Schůzka ruského vládce Vladimira Putina a maďarského premiéra Viktora Orbána na okraj summitu k čínskému projektu Pás a stezka vyvolala ostré reakce v zemích NATO. Velvyslanci se po jednáních shodli, že takové chování evropského lídra je velmi znepokojivé. Americký velvyslanec poukázal na to, že Orbán při rozhovorech slovo válka zaměnil za vojenskou operaci, čímž podpořil propagandistickou rétoriku Moskvy. Maďarský premiér se hájí slovy, že se snaží zachránit kontakty s Ruskem.
Orbán je prvním unijním lídrem, který se osobně setkal s Putinem od zahájení loňské agrese. A podal mu ruku. „Maďarsko nikdy nemělo cíl čelit Rusku. Naopak. Chtěli jsme budovat co nejlepší kontakty. To se nám podařilo. Jenže kvůli vojenské operaci a evropským sankcím naše vztahy hodně ztratily,“ prohlásil maďarský premiér.
Orbán sice sleduje proruskou politiku už delší dobu, tato schůzka se šéfem Kremlu však vyvolala vlnu reakcí v zemích NATO včetně Česka.
„Jedna fotka řekne někdy víc než tisíc slov. O Viktoru Orbánovi jsem nikdy neměla iluze. Všechna má slova na jeho adresu, některými u nás kritizovaná, sám potvrzuje. Nedělám si ale ani iluze, že pro mnohé i nadále zůstane vzorem,“ prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
S pochopením se Viktor Orbán nesetkal ani u expremiéra Andreje Babiše (ANO), kterým byl označován za dlouhodobého přítele. „To není dobře. To není dobrý signál. Ano, je můj přítel, ale to neznamená, že se vším souhlasím,“ konstatoval Babiš.
Ideové i hospodářské důvody
V reakci na dění na Ukrajině se Maďarsko dlouho vymyká. I když schválilo protiruské unijní sankce, některá opatření zablokovalo nebo se je snaží zmírňovat. Ruský energetický gigant Rosatom navíc staví v Maďarsku jadernou elektrárnu.
„Je to pokračování dlouhodobé politiky Viktora Orbána. On v podstatě okamžitě po návratu do funkce premiéra v roce 2010 vyhlásil politiku více azimutů, tu takzvanou východní orientaci maďarské zahraniční politiky, a v ní pokračuje i v současnosti. Má to samozřejmě rovinu hospodářskou. Orbán dlouhodobě rozvíjel politiku maďarské energetické závislosti na Rusku,“ podotkl politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.
Jde ale také o ideový kontext – oponování západnímu liberálnímu modelu demokracie, míní Cabada. „Má to i kontexty historické. Orbán rozvíjí směrem k maďarské společnosti ideu, že Maďaři byli Trianonem a nejen jím poškozeni, a že v podstatě nemohou Západu důvěřovat,“ vysvětluje politolog.
