Pracovníci Záporožské elektrárny mluví o věznění a mučení. Nejméně jednoho okupanti zabili, uvádí Kyjev

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Ruský nestátní web The Insider uvádí, že zaměstnanci ZJE byli odvezeni na neznámé místo, dva nebo tři týdny drženi ve sklepech a zastrašováni. Několik zdrojů mluví podle něj o mučení a vraždách. Zbití lidé byli pravidelně přiváženi do místní nemocnice s prostřelenými dlaněmi a zlomenými prsty, uvádí zdroj webu s odvoláním na zdravotnický personál.

The Insider také píše, že zaměstnanci mají zakázáno nosit do práce telefony s fotoaparátem a jsou pravidelně prohledáváni a vyslýcháni. Okupanti je také nutili přijmout ruské občanství.

Web dále upozorňuje na korespondenci s pracovníkem elektrárny, kterou zveřejnila Olga Košarnajová, nezávislá odbornice na jadernou energetiku a bývalá členka představenstva Státního inspektorátu pro jadernou regulaci Ukrajiny. Z komunikace vyplývá, že zadržení, mezi kterými jsou muži i ženy, jsou biti, mučeni elektrickými šoky a slzným plynem, znásilňováni či bodáni do genitálií.

Podle informací Košarnajové zřídili okupanti mučírny v budovách místní hasičárny a policejní stanice, přičemž v celách o velikosti tři krát čtyři metry je drženo po dvanácti až šestnácti lidech. V mučírnách podle ní zadržují okupanti i obyvatele Enerhodaru, kteří v továrně nepracují. Zadržení jsou údajně mučeni mimo jiné chlórem, který jejich trýznitelé lijí po podlaze.

Enerhoatom: Jednoho zaměstnance okupanti zabili

The Insider dále poukazuje na sdělení ukrajinské státní společnosti Enerhoatom, podle níž ruští vojáci unesli šéfa ekologické služby elektrárny Igora Kvašnina a také dva odborníky na dekontaminaci a nakládání s radioaktivním odpadem Sergeje Pychtina a Olenu Rjabcevovou.

Podle Enerhoatomu se Rusové pokusili přinutit potápěče Andreje Gončaruka, aby se ponořil do chladicích nádrží a vypustil je, a když odmítl, tak ho zbili. Gončaruk byl poté převezen do nemocnice, kde upadl do kómatu a zemřel. O jeho případu informoval také ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Sergej Švec z opravárenské jednotky byl zase ruskými vojáky postřelen ve svém vlastním bytě, podařilo se mu ale přežít a evakuovat se do Záporoží.

Okupanti zatýkání zdůvodňují tím, že dotyční podle nich spolupracovali s ukrajinskou armádou či tajnými službami. Kolik pracovníků elektrárny okupanti celkem zadržují, není jasné. Lubinec minulý týden uvedl, že Rusko přiznává od března 26 zatčených. Prezident společnosti Enerhoatom Petro Kotin ale mluvil v rozhovoru pro britskou stanici Sky News o jedenácti stech zadržených.

The Telegraph: Okupanti nechtějí, aby zaměstnanci promluvili

Rusové nás mučí, abychom nemluvili s OSN, vypovídají zaměstnanci elektrárny podle britského The Telegraph s narážkou na misi mezinárodní atomové agentury, která je nyní na návštěvě zařízení. Okupanti nechtějí, aby před inspekčním týmem MAAE mluvili o bezpečnostních rizicích, dodávají podle webu zaměstnanci ZJE.

Na zprávu britského listu se odvolává i Enerhoatom, z jehož vyjádření citují ukrajinská média. Pracovníci elektrárny mluví podle těchto zpráv o atmosféře teroru. Okupanti je odvádějí „do suterénu“ a „lidé, kteří se po takových ‚rozhovorech' ze sklepa vracejí, neřeknou ani slovo“.

Také ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že zaměstnanci jsou vystaveni zdrcujícím represím. Část pracovníků, které okupanti považují za nedostatečně „důvěryhodné“, před návštěvou mise MAAE zmizela a jejich osud a místo pobytu nejsou podle rozvědky známy.

Bývalý mluvčí elektrárny: Rusové chtěli, abych šířil dezinformace

O těžkých podmínkách v elektrárně hovořil také bývalý mluvčí zařízení Andrij Tuz v interview pro americkou rozhlasovou stanici NPR. Okupanti podle něj chtěli, aby šířil dezinformace o tom, co se v elektrárně děje, a když odmítl, zakázali mu dál funkci vykonávat. Také on mluví o únosech a velkém psychickém tlaku.

„V prvních dnech a měsících nesměla (okupační) armáda na pracoviště ani do blízkosti zaměstnanců. Pak ale ruští vojáci začali chodit na obchůzky a vynucovat si přístup na pracoviště ukrajinského personálu. Všude byli ozbrojení ruští vojáci a někteří lidé byli uneseni a nuceni spolupracovat s Ruskem. Pracovníci byli tedy pod velkým psychickým tlakem,“ popsal Tuz.

„Když jsem byl v elektrárně, ruské vojenské skupiny byly nekoordinované. Některé skupiny se nejednou pokoušely po sobě střílet – a tyto případy nebyly tak vzácné. Viděl jsem také do elektrárny vjíždět mnoho vojenských vozidel; neustále se (po areálu) pohybovaly tanky a vojenská vozidla. Někdy byly vedle zdrojů energie. Obsluha nevěděla, co má dělat, musela jít na obchůzky, potřebovala zkontrolovat vybavení, ale přímo před ním byl tank,“ dodal bývalý mluvčí elektrárny.

The Insider: Rusové se chystají elektrárnu vydrancovat

Moskva tvrdí, že její vojáci a zástupci státní společnosti Rosatom nezasahují do chodu elektrárny, podle webu The Insider ale mají Rusové přístup do všech míst zařízení a dopouštějí se rabování, mimo jiné v kancelářích, kde je uložena dokumentace.

Podle zdroje webu se zajímají především o jaderné palivo od amerického výrobce Westinghouse a automatická zařízení elektrárny. Většina vozidel v areálu jsou prázdná nákladní auta, což naznačuje, že se okupanti chystají vybavení odvézt, míní zdroj.

„Bojím se do práce, ale odpovědnost mi nedovolí odejít“

Exmluvčí Tuz řekl stanici NPR, že pracovníci ZJE jsou vyděšení a chtějí odejít. Podle zaměstnance, se kterým mluvil The Insider, mohou mnozí areál opustit, ale s ohledem na zachování bezpečnosti reaktoru tak neučiní.

„Strach ze smrti, zmatek, touha všeho nechat a odejít, ale zároveň vědomí odpovědnosti. Už máme evakuovanou téměř polovinu zaměstnanců pracovišť, zejména těch s rodinami. Chápeš, že musíš zůstat, jinak nebude mít kdo pracovat. Jde o bezpečnost závodu, není to tak jednoduché, (zde pracující) lidi nenahradíte někým z ulice. Velmi často pláču, je tam velké napětí, moje nálada se neustále mění od vzteku až po totální apatii. Bojím se chodit každý den do práce, bojím se, že mě na kontrolním stanovišti chytnou a odvedou do sklepa. Ve městě je to děsivé, v noci se bombarduje,“ popsal webu The Insider nejmenovaný zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 15 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...