Bitcoin sestoupil pod 90 tisíc dolarů, vymazal letošní zisky

Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. V noci na úterý poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů (zhruba 1,87 milionu korun). Kolem 7:45 SEČ se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty. Vymazala tak své letošní zisky.

„Kaskádový výprodej je umocněn tím, že kótované společnosti a instituce opouštějí své pozice poté, co se během vzestupu trhu nahromadily, což zvyšuje riziko nákazy na celém trhu,“ řekl agentuře Reuters Joshua Chu z hongkongské asociace Web3. „Když podpora slábne a makroekonomická nejistota roste, důvěra může erodovat pozoruhodnou rychlostí,“ dodal.

„Trh v uplynulém měsíci výrazně přehodnotil ceny inovativních, průkopnických technologií v rané fázi vývoje, a kryptoměny jsou součástí tohoto vývoje,“ uvedl pro The Wall Street (WSJ) Journal Zach Pandl, vedoucí výzkumu ve společnosti Grayscale Investments.

Společnost CryptoQuant pak podle WSJ uvedla, že dlouhodobí držitelé této kryptoměny prodali za posledních třicet dní celkem asi 815 tisíců bitcoinů, což je nejvyšší úroveň od ledna 2024.

Podle serveru listu FT se na výprodeji výrazně podílejí obchodníci, kteří pomocí takzvané finanční páky sázeli na pokles ceny. „Krypto­investoři milují páku. Opakovaně vidíme, že obchodníci se pouštějí do příliš riskantních obchodů. Myslí si, že tentokrát je to jiné,“ upozornil Ryan Rasmussen ze společnosti Bitwise Asset Management.

V posledních týdnech se objevily nové pochybnosti o tom, zda americká centrální banka (Fed) na prosincovém zasedání dále sníží úrokové sazby. To podle FT ještě více prohloubilo obavy z extrémně vysokých tržních ocenění technologických společností, které stojí v čele investičního rozmachu v oblasti umělé inteligence.

Další souvislosti vidí vedoucí globálního průzkumu trhu ve společnosti Hashdex Gerry O'Shea. „Bitcoin se skutečně stal makroekonomickým aktivem,“ uvedl pro WSJ. „Pokud získáme lepší představu o tom, jakým směrem se Fed vydá v souvislosti se snížením úrokových sazeb v prosinci, mohlo by to mít pozitivní dopad na jeho cenu.“

Česká centrální banka už začala bitcoin testovat

Česká národní banka (ČNB) se tento měsíc stala první centrální bankou na světě, která nakoupila bitcoiny. Uvedla, že nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,8 milionu korun). Guvernér ČNB Aleš Michl už v lednovém rozhovoru s britským ekonomickým listem FT řekl, že bankovní radě předloží plán investic do bitcoinu.

Proti Michlovu plánu oznámeném v tomto rozhovoru se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla tehdy, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a že by neměly být zatíženy podezřením z praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Založen je na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar. ECB bitcoin nepovažuje za měnu, ale spekulativní aktivum. Poukazuje, že je silně volatilní a není běžně přijímán jako platidlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 4 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.