Irácký premiér žádá USA o plán na stažení vojsk. Podle EU má mezinárodní koalice pokračovat

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí vyzval amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby do Iráku poslal delegaci, která bude mít za úkol vypracovat plán stažení amerických vojáků ze země. S odvoláním na kancelář iráckého ministerského předsedy o tom informovala agentura AP. V Iráku působí asi pět tisíc amerických vojáků v rámci mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát. Ministři zahraničí Evropské unie se shodli, že navzdory napětí v oblasti musí mezinárodní protiteroristická koalice v Iráku pokračovat.

Podle prohlášení Mahdího úřadu Pompeo iráckému premiérovi zavolal ve čtvrtek večer a právě tehdy ho šéf kabinetu požádal o vypracování mechanismu stažení Američanů z Iráku.

Mahdí uvedl, že Irák odsuzuje veškeré narušování své svrchovanosti včetně amerického atentátu na velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního v Bagdádu minulý pátek a středečních íránských raketových útoků na základny s americkými vojáky v Iráku.

Irácký premiér proto Pompea požádal, aby „vyslal do Iráku delegaci, jež vypracuje mechanismus, který naplní rezoluci iráckého parlamentu týkající se stažení zahraničních sil z Iráku“.

„Premiér řekl, že americké síly vstoupily do Iráku a drony létají v iráckém vzdušném prostoru bez povolení iráckých úřadů, což porušuje bilaterální dohody,“ uvádí se rovněž v prohlášení.

Vlivný šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání odsoudil vzájemné útoky USA a Íránu na irácké půdě a varoval před zhoršující se bezpečnostní situací v zemi i celém regionu. Podle Sistáního útoky narušily suverenitu země. O osudu Iráku nesmí rozhodovat žádné cizí země, zdůraznil.

V případě stažení vojáků chce Trump kompenzace

Iráčtí zákonodárci po americkém atentátu na Solejmáního a několik dalších osob včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise schválili nezávazné usnesení požadující stažení cizích vojáků z Iráku. Výzvu podpořili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů schůzi bojkotovala.

V pondělí se v médiích objevila fotografie nepodepsaného dopisu amerického generála Williama Seelyho, který naznačoval, že se USA chystají požadavku iráckého parlamentu vyhovět. Pentagon však rychle tuto informaci popřel.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Milley následně vysvětloval, že dopis – jehož autenticitu v Bagdádu agenturám potvrzovaly irácké i americké zdroje – byl pravý, nicméně šlo pouze o nešťastně naformulovanou pracovní verzi, která se neměla dostat na veřejnost. Americký ministr obrany Mark Esper ujistil, že Spojené státy stažení amerických jednotek z Iráku nyní neplánují.

Americký prezident Donald Trump dříve tento týden Iráku pohrozil, že bude žádat kompenzace v podobě miliard dolarů za vojenskou infrastrukturu nebo uvalí na zemi bezprecedentní sankce, pokud Bagdád vyžene americké vojáky.

„Máme tam velmi drahou leteckou základnu, která byla postavena za miliardy dolarů. Neodejdeme, pokud nám za to nezaplatí,“ řekl. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že pokud Bagdád přinutí americké vojáky Irák opustit nepříjemným způsobem, setká se země „se sankcemi, které nikdy předtím nezažila“.

Americká armáda
Zdroj: U.S. Army/Staff Sgt. Robert Waters/Reuters

Ministři zahraničí EU: Protiteroristická koalice v Iráku musí pokračovat

K situaci na Blízkém východě se mimořádně sešli ministři zahraničí členských zemí EU. Shodli se, že činnost mezinárodní protiteroristické koalice v Iráku musí i přes napjatou situaci v oblasti pokračovat. Ministři také vyzvali k ukončení násilností v oblasti a shodli se, že EU by měla posílit svou podporu obnovy Iráku, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Evropská unie chce také udržet při životě jadernou dohodu s Íránem, který by se podle ní měl vrátit k jejímu dodržování. Ministři se podle Borrella však nebavili o možnosti využití mechanismu, který by v rámci jaderné dohody umožnil uvalit na Írán nové sankce.

Írán v odvetě za zabití Solejmáního oznámil, že už nehodlá dodržovat v jaderné dohodě stanovené limity pro obohacování uranu. „Že Írán odstupuje od dohody na základě záležitosti, která se jí přímo netýká, není myslím dobrým signálem,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Zároveň podotkl, že EU by měla hrát v regionu aktivnější roli.

Některé podmínky dohody ale Teherán postupně přestává plnit už od doby, kdy v roce 2018 oznámily Spojené státy své odsoupení od ní. Podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa je totiž smlouva uzavřená za jeho předchůdce Baracka Obamy neúčinná, USA následně obnovily svá sankční opatření.