Soul sankcemi. Munova vláda se to snažila uhladit. Další spolupráci v bezpečnostní oblasti stopla a ani v Bílém domě se Američanům nepodařilo z Muna dostat silné prohlášení vůči Číně jako před měsícem z japonského premiéra.
„Znovu jsme potvrdili sílu spojenectví mezi Jižní Koreou a USA a společnou vizi jeho rozvoje v ještě silnější spojenectví,“ uvedl Mun Če-in pouze.
Jihokorejský prezident spojil kariéru s usmiřováním se Severní Koreou. Stal se tak prostředníkem mezi Kim Čong-unem a Donaldem Trumpem, ale nevyšlo to. K jadernému odzbrojení totiž nedošlo, sankce proti KLDR zůstaly a nakonec se proti němu obrátila i vůdcova zloba. Po skandálech ve veřejné správě mu popularita doma klesá a pozice oslabuje. Za rok mu skončí mandát a znovu nemůže kandidovat.
