Bitcoin sestoupil pod 90 tisíc dolarů, vymazal letošní zisky

Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. V noci na úterý poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů (zhruba 1,87 milionu korun). Kolem 7:45 SEČ se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty. Vymazala tak své letošní zisky.

„Kaskádový výprodej je umocněn tím, že kótované společnosti a instituce opouštějí své pozice poté, co se během vzestupu trhu nahromadily, což zvyšuje riziko nákazy na celém trhu,“ řekl agentuře Reuters Joshua Chu z hongkongské asociace Web3. „Když podpora slábne a makroekonomická nejistota roste, důvěra může erodovat pozoruhodnou rychlostí,“ dodal.

„Trh v uplynulém měsíci výrazně přehodnotil ceny inovativních, průkopnických technologií v rané fázi vývoje, a kryptoměny jsou součástí tohoto vývoje,“ uvedl pro The Wall Street (WSJ) Journal Zach Pandl, vedoucí výzkumu ve společnosti Grayscale Investments.

Společnost CryptoQuant pak podle WSJ uvedla, že dlouhodobí držitelé této kryptoměny prodali za posledních třicet dní celkem asi 815 tisíců bitcoinů, což je nejvyšší úroveň od ledna 2024.

Podle serveru listu FT se na výprodeji výrazně podílejí obchodníci, kteří pomocí takzvané finanční páky sázeli na pokles ceny. „Krypto­investoři milují páku. Opakovaně vidíme, že obchodníci se pouštějí do příliš riskantních obchodů. Myslí si, že tentokrát je to jiné,“ upozornil Ryan Rasmussen ze společnosti Bitwise Asset Management.

V posledních týdnech se objevily nové pochybnosti o tom, zda americká centrální banka (Fed) na prosincovém zasedání dále sníží úrokové sazby. To podle FT ještě více prohloubilo obavy z extrémně vysokých tržních ocenění technologických společností, které stojí v čele investičního rozmachu v oblasti umělé inteligence.

Další souvislosti vidí vedoucí globálního průzkumu trhu ve společnosti Hashdex Gerry O'Shea. „Bitcoin se skutečně stal makroekonomickým aktivem,“ uvedl pro WSJ. „Pokud získáme lepší představu o tom, jakým směrem se Fed vydá v souvislosti se snížením úrokových sazeb v prosinci, mohlo by to mít pozitivní dopad na jeho cenu.“

Česká centrální banka už začala bitcoin testovat

Česká národní banka (ČNB) se tento měsíc stala první centrální bankou na světě, která nakoupila bitcoiny. Uvedla, že nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,8 milionu korun). Guvernér ČNB Aleš Michl už v lednovém rozhovoru s britským ekonomickým listem FT řekl, že bankovní radě předloží plán investic do bitcoinu.

Proti Michlovu plánu oznámeném v tomto rozhovoru se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla tehdy, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a že by neměly být zatíženy podezřením z praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Založen je na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar. ECB bitcoin nepovažuje za měnu, ale spekulativní aktivum. Poukazuje, že je silně volatilní a není běžně přijímán jako platidlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...