Do záporožské elektrárny opět proudí energie zvenčí, uvedl Kyjev

Záporožská jaderná elektrárna byla znovu připojena k externím dodávkám energie, informuje agentura Reuters s odkazem na společnost Ukrenerho. V pondělí ráno přitom ruské okupační úřady oznámily, že objekt byl zcela odpojen od dodávek elektrické energie zvenčí a byl převeden do záložního režimu. Ukrajinská strana podle okupantů odpojila vedení, které má pod kontrolou. Kyjev přičítá odpojení největší jaderné elektrárny v Evropě od sítě ruskému ostřelování, které poškodilo poslední elektrické vedení do elektrárny.

V důsledku „nesmyslného nočního ostřelování“ muselo být odpojeno poslední vysokonapěťové vedení, ze kterého je elektrárna napájena pro vlastní potřebu, uvedla dříve ukrajinská společnost Enerhoatom. V režimu odpojení od dodávek elektřiny zvnějšku, které je nutné pro zajištění chodu čerpadel pro chlazení jaderných reaktorů, byly předtím automaticky zapnuty všechny dieselové generátory jaderné elektrárny.

„Situace ohledně jaderné bezpečnosti elektrárny je extrémně zranitelná. Musíme se okamžitě dohodnout na ochraně elektrárny, tato situace nemůže pokračovat,“ komentoval ranní události šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

Tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtev uvedl, že v tomto Ukrajinou kontrolovaném městě byly částečně přerušeny dodávky elektřiny. Na Telegramu napsal, že se to stalo „kvůli nouzové situaci na jednom z energetických zařízení“.

„Už posedmé od začátku okupace ruskými teroristy z 4. března 2022 přechází ukrajinská elektrárna na režim black-outu,“ uvedla firma. „Rusové ohrožují jadernou a radiační bezpečnost celého světa,“ dodala a vyzvala k převedení elektrárny pod kontrolu společnosti jako legitimního provozovatele.

Ruská strana tvrdí, že důvody odpojení elektrárny od sítě zjišťuje. Rovněž ujistila, že radiační situace v elektrárně a jejím okolí je normální.

Zásoba paliva by měla vystačit na deset dní. Pokud v této době nebude možné obnovit vnější napájení stanice, může dojít k havárii s radiačními následky pro celý svět, varoval Enerhoatom, který elektrárnu provozoval před ruskou okupací.

Okupace téměř od začátku invaze

Rusko Záporožskou jadernou elektrárnu, největší zařízení svého druhu v Evropě, obsadilo krátce po začátku loňské invaze na Ukrajinu. Přes elektrárnu ve městě Enerhodar tak nyní prakticky vede frontová linie, Rusko a Ukrajina se v minulosti navzájem vinily z ostřelování ruskými silami okupovaného zařízení.

Šéf Kremlu Vladimir Putin loni v říjnu podepsal výnos o převedení elektrárny pod ruskou jurisdikci. Elektrárnu řídí dceřiná společnost Rosatomu. MAAE usilovala o zřízení bezpečné zóny okolo elektrárny, ale to se nepodařilo; podle ruské strany vinou Ukrajiny. Tento měsíc šéf MAAE Grossi označil situaci za potenciálně nebezpečnou, poznamenal list Kommersant.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 9 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...