Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj – SLK) při pietním aktu u příležitosti 55. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy nabádal k ostražitosti před lidmi, kteří zpochybňují českou pomoc ukrajinskému národu. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vnímá jako důležité připomínat si výročí invaze i s ohledem na konflikt na Ukrajině. Rusko se podle něj chová na Ukrajině stejně jako kdysi v Československu.
Události ze srpna 1968 nejsou minulostí. To, co tehdy udělali Rusové nám, provádějí teď Ukrajině, řekl Grolich
Liberec byl 21. srpna 1968 prvním velkým městem na cestě okupačních tanků a také místem prvních ostrých střetů s okupanty. Po Praze se stal druhým nejtragičtěji postiženým městem s devíti mrtvými a čtyřiceti osmi zraněnými.
„Takový byl první výčet za takzvanou bratrskou pomoc vojsk pěti zemí, jejichž představitelé se tehdy tvářili jako naši spojenci. O to víc mě překvapuje to, že často v poslední době je slyšet názor, že bychom se my, občané země s tak hlubokou a bolestivou zkušeností, měli přestat zajímat o události, které už přes rok sledujeme blízko našich hranic na Ukrajině,“ řekl primátor Liberce Jaroslav Zámečník.
Jedním ze zraněných u radnice v Liberci byl tehdy Petr Šída. Míní, že je potřeba si takové události stále připomínat. „Protože takové věci by se vůbec neměly dít. Aby sem někdo vletěl, řekl, že chce pomáhat, a zastřelil spoustu lidi,“ řekl. Osobně ale na 21. srpen 1968 nerad vzpomíná. „Protože to pro mě bylo poměrně dost tragické. Byl jsem poté rok a půl v nemocnici, a když z ní šel, tak zástupce primáře mi říkal, že nedožiju padesáti let. No, a bude mně příští rok v únoru osmdesát,“ dodal.
Petra Erbanová měla rok po maturitě. Když šla do práce, zasáhla ji dávka ze samopalu do lýtka. „Stačila jsem přeběhnout křižovatku a viděla jsem, jak jezdí tanky od pošty nahoru. Když se otevřel poklop, nějaký voják vystrčil hlavu s rukou se samopalem a začal střílet,“ popsala pamětnice z Liberce.
Zámečník: Odmítejme překrucování pravdy
„Buďme proto ostražití před každým, kdo zpochybňuje naši pomoc ukrajinskému národu, kterého vojensky napadl agresor stejně jako nás před pětapadesáti lety. Odmítejme překrucování pravdy, zpochybňování historie nebo i zkreslování informací. A hlavně nenaskakujme na laciná hesla a politický populismus, který se začíná šířit naší společností stejně jako zákeřný virus, jehož jediným cílem je destabilizovat demokratické hodnoty, které jsme získali před třiceti lety, a pravidla, která jsme si od tehdejší doby nastavovali,“ dodal Zámečník.
Liberecký hejtman Martin Půta (SLK) uvedl, že svádět tehdejší invazi jen na okupanty je jednodušší pohled. „Ale neměli bychom zapomínat, že by to nebylo možné bez celé řady českých a slovenských aktivních pomahačů, kteří dávno před 20. srpnem tu vojenskou operaci pomáhali plánovat,“ řekl. „A taky nezapomínejme na to, že v těch dalších jednadvaceti letech až do roku 89 velká část tohoto národa přijala za skutečnost to, co věděla, že není pravda. Děti ve školách se učily alternativní pravdu, alternativní historii, přestože všichni doma věděli, že to bylo úplně obráceně,“ dodal.
Grolich: Jak se Rusko chová na Ukrajině, chovalo se k nám
Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vnímá jako důležité připomínat si výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou i s ohledem na konflikt na Ukrajině.
„Dnes to není pětapadesát let, ale v podstatě rok a půl. Rusko se pořád chová stejně a musíme si uvědomit, že jak se teď chová na Ukrajině, tak se chovalo i k nám. Pro někoho je to historie, ale je to pořád přítomnost. Mezinárodní sousedské vztahy by měly fungovat úplně jinak, než tomu bylo v srpnu 68 u nás nebo loni na Ukrajině,“ řekl hejtman. Vnímá, že rok 1968 v lidech stále rezonuje, a to i v těch, kteří jej nezažili. „Byla to tak silná událost, že v nás pořád je,“ dodal.
V roce 1968 při okupaci zemřeli v Brně tři muži, o rok později byla při výročí zastřelena osmnáctiletá Danuše Muzikářová i o deset let starší Stanislav Valehrach. Muzikářová byla zastřelena zezadu 21. srpna 1969, když se náhodou ocitla na místě, kde Lidové milice zasahovaly proti demonstrantům. Nikdy se nepodařilo zjistit, kdo střílel, v úvahu připadali jak příslušníci bezpečnosti, tak milicionáři.
Stovky tanků byly 21. srpna 1968 i v Plzni. Také tam se okupantům lidé postavili na odpor.
Invaze armád států Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 zastavila v tehdejším Československu období politického uvolnění a reformu směřující k demokratické společnosti. Invaze se zúčastnilo na 750 tisíc vojáků a šest tisíc tanků.
