Bílý dům navštívila většina českých premiérů, naposledy Babiš

Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí navštíví Bílý dům, kde se jako osmý český premiér setká s americkým prezidentem. V Oválné pracovně ho přijme Joe Biden. Hovořit budou mimo jiné o bezpečnostních otázkách, závazcích vůči NATO nebo demokratických hodnotách.

Cílem schůzky na nejvyšší úrovni má být další posílení americko-českého partnerství. Lídři se mají bavit mimo jiné i o podpoře bránící se Ukrajiny. „Prezident Biden a premiér Fiala návštěvu využijí ke koordinaci u řady sdílených priorit, včetně bezpečnostních otázek, ekonomických příležitostí přínosných pro americký i český lid a sdílených demokratických hodnot,“ uvedla mluvčí americké hlavy státu Karine Jean-Pierreová.

Naposledy se s prezidentem USA setkal Babiš

O Fialově návštěvě amerického prezidenta se spekulovalo v minulosti již několikrát, vždy z toho ovšem nakonec z různých důvodů sešlo. Poslední setkání českého premiéra s prezidentem USA se konalo v roce 2019, kdy Andreje Babiše přijal tehdejší prezident Donald Trump. Babiš tehdy s americkou hlavou státu hovořil o kybernetických hrozbách, energetice i plynovodech. Probrali také otázku migrace a tématem jednání byly také závazky České republiky vůči NATO.

Babiš ale nebyl prvním premiérem, který se do honosného sídla amerických prezidentů podíval. Bílý dům navštívila většina premiérů samostatné České republiky, ne vždy však šlo o oficiální schůzku s prezidentem.

Již v říjnu 1993 byl do Bílého domu pozván tehdejší předseda vlády Václav Klaus. Tehdy se ovšem setkal pouze s viceprezidentem Albertem Gorem, s nímž jednal o záměru Česka vstoupit do Severoatlantické aliance. Podruhé se Klaus v roli předsedy vlády do sídla amerického prezidenta dostal v květnu 1995, kdy během zhruba půlhodinové schůzky jednal s prezidentem Billem Clintonem také o české cestě do NATO.

S Bushem jednali tři čeští premiéři

S prezidentem Clintonem se ve Spojených státech setkal jako premiér také Miloš Zeman, a to v listopadu 1999 na slavnostním setkání na Georgetownské univerzitě k 10. výročí pádu berlínské zdi. Do Bílého domu se ovšem Zeman dostal až za George Bushe v listopadu 2001 krátce po teroristických útocích na USA. Bush tehdy ocenil informace od českých tajných služeb.

V červenci 2003 navštívil dokonce dvakrát Bílý dům tehdejší sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. S prezidentem Bushem jednal o vzájemných vztazích a o boji proti terorismu nebo o válce v Iráku, která začala v dubnu 2003. Iráku se týkala i druhá schůzka, při které se Špidla setkal s viceprezidentem Richardem Cheneyem a mluvil s ním o poválečné obnově této země a o míru na Blízkém východě.

Třetím českým premiérem, který se setkal s prezidentem Bushem, byl v únoru 2008 Mirek Topolánek. Do Washingtonu přiletěl mimo jiné kvůli podpisu memoranda o zrušení amerických víz pro české občany, hlavním bodem jednání ale byly přípravy na vybudování protiraketového radaru v Brdech. Právě toho se týkala schůzka mezi politiky, radar ovšem nakonec vybudován nebyl. Bushův nástupce Barack Obama projekt přehodnotil a v září 2009 USA od záměru vybudovat v Česku a Polsku protiraketový štít upustily.

Opakovaným tématem byla energetika

Do Bílého domu se podíval také premiér Petr Nečas, a to v říjnu 2011. S Obamou tehdy jednal o americkém zájmu o tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně i o projektu na vznik centra Severoatlantické aliance pro výcvik pilotů v Česku. Šéf Bílého domu při setkání ocenil Českou republiku jako dobrého spojence USA. Vyzdvihl například spolehlivost českých vojáků na misi v Afghánistánu.

Sídlo americké hlavy státu navštívil i premiér Bohuslav Sobotka, a to dokonce dvakrát. Ani jednou ovšem nešlo o schůzku s Obamou. V listopadu 2014 jednal Sobotka s viceprezidentem Joem Bidenem, který ocenil aktivitu České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Hovořili tehdy také o spolupráci v obraně a energetice. Podruhé Sobotka navštívil Bílý dům v dubnu 2016, kdy se zúčastnil večeře pořádané Obamou pro vrcholné představitele států, kteří byli ve Washingtonu na jaderném summitu.

Z prezidentů na oficiální návštěvu dosáhl jen Havel

Z českých prezidentů byl na nejvyšší úrovni přijat v Bílém domě pouze Václav Havel v roce 1998 Billem Clintonem, předtím tam byl ještě jako československý prezident v letech 1990 a 1991. Druhý český prezident Klaus během deseti let ve funkci pobýval ve Spojených státech opakovaně, nikdy se však nejednalo o oficiální státní návštěvu. V březnu 2005, když v USA představoval svou knihu, se v Bílém domě setkal s prezidentem Georgem Bushem na zhruba půlhodinové schůzce. Bylo to jeho jediné setkání na podobné úrovní s americkým prezidentem. Miloš Zeman se do Bílého domu podíval pouze jako premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotují.
02:48Aktualizovánopřed 13 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 3 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 7 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 8 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 10 hhodinami
Načítání...