Pracovníci Záporožské elektrárny mluví o věznění a mučení. Nejméně jednoho okupanti zabili, uvádí Kyjev

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Ruský nestátní web The Insider uvádí, že zaměstnanci ZJE byli odvezeni na neznámé místo, dva nebo tři týdny drženi ve sklepech a zastrašováni. Několik zdrojů mluví podle něj o mučení a vraždách. Zbití lidé byli pravidelně přiváženi do místní nemocnice s prostřelenými dlaněmi a zlomenými prsty, uvádí zdroj webu s odvoláním na zdravotnický personál.

The Insider také píše, že zaměstnanci mají zakázáno nosit do práce telefony s fotoaparátem a jsou pravidelně prohledáváni a vyslýcháni. Okupanti je také nutili přijmout ruské občanství.

Web dále upozorňuje na korespondenci s pracovníkem elektrárny, kterou zveřejnila Olga Košarnajová, nezávislá odbornice na jadernou energetiku a bývalá členka představenstva Státního inspektorátu pro jadernou regulaci Ukrajiny. Z komunikace vyplývá, že zadržení, mezi kterými jsou muži i ženy, jsou biti, mučeni elektrickými šoky a slzným plynem, znásilňováni či bodáni do genitálií.

Podle informací Košarnajové zřídili okupanti mučírny v budovách místní hasičárny a policejní stanice, přičemž v celách o velikosti tři krát čtyři metry je drženo po dvanácti až šestnácti lidech. V mučírnách podle ní zadržují okupanti i obyvatele Enerhodaru, kteří v továrně nepracují. Zadržení jsou údajně mučeni mimo jiné chlórem, který jejich trýznitelé lijí po podlaze.

Enerhoatom: Jednoho zaměstnance okupanti zabili

The Insider dále poukazuje na sdělení ukrajinské státní společnosti Enerhoatom, podle níž ruští vojáci unesli šéfa ekologické služby elektrárny Igora Kvašnina a také dva odborníky na dekontaminaci a nakládání s radioaktivním odpadem Sergeje Pychtina a Olenu Rjabcevovou.

Podle Enerhoatomu se Rusové pokusili přinutit potápěče Andreje Gončaruka, aby se ponořil do chladicích nádrží a vypustil je, a když odmítl, tak ho zbili. Gončaruk byl poté převezen do nemocnice, kde upadl do kómatu a zemřel. O jeho případu informoval také ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Sergej Švec z opravárenské jednotky byl zase ruskými vojáky postřelen ve svém vlastním bytě, podařilo se mu ale přežít a evakuovat se do Záporoží.

Okupanti zatýkání zdůvodňují tím, že dotyční podle nich spolupracovali s ukrajinskou armádou či tajnými službami. Kolik pracovníků elektrárny okupanti celkem zadržují, není jasné. Lubinec minulý týden uvedl, že Rusko přiznává od března 26 zatčených. Prezident společnosti Enerhoatom Petro Kotin ale mluvil v rozhovoru pro britskou stanici Sky News o jedenácti stech zadržených.

The Telegraph: Okupanti nechtějí, aby zaměstnanci promluvili

Rusové nás mučí, abychom nemluvili s OSN, vypovídají zaměstnanci elektrárny podle britského The Telegraph s narážkou na misi mezinárodní atomové agentury, která je nyní na návštěvě zařízení. Okupanti nechtějí, aby před inspekčním týmem MAAE mluvili o bezpečnostních rizicích, dodávají podle webu zaměstnanci ZJE.

Na zprávu britského listu se odvolává i Enerhoatom, z jehož vyjádření citují ukrajinská média. Pracovníci elektrárny mluví podle těchto zpráv o atmosféře teroru. Okupanti je odvádějí „do suterénu“ a „lidé, kteří se po takových ‚rozhovorech' ze sklepa vracejí, neřeknou ani slovo“.

Také ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že zaměstnanci jsou vystaveni zdrcujícím represím. Část pracovníků, které okupanti považují za nedostatečně „důvěryhodné“, před návštěvou mise MAAE zmizela a jejich osud a místo pobytu nejsou podle rozvědky známy.

Bývalý mluvčí elektrárny: Rusové chtěli, abych šířil dezinformace

O těžkých podmínkách v elektrárně hovořil také bývalý mluvčí zařízení Andrij Tuz v interview pro americkou rozhlasovou stanici NPR. Okupanti podle něj chtěli, aby šířil dezinformace o tom, co se v elektrárně děje, a když odmítl, zakázali mu dál funkci vykonávat. Také on mluví o únosech a velkém psychickém tlaku.

„V prvních dnech a měsících nesměla (okupační) armáda na pracoviště ani do blízkosti zaměstnanců. Pak ale ruští vojáci začali chodit na obchůzky a vynucovat si přístup na pracoviště ukrajinského personálu. Všude byli ozbrojení ruští vojáci a někteří lidé byli uneseni a nuceni spolupracovat s Ruskem. Pracovníci byli tedy pod velkým psychickým tlakem,“ popsal Tuz.

„Když jsem byl v elektrárně, ruské vojenské skupiny byly nekoordinované. Některé skupiny se nejednou pokoušely po sobě střílet – a tyto případy nebyly tak vzácné. Viděl jsem také do elektrárny vjíždět mnoho vojenských vozidel; neustále se (po areálu) pohybovaly tanky a vojenská vozidla. Někdy byly vedle zdrojů energie. Obsluha nevěděla, co má dělat, musela jít na obchůzky, potřebovala zkontrolovat vybavení, ale přímo před ním byl tank,“ dodal bývalý mluvčí elektrárny.

The Insider: Rusové se chystají elektrárnu vydrancovat

Moskva tvrdí, že její vojáci a zástupci státní společnosti Rosatom nezasahují do chodu elektrárny, podle webu The Insider ale mají Rusové přístup do všech míst zařízení a dopouštějí se rabování, mimo jiné v kancelářích, kde je uložena dokumentace.

Podle zdroje webu se zajímají především o jaderné palivo od amerického výrobce Westinghouse a automatická zařízení elektrárny. Většina vozidel v areálu jsou prázdná nákladní auta, což naznačuje, že se okupanti chystají vybavení odvézt, míní zdroj.

„Bojím se do práce, ale odpovědnost mi nedovolí odejít“

Exmluvčí Tuz řekl stanici NPR, že pracovníci ZJE jsou vyděšení a chtějí odejít. Podle zaměstnance, se kterým mluvil The Insider, mohou mnozí areál opustit, ale s ohledem na zachování bezpečnosti reaktoru tak neučiní.

„Strach ze smrti, zmatek, touha všeho nechat a odejít, ale zároveň vědomí odpovědnosti. Už máme evakuovanou téměř polovinu zaměstnanců pracovišť, zejména těch s rodinami. Chápeš, že musíš zůstat, jinak nebude mít kdo pracovat. Jde o bezpečnost závodu, není to tak jednoduché, (zde pracující) lidi nenahradíte někým z ulice. Velmi často pláču, je tam velké napětí, moje nálada se neustále mění od vzteku až po totální apatii. Bojím se chodit každý den do práce, bojím se, že mě na kontrolním stanovišti chytnou a odvedou do sklepa. Ve městě je to děsivé, v noci se bombarduje,“ popsal webu The Insider nejmenovaný zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 5 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 21 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 30 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 49 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...