Bílý dům navštívila většina českých premiérů, naposledy Babiš

Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí navštíví Bílý dům, kde se jako osmý český premiér setká s americkým prezidentem. V Oválné pracovně ho přijme Joe Biden. Hovořit budou mimo jiné o bezpečnostních otázkách, závazcích vůči NATO nebo demokratických hodnotách.

Cílem schůzky na nejvyšší úrovni má být další posílení americko-českého partnerství. Lídři se mají bavit mimo jiné i o podpoře bránící se Ukrajiny. „Prezident Biden a premiér Fiala návštěvu využijí ke koordinaci u řady sdílených priorit, včetně bezpečnostních otázek, ekonomických příležitostí přínosných pro americký i český lid a sdílených demokratických hodnot,“ uvedla mluvčí americké hlavy státu Karine Jean-Pierreová.

Naposledy se s prezidentem USA setkal Babiš

O Fialově návštěvě amerického prezidenta se spekulovalo v minulosti již několikrát, vždy z toho ovšem nakonec z různých důvodů sešlo. Poslední setkání českého premiéra s prezidentem USA se konalo v roce 2019, kdy Andreje Babiše přijal tehdejší prezident Donald Trump. Babiš tehdy s americkou hlavou státu hovořil o kybernetických hrozbách, energetice i plynovodech. Probrali také otázku migrace a tématem jednání byly také závazky České republiky vůči NATO.

Babiš ale nebyl prvním premiérem, který se do honosného sídla amerických prezidentů podíval. Bílý dům navštívila většina premiérů samostatné České republiky, ne vždy však šlo o oficiální schůzku s prezidentem.

Již v říjnu 1993 byl do Bílého domu pozván tehdejší předseda vlády Václav Klaus. Tehdy se ovšem setkal pouze s viceprezidentem Albertem Gorem, s nímž jednal o záměru Česka vstoupit do Severoatlantické aliance. Podruhé se Klaus v roli předsedy vlády do sídla amerického prezidenta dostal v květnu 1995, kdy během zhruba půlhodinové schůzky jednal s prezidentem Billem Clintonem také o české cestě do NATO.

S Bushem jednali tři čeští premiéři

S prezidentem Clintonem se ve Spojených státech setkal jako premiér také Miloš Zeman, a to v listopadu 1999 na slavnostním setkání na Georgetownské univerzitě k 10. výročí pádu berlínské zdi. Do Bílého domu se ovšem Zeman dostal až za George Bushe v listopadu 2001 krátce po teroristických útocích na USA. Bush tehdy ocenil informace od českých tajných služeb.

V červenci 2003 navštívil dokonce dvakrát Bílý dům tehdejší sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. S prezidentem Bushem jednal o vzájemných vztazích a o boji proti terorismu nebo o válce v Iráku, která začala v dubnu 2003. Iráku se týkala i druhá schůzka, při které se Špidla setkal s viceprezidentem Richardem Cheneyem a mluvil s ním o poválečné obnově této země a o míru na Blízkém východě.

Třetím českým premiérem, který se setkal s prezidentem Bushem, byl v únoru 2008 Mirek Topolánek. Do Washingtonu přiletěl mimo jiné kvůli podpisu memoranda o zrušení amerických víz pro české občany, hlavním bodem jednání ale byly přípravy na vybudování protiraketového radaru v Brdech. Právě toho se týkala schůzka mezi politiky, radar ovšem nakonec vybudován nebyl. Bushův nástupce Barack Obama projekt přehodnotil a v září 2009 USA od záměru vybudovat v Česku a Polsku protiraketový štít upustily.

Opakovaným tématem byla energetika

Do Bílého domu se podíval také premiér Petr Nečas, a to v říjnu 2011. S Obamou tehdy jednal o americkém zájmu o tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně i o projektu na vznik centra Severoatlantické aliance pro výcvik pilotů v Česku. Šéf Bílého domu při setkání ocenil Českou republiku jako dobrého spojence USA. Vyzdvihl například spolehlivost českých vojáků na misi v Afghánistánu.

Sídlo americké hlavy státu navštívil i premiér Bohuslav Sobotka, a to dokonce dvakrát. Ani jednou ovšem nešlo o schůzku s Obamou. V listopadu 2014 jednal Sobotka s viceprezidentem Joem Bidenem, který ocenil aktivitu České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Hovořili tehdy také o spolupráci v obraně a energetice. Podruhé Sobotka navštívil Bílý dům v dubnu 2016, kdy se zúčastnil večeře pořádané Obamou pro vrcholné představitele států, kteří byli ve Washingtonu na jaderném summitu.

Z prezidentů na oficiální návštěvu dosáhl jen Havel

Z českých prezidentů byl na nejvyšší úrovni přijat v Bílém domě pouze Václav Havel v roce 1998 Billem Clintonem, předtím tam byl ještě jako československý prezident v letech 1990 a 1991. Druhý český prezident Klaus během deseti let ve funkci pobýval ve Spojených státech opakovaně, nikdy se však nejednalo o oficiální státní návštěvu. V březnu 2005, když v USA představoval svou knihu, se v Bílém domě setkal s prezidentem Georgem Bushem na zhruba půlhodinové schůzce. Bylo to jeho jediné setkání na podobné úrovní s americkým prezidentem. Miloš Zeman se do Bílého domu podíval pouze jako premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. Íránská státní televize krátce poté informovala o amerických úderech na město Bandar Abbás na jihu země, které se nachází u Hormuzského průlivu.
před 25 mminutami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 4 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.