Před pětapadesáti lety vtrhly do Československa sovětské tanky. Invaze ukončila reformní pražské jaro

Nahrávám video

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.

Akce s krycím jménem Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska a Polska. U východoněmeckých hranic byly připraveny i jednotky armády Německé demokratické republiky, ty ale podle historiků nakonec do Československa také kvůli možným reminiscencím na časy druhé světové války krom několika průzkumných oddílů nevstoupily.

Tato „internacionální pomoc“, zdůvodněná obavami z „kontrarevoluce“ a „odklonu Československa ze socialistické cesty“, ukončila zhruba půlroční pokus vládnoucí komunistické strany v čele s Alexandrem Dubčekem o opatrné reformy, které se komunistům postupně vymykaly z rukou.

V atmosféře celkového uvolnění rychle obnovovaly činnost organizace a církve a vznikaly nové protikomunisticky orientované organizace. Byla zrušena cenzura a zahájeny rehabilitace obětí komunistických represí z padesátých let. Takový vývoj však narazil na odpor Kremlu.

Zvací dopis

„Obrodný proces Moskva zpočátku sledovala v klidu a s určitým porozuměním. To se ale rychle změnilo už v jarních měsících. Co bylo pro ni velmi alarmující, byla svoboda tisku. (…) Nešla dohromady s kontrolou společnosti,“ popsal historik z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Prokop Tomek.

Záminkou pro invazi v roce 1968 byl údajně takzvaný zvací dopis, který Leonidu Brežněvovi poslala pětice československých komunistů, kteří s liberalizačními procesy v zemi nesouhlasili. „Hlavním spiklencem byl Vasil Biľak, později v sedmdesátých, osmdesátých letech velký ideolog. A několik dalších, kteří měli poměrně vysoké pozice, ale ne klíčové. Obávali se, že reformy zajdou příliš daleko,“ vysvětlil Tomek.

Zvací dopis ale nebyl jenom jeden, připomněl historik z Historického ústavu AV ČR Jaroslav Šebek. „Dá se říci, že tu byla celá kampaň, která se během léta 1968 objevila,“ doplnil.

O intervenci bylo definitivně rozhodnuto 18. srpna v Moskvě na jednání pěti generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy. O necelé tři dny později vstoupilo v prvním sledu zhruba sto tisíc vojáků s 2300 tanky a sedmi sty letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků a šest tisíc tanků.

Moskevský protokol

Hned první noci bylo několik vedoucích politiků — Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, František Kriegel a Josef Špaček — uneseno do Moskvy. Okupantům se ale nepodařilo získat podporu prezidenta Ludvíka Svobody a instalovat kolaborantskou vládu, která by zajistila politickou legitimitu intervence. Za této situace Kreml souhlasil se Svobodovou nabídkou, že přijede jednat do Moskvy výměnou za návrat internovaných politiků.

Do Moskvy 23. srpna odletěli kromě prezidenta i Gustáv Husák, Martin Dzúr, Bohuslav Kučera, Milan Klusák, Jan Piller, Alois Indra a Vasil Biľak. K moskevským rozhovorům se později připojili internovaní politici. Následné čtyřdenní rozhovory se však odehrávaly pod diktátem Sovětů a výsledný protokol byl v podstatě kapitulací.

Protokol stvrdil počátek normalizace a podepsalo jej devatenáct vrcholných politiků Československa. To odmítl jen předseda Národní fronty František Kriegel. „Zbytek delegace se ho snažil přesvědčit, včetně Ludvíka Svobody. Ale myslím, že on měl v sobě vnitřní sílu, která pramenila i z toho, že býval ve Španělsku interbrigadistou. Nenechal se tak lehce zlomit,“ zhodnotil Šebek.

Odpor Čechoslováků proti invazi trval celý týden až do podepsání zmíněného moskevského protokolu, sdělil historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma. „Mimořádnou roli hrála média, která vlastně převzala na těch několik dní roli centra, které odporu dávalo jakýsi smysl a společný záměr,“ poznamenal.

Zatímco vojáci Maďarska, NDR, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk byl legalizován v říjnu 1968 Národním shromážděním smlouvou o jejich dočasném pobytu, který se nakonec protáhl na 23 let. Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 podle ÚSTR vyžádala 137 mrtvých, zhruba pět set těžce a stovky lehce zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 6 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 7 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 7 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 14 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 20 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
20. 11. 2026‌‌

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.