Bitcoin sestoupil pod 90 tisíc dolarů, vymazal letošní zisky

Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. V noci na úterý poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů (zhruba 1,87 milionu korun). Kolem 7:45 SEČ se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty. Vymazala tak své letošní zisky.

„Kaskádový výprodej je umocněn tím, že kótované společnosti a instituce opouštějí své pozice poté, co se během vzestupu trhu nahromadily, což zvyšuje riziko nákazy na celém trhu,“ řekl agentuře Reuters Joshua Chu z hongkongské asociace Web3. „Když podpora slábne a makroekonomická nejistota roste, důvěra může erodovat pozoruhodnou rychlostí,“ dodal.

„Trh v uplynulém měsíci výrazně přehodnotil ceny inovativních, průkopnických technologií v rané fázi vývoje, a kryptoměny jsou součástí tohoto vývoje,“ uvedl pro The Wall Street (WSJ) Journal Zach Pandl, vedoucí výzkumu ve společnosti Grayscale Investments.

Společnost CryptoQuant pak podle WSJ uvedla, že dlouhodobí držitelé této kryptoměny prodali za posledních třicet dní celkem asi 815 tisíců bitcoinů, což je nejvyšší úroveň od ledna 2024.

Podle serveru listu FT se na výprodeji výrazně podílejí obchodníci, kteří pomocí takzvané finanční páky sázeli na pokles ceny. „Krypto­investoři milují páku. Opakovaně vidíme, že obchodníci se pouštějí do příliš riskantních obchodů. Myslí si, že tentokrát je to jiné,“ upozornil Ryan Rasmussen ze společnosti Bitwise Asset Management.

V posledních týdnech se objevily nové pochybnosti o tom, zda americká centrální banka (Fed) na prosincovém zasedání dále sníží úrokové sazby. To podle FT ještě více prohloubilo obavy z extrémně vysokých tržních ocenění technologických společností, které stojí v čele investičního rozmachu v oblasti umělé inteligence.

Další souvislosti vidí vedoucí globálního průzkumu trhu ve společnosti Hashdex Gerry O'Shea. „Bitcoin se skutečně stal makroekonomickým aktivem,“ uvedl pro WSJ. „Pokud získáme lepší představu o tom, jakým směrem se Fed vydá v souvislosti se snížením úrokových sazeb v prosinci, mohlo by to mít pozitivní dopad na jeho cenu.“

Česká centrální banka už začala bitcoin testovat

Česká národní banka (ČNB) se tento měsíc stala první centrální bankou na světě, která nakoupila bitcoiny. Uvedla, že nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,8 milionu korun). Guvernér ČNB Aleš Michl už v lednovém rozhovoru s britským ekonomickým listem FT řekl, že bankovní radě předloží plán investic do bitcoinu.

Proti Michlovu plánu oznámeném v tomto rozhovoru se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla tehdy, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a že by neměly být zatíženy podezřením z praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Založen je na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar. ECB bitcoin nepovažuje za měnu, ale spekulativní aktivum. Poukazuje, že je silně volatilní a není běžně přijímán jako platidlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 3 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 4 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 19 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...