Maďarský úřad povolil výstavbu reaktoru nového bloku elektrárny Paks, postaví ho ruský Rosatom

Nahrávám video

Maďarský Národní úřad pro atomovou energii (OAH) povolil výstavbu reaktoru nového bloku jaderné elektrárny Paks. Postaví ho ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom, která zprvu pokryje značnou část nákladů skrze speciální úvěr. Stavební práce tak mohou začít, uvedlo v úterý podle agentury MTI maďarské ministerstvo zahraničí a obchodu. Maďarská vláda popisuje nové reaktory jako záruku energetické bezpečnosti v nejisté době, ruskou společnost nepovažuje za bezpečnostní hrozbu.

Čtyři reaktory jaderné elektrárny v Paksi z osmdesátých let mají prodlouženou životnost na půlstoletí, s jejich definitivní odstávkou se počítá před rokem 2040.

Dva zcela nové bloky mají ty stávající plně nahradit. Postaví je ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom. Výrobní kapacita jediné jaderné elektrárny v Maďarsku by se měla po spuštění nových bloků zdvojnásobit.

Úvěr v hodnotě deset miliard eur

Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur (zhruba 307,3 miliardy korun). Kritiku v minulosti vyvolal způsob financování nových bloků. Velkou část nákladů zpočátku pokryje Rosatom skrze speciální úvěr poskytnutý Maďarsku v hodnotě deseti miliard eur.

Reaktorová budova zaručí, že se během procesu výroby energie nebudou do životního prostředí uvolňovat žádné škodlivé látky, prohlásil ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Nebude třeba se obávat radioaktivní kontaminace v případě jakýchkoliv vnějších přírodních nebo lidských vlivů nebo – nedej bože – útoků,“ uvedl.

Záruka energetické bezpečnosti?

Ministr poznamenal, že OAH nedávno vydal prováděcí licenci na modernizaci elektrárny, která umožnila zahájení pozemních prací na místě. Dva nové bloky budou podle něj moct být postaveny a zapojeny do sítě do roku 2030, což Maďarsku umožní podniknout důležité kroky k zajištění energetické bezpečnosti a být imunní vůči dlouhodobým nejistotám mezinárodních energetických trhů.  

„V současnosti je naprosto zřejmé, že země, které vsadily na atomovou energii a jaderné elektrárny se mohou cítit daleko bezpečněji, pokud jde o zajištění dodávek energie,“ prohlásil Szijjártó.  

Kritici z domova i ze zahraničí však projekt vnímají zcela opačně. Jaderný sektor sice nepodléhá sankcím, Budapešť se však vydala jinou cestou, než zbytek Evropské unie, který se snaží svou energetickou závislost na Moskvě snížit.

Část vědců navíc tvrdí, že vláda Viktora Orbána chce stavět za každou cenu a nevěnuje dostatečnou pozornost bezpečnostním standardům – třeba pro případ zemětřesení.

Maďarský geofyzik Tamás Bodoky upozornil, že potřebná měření se sice uskutečnila, ale nebyla vyhodnocena. „Bez vyhodnocení ale nemohou být žádné výsledky.“ 

Nepovažujeme je za bezpečnostní hrozbu, prohlásil Szijjártó

Maďarská opozice upozorňuje na politické aspekty stavby v samém centru země, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zesílily. Stavba podle ní utvrzuje maďarskou závislost na Rusku na desetiletí dopředu.

Orbánova vláda kritiku odráží tvrzením, že blízká spolupráce s Ruskem je finančně výhodná pro obyvatele země. Například Finsko však svůj plán výstavby jaderné elektrárny společností Rosatom zrušilo.

Nahrávám video

„Rosatom nabízí jednu z nejlepších technologií na světě, jaderné elektrárny, které vybudovali, jsou v provozu po celém světě,“ brání vládní rozhodnutí pokračovat ve stavbě maďarský ministr zahraničí. 

České tajné služby označily ruskou společnost Rosatom za bezpečnostní hrozbu, což maďarský ministr respektuje. „Nejsem Čech a netýká se mě to. My máme v Maďarsku jiný přístup, nepovažujeme je za bezpečnostní hrozbu, máme s nimi dlouhodobou spolupráci,“ vyjádřil se Szijjártó pro Českou televizi.

Maďarská vláda zadala v roce 2014 ruské společnosti stavbu nových bloků bez výběrového řízení. Opozice v minulosti vládu vyzvala, aby zakázku zrušila. Na ruský jaderný sektor nebyly ze strany Evropské unie uvaleny po ruské invazi na Ukrajině sankce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení v Indonésii o síle 7,7 stupně si vyžádalo nejméně 47 obětí

Nejméně 47 lidí zemřelo po zemětřesení o síle 7,7 stupně, které v noci na sobotu zasáhlo pobřeží indonéského ostrova Flores. Bilance postupně narůstá. Úřady původně vydaly varování před tsunami, později ho však odvolaly. Tisíce obyvatel pobřežních oblastí byly evakuovány. České ministerstvo zahraničních věcí nemá informace o tom, že by zemětřesení postihlo české občany.
02:12Aktualizovánopřed 44 mminutami

Nejvyšší evropskou sochu Panny Marie vysvětili v Polsku

V polské vesnici Konotopie v sobotu vysvětili sochu Panny Marie, která je se svými 55,6 metru považována za nejvyšší svého druhu v Evropě. Její výstavbu financovali polští milionáři Roman a Grazyna Karkosikovi jako poděkování Bohu. Dílo překonává svou výškou i slavnou brazilskou sochu Krista Spasitele. Ovšem na Filipínách se nachází socha Panny Marie, která měří zhruba 98 metrů.
15:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Belgie kvůli rekordním požárům požádala EU o pomoc

Evropská unie plánuje nasadit tři vrtulníky a dvě letadla pro hašení mohutného lesního požáru na východě Belgie, uvedla podle agentur Reuters a AFP eurokomisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová. Pomoc podle ní poskytne Česko a další dva unijní státy. Belgie požádala o nouzovou podporu kvůli jednomu z největších požárů ve svých dějinách, který dosud spálil přes šestnáct set hektarů půdy.
před 1 hhodinou

V Berlíně roste násilí s použitím střelných zbraní. Pistole pochází i z Česka

V Berlíně přibývá případů násilí, kdy pachatelé použijí střelnou zbraň nebo vyhrožují střelbou. V loňském roce policie v německé metropoli evidovala 1119 takových případů, ve srovnání s rokem 2024 jde o 68procentní nárůst, napsala agentura DPA. Většina ilegálně získaných zbraní pochází z Turecka, část ale i z výroben v Česku.
před 1 hhodinou

Při izraelských útocích v Libanonu zemřelo jedenáct lidí, uvádějí tamní úřady

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina zasáhla podnik Roskosmosu, ruský útok v Dněpropetrovsku zabil kojence

Ukrajina v ruské Samarské oblasti zasáhla podnik Roskosmosu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O útoku na blíže neupřesněný podnik informovaly dříve ruské úřady. V Dněpropetrovské oblasti zase po ruském útoku zemřel kojenec, zraněno bylo jedenáct lidí, uvádějí tamní představitelé. Úřady v Chersonu hlásí bezmála třicet zraněných. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi a součástí bojů jsou časté vzdušné útoky obou stran.
08:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Chorvatsku vypukl další požár, plameny se šířily na ostrově Dugi otok

Na chorvatském ostrově Dugi otok v pátek večer vypukl rozsáhlý požár. Hasiči byli nuceni přisouvat trajektem posily. V sobotu se jim už ale plameny podařilo dostat pod kontrolu. Zprávy o novém požáru v Dalmácii přišly poté, co požár u letoviska Omiš v pátek přinutil úřady dočasně evakuovat přes dva tisíce lidí včetně asi tří set českých turistů.
07:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Od návratu Talibanu k moci uplynulo pět let. Hluboká krize v Afghánistánu trvá

Od návratu extremistického hnutí Taliban do čela Afghánistánu uplynulo pět let. Zatímco scény chaotického stahování západních diplomatů, humanitních pracovníků a vojáků upadají v zapomnění, hluboká krize v chudém státě pokračuje. Přes čtrnáct milionů lidí – čtvrtina obyvatelstva – každý den trpí nejistotou, jestli nebude mít hlad. Současně se v zemi prohlubuje krize v oblasti práv žen.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.