Bílý dům navštívila většina českých premiérů, naposledy Babiš

Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí navštíví Bílý dům, kde se jako osmý český premiér setká s americkým prezidentem. V Oválné pracovně ho přijme Joe Biden. Hovořit budou mimo jiné o bezpečnostních otázkách, závazcích vůči NATO nebo demokratických hodnotách.

Cílem schůzky na nejvyšší úrovni má být další posílení americko-českého partnerství. Lídři se mají bavit mimo jiné i o podpoře bránící se Ukrajiny. „Prezident Biden a premiér Fiala návštěvu využijí ke koordinaci u řady sdílených priorit, včetně bezpečnostních otázek, ekonomických příležitostí přínosných pro americký i český lid a sdílených demokratických hodnot,“ uvedla mluvčí americké hlavy státu Karine Jean-Pierreová.

Naposledy se s prezidentem USA setkal Babiš

O Fialově návštěvě amerického prezidenta se spekulovalo v minulosti již několikrát, vždy z toho ovšem nakonec z různých důvodů sešlo. Poslední setkání českého premiéra s prezidentem USA se konalo v roce 2019, kdy Andreje Babiše přijal tehdejší prezident Donald Trump. Babiš tehdy s americkou hlavou státu hovořil o kybernetických hrozbách, energetice i plynovodech. Probrali také otázku migrace a tématem jednání byly také závazky České republiky vůči NATO.

Babiš ale nebyl prvním premiérem, který se do honosného sídla amerických prezidentů podíval. Bílý dům navštívila většina premiérů samostatné České republiky, ne vždy však šlo o oficiální schůzku s prezidentem.

Již v říjnu 1993 byl do Bílého domu pozván tehdejší předseda vlády Václav Klaus. Tehdy se ovšem setkal pouze s viceprezidentem Albertem Gorem, s nímž jednal o záměru Česka vstoupit do Severoatlantické aliance. Podruhé se Klaus v roli předsedy vlády do sídla amerického prezidenta dostal v květnu 1995, kdy během zhruba půlhodinové schůzky jednal s prezidentem Billem Clintonem také o české cestě do NATO.

S Bushem jednali tři čeští premiéři

S prezidentem Clintonem se ve Spojených státech setkal jako premiér také Miloš Zeman, a to v listopadu 1999 na slavnostním setkání na Georgetownské univerzitě k 10. výročí pádu berlínské zdi. Do Bílého domu se ovšem Zeman dostal až za George Bushe v listopadu 2001 krátce po teroristických útocích na USA. Bush tehdy ocenil informace od českých tajných služeb.

V červenci 2003 navštívil dokonce dvakrát Bílý dům tehdejší sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. S prezidentem Bushem jednal o vzájemných vztazích a o boji proti terorismu nebo o válce v Iráku, která začala v dubnu 2003. Iráku se týkala i druhá schůzka, při které se Špidla setkal s viceprezidentem Richardem Cheneyem a mluvil s ním o poválečné obnově této země a o míru na Blízkém východě.

Třetím českým premiérem, který se setkal s prezidentem Bushem, byl v únoru 2008 Mirek Topolánek. Do Washingtonu přiletěl mimo jiné kvůli podpisu memoranda o zrušení amerických víz pro české občany, hlavním bodem jednání ale byly přípravy na vybudování protiraketového radaru v Brdech. Právě toho se týkala schůzka mezi politiky, radar ovšem nakonec vybudován nebyl. Bushův nástupce Barack Obama projekt přehodnotil a v září 2009 USA od záměru vybudovat v Česku a Polsku protiraketový štít upustily.

Opakovaným tématem byla energetika

Do Bílého domu se podíval také premiér Petr Nečas, a to v říjnu 2011. S Obamou tehdy jednal o americkém zájmu o tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně i o projektu na vznik centra Severoatlantické aliance pro výcvik pilotů v Česku. Šéf Bílého domu při setkání ocenil Českou republiku jako dobrého spojence USA. Vyzdvihl například spolehlivost českých vojáků na misi v Afghánistánu.

Sídlo americké hlavy státu navštívil i premiér Bohuslav Sobotka, a to dokonce dvakrát. Ani jednou ovšem nešlo o schůzku s Obamou. V listopadu 2014 jednal Sobotka s viceprezidentem Joem Bidenem, který ocenil aktivitu České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Hovořili tehdy také o spolupráci v obraně a energetice. Podruhé Sobotka navštívil Bílý dům v dubnu 2016, kdy se zúčastnil večeře pořádané Obamou pro vrcholné představitele států, kteří byli ve Washingtonu na jaderném summitu.

Z prezidentů na oficiální návštěvu dosáhl jen Havel

Z českých prezidentů byl na nejvyšší úrovni přijat v Bílém domě pouze Václav Havel v roce 1998 Billem Clintonem, předtím tam byl ještě jako československý prezident v letech 1990 a 1991. Druhý český prezident Klaus během deseti let ve funkci pobýval ve Spojených státech opakovaně, nikdy se však nejednalo o oficiální státní návštěvu. V březnu 2005, když v USA představoval svou knihu, se v Bílém domě setkal s prezidentem Georgem Bushem na zhruba půlhodinové schůzce. Bylo to jeho jediné setkání na podobné úrovní s americkým prezidentem. Miloš Zeman se do Bílého domu podíval pouze jako premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
08:44Aktualizovánopřed 45 mminutami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
20:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
20:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 2 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 2 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.