Americký ministr obrany Mark Esper popřel zprávy o tom, že se Spojené státy chystají stáhnout svoje jednotky z Iráku. Washington podle něj ani nevydal příkaz k přípravě přesunu vojsk. Zpráva o odchodu mezinárodní koalice působící pod velením USA z blízkovýchodní země se objevila v pondělí večer, v souvislosti s dopisem amerického velitele koaličních sil, generála Williama Seelyho, adresovaným představiteli iráckého ministerstva obrany.
„Nepřijali jsme žádné rozhodnutí opustit Irák,“ uvedl Esper. „Ten dopis odporuje naší současné pozici,“ dodal. „Nevím, co je to za dopis… Snažíme se zjistit, odkud pochází, co to je. Nepadlo však žádné rozhodnutí o tom, že opustíme Irák. Tečka,“ prohlásil šéf Pentagonu s tím, že USA pouze plánují jisté přesuny svých vojáků.
„Špatně zvolená slova, naznačují stažení (vojsk). To se však neděje,“ citovaly agentury Reuters a AFP předsedu sboru náčelníků štábů Milleyho, jehož funkce je nevyšší v americké armádě. Cílem listu bylo podle něj pouze upozornit na plánovaný zvýšený pohyb jednotek.
„Pane, z úcty ke svrchovanosti Irácké republiky a v souladu s požadavkem iráckého parlamentu a premiéra, přeskupí v příštích dnech a týdnech CJTF-OIR (koalice ustavená pro boj proti Islámskému státu) své síly, aby se připravila na další pohyb,“ uvedl generál Seely v nepodepsaném dopise, jehož fotografie se dostala do médií. Adresátem byl Abdal Amír z iráckého ministerstva obrany.
Agentura Reuters napsala, že pravost dopisu jí potvrdil irácký vojenský zdroj, podle agentury AFP autenticitu listu potvrdily americký i irácký vojenský zdroj a dopis byl doručen. „Respektujeme vaše svrchované rozhodnutí týkající se našeho odchodu,“ citují agentury ze Seelyho listu. Uvádí se v něm rovněž, že koalice musí podniknout určitá opatření zajišťující, že odsun z Iráku bude bezpečný.
Petříček: Američané by nás o takovém kroku informovali
O dopisu hovořil ve vysílání ČT24 i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Dopis jsem viděl, hovoří se v něm o přeskupení amerických sil v rámci mezinárodní koalice,“ uvedl šéf tuzemské diplomacie.
Podle něj se ani na pondělním jednání rady Severoatlantické aliance o možném stažení amerických vojáků z Iráku nehovořilo. „Předpokládám, že by nám naši spojenci dali vědět, že k takovému kroku přistoupí,“ dodal ministr. Po prozatímním pozastavení alianční mise, ve které působí i čeští vojáci a policisté, se podle něj čeká na jednání s iráckou vládou o tom, jak dál bude mise působit.
Reakce na zabití íránského generála v Bagdádu
Americká armáda v pátek v Bagdádu zabila íránského generála Kásema Solejmáního a spolu s ním také člena velení iráckých milicí, které jsou začleněny do irácké armády. Irák hned po atentátu protestoval a označil operaci za narušení své suverenity, v neděli irácký parlament pověřil vládu, aby ukončila působení zahraničních vojáků v zemi.
Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí v pondělí řekl, že Bagdád stojí o vztahy se Spojenými státy založené na spolupráci, respektu a zachování svrchovanosti. Dodal, že očekává spolupráci USA na stažení amerických vojáků ze země.
Americký prezident Donald Trump, který útok na Solejmáního nařídil, prohlásil, že pokud Irák donutí americké vojáky odejít, uvalí Washington na zemi sankce a bude požadovat kompenzaci za nákladnou vojenskou základnu, již USA v Iráku vybudovaly.
„Byla by to naprosto zlomová situace. Je to věc, po které volá Írán a celá řada povstaleckých a teroristických skupin po celém Blízkém východě. Pokud by se Američané měli stáhnout, byli bychom v podobné situaci jako v Afghánistánu – velmi dlouhá, krvavá a nesmírně nákladná válka, která končí téměř nulovým výsledkem,“ komentoval možnost stažení Američanů odborník na Blízký východ z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.
Podle něj by však mohl odchod zahraničních vojáků Irák paradoxně stabilizovat. „Odešel by nepřítel, který přitahuje pozornost džihádistů z celého regionu. Zároveň by se Irák ještě víc přiklonil k Íránu a Teheránu by se zde zcela otevřelo pole,“ uzavřel Tureček.
