Bílý dům navštívila většina českých premiérů, naposledy Babiš

Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí navštíví Bílý dům, kde se jako osmý český premiér setká s americkým prezidentem. V Oválné pracovně ho přijme Joe Biden. Hovořit budou mimo jiné o bezpečnostních otázkách, závazcích vůči NATO nebo demokratických hodnotách.

Cílem schůzky na nejvyšší úrovni má být další posílení americko-českého partnerství. Lídři se mají bavit mimo jiné i o podpoře bránící se Ukrajiny. „Prezident Biden a premiér Fiala návštěvu využijí ke koordinaci u řady sdílených priorit, včetně bezpečnostních otázek, ekonomických příležitostí přínosných pro americký i český lid a sdílených demokratických hodnot,“ uvedla mluvčí americké hlavy státu Karine Jean-Pierreová.

Naposledy se s prezidentem USA setkal Babiš

O Fialově návštěvě amerického prezidenta se spekulovalo v minulosti již několikrát, vždy z toho ovšem nakonec z různých důvodů sešlo. Poslední setkání českého premiéra s prezidentem USA se konalo v roce 2019, kdy Andreje Babiše přijal tehdejší prezident Donald Trump. Babiš tehdy s americkou hlavou státu hovořil o kybernetických hrozbách, energetice i plynovodech. Probrali také otázku migrace a tématem jednání byly také závazky České republiky vůči NATO.

Babiš ale nebyl prvním premiérem, který se do honosného sídla amerických prezidentů podíval. Bílý dům navštívila většina premiérů samostatné České republiky, ne vždy však šlo o oficiální schůzku s prezidentem.

Již v říjnu 1993 byl do Bílého domu pozván tehdejší předseda vlády Václav Klaus. Tehdy se ovšem setkal pouze s viceprezidentem Albertem Gorem, s nímž jednal o záměru Česka vstoupit do Severoatlantické aliance. Podruhé se Klaus v roli předsedy vlády do sídla amerického prezidenta dostal v květnu 1995, kdy během zhruba půlhodinové schůzky jednal s prezidentem Billem Clintonem také o české cestě do NATO.

S Bushem jednali tři čeští premiéři

S prezidentem Clintonem se ve Spojených státech setkal jako premiér také Miloš Zeman, a to v listopadu 1999 na slavnostním setkání na Georgetownské univerzitě k 10. výročí pádu berlínské zdi. Do Bílého domu se ovšem Zeman dostal až za George Bushe v listopadu 2001 krátce po teroristických útocích na USA. Bush tehdy ocenil informace od českých tajných služeb.

V červenci 2003 navštívil dokonce dvakrát Bílý dům tehdejší sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. S prezidentem Bushem jednal o vzájemných vztazích a o boji proti terorismu nebo o válce v Iráku, která začala v dubnu 2003. Iráku se týkala i druhá schůzka, při které se Špidla setkal s viceprezidentem Richardem Cheneyem a mluvil s ním o poválečné obnově této země a o míru na Blízkém východě.

Třetím českým premiérem, který se setkal s prezidentem Bushem, byl v únoru 2008 Mirek Topolánek. Do Washingtonu přiletěl mimo jiné kvůli podpisu memoranda o zrušení amerických víz pro české občany, hlavním bodem jednání ale byly přípravy na vybudování protiraketového radaru v Brdech. Právě toho se týkala schůzka mezi politiky, radar ovšem nakonec vybudován nebyl. Bushův nástupce Barack Obama projekt přehodnotil a v září 2009 USA od záměru vybudovat v Česku a Polsku protiraketový štít upustily.

Opakovaným tématem byla energetika

Do Bílého domu se podíval také premiér Petr Nečas, a to v říjnu 2011. S Obamou tehdy jednal o americkém zájmu o tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně i o projektu na vznik centra Severoatlantické aliance pro výcvik pilotů v Česku. Šéf Bílého domu při setkání ocenil Českou republiku jako dobrého spojence USA. Vyzdvihl například spolehlivost českých vojáků na misi v Afghánistánu.

Sídlo americké hlavy státu navštívil i premiér Bohuslav Sobotka, a to dokonce dvakrát. Ani jednou ovšem nešlo o schůzku s Obamou. V listopadu 2014 jednal Sobotka s viceprezidentem Joem Bidenem, který ocenil aktivitu České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Hovořili tehdy také o spolupráci v obraně a energetice. Podruhé Sobotka navštívil Bílý dům v dubnu 2016, kdy se zúčastnil večeře pořádané Obamou pro vrcholné představitele států, kteří byli ve Washingtonu na jaderném summitu.

Z prezidentů na oficiální návštěvu dosáhl jen Havel

Z českých prezidentů byl na nejvyšší úrovni přijat v Bílém domě pouze Václav Havel v roce 1998 Billem Clintonem, předtím tam byl ještě jako československý prezident v letech 1990 a 1991. Druhý český prezident Klaus během deseti let ve funkci pobýval ve Spojených státech opakovaně, nikdy se však nejednalo o oficiální státní návštěvu. V březnu 2005, když v USA představoval svou knihu, se v Bílém domě setkal s prezidentem Georgem Bushem na zhruba půlhodinové schůzce. Bylo to jeho jediné setkání na podobné úrovní s americkým prezidentem. Miloš Zeman se do Bílého domu podíval pouze jako premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 40 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...