Baltské státy strana 2 z 3

Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. V pondělí, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem.

Rusko shromažďuje vojenské síly kolem hranic s Ukrajinou i na okupovaném Krymu. Západní státy varovaly před ozbrojenou akcí. Ta by narážela na řadu komplikací, kvůli nimž by byla těžce pochopitelná, upozorňuje odborný asistent z Peace Research Center Prague na Karlově univerzitě Jan Ludvík. Nepochopení a paranoidní obavy jsou však také leitmotivem vztahů Ruska a Západu, takže vyloučit podle něj nelze nic.

Pobaltí zažívá silnou vlnu nákazy covidem-19. Tři tamní státy nyní patří mezi pět zemí světa, které zaznamenávají nejvyšší sedmidenní incidenci v přepočtu na obyvatele. Nejhorší údaje vůbec vykazuje Estonsko, jehož nemocnice se blíží hranici svých kapacit. Na hranici přetížení se už dostaly nemocnice v Lotyšsku, kterému několik členských zemí EU poskytlo pomoc v podobě ventilátorů a dalšího vybavení.

Před deseti lety skončila první armádní mise, do které Česko vstoupilo jako člen NATO. Hlavní český kontingent opustil Kosovo v říjnu 2011. Aliance někdejší srbskou provincii převzala pod mezinárodní dohled, aby ukončila etnický konflikt. Po odchodu vojsk se česká přítomnost výrazně snížila, dnes jde o jednotky členů.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve Vilniusu stvrdil poskytnutí finanční pomoci České republiky Litvě na zajištění ochrany hranic před nelegální migrací. Šéf české diplomacie na Twitteru informoval, že s litevskými ministry zahraničí a vnitra podepsal příslušný dokument. Řekl také, že chce nové sankce vůči Bělorusku.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Státního převratu v Rusku rychle využily pobaltské státy a během pár dní jeden po druhém vyhlásily nezávislost. Lotyšsko 23. srpna zakázalo komunistickou stranu a zmrazilo jí účty, Estonsko zase požádalo o uznání nezávislosti země účastnické státy Helsinské konference.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Země Evropské unie by měly sáhnout ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů v reakci na kauzu Vrbětice a vyostřenou situaci mezi Českem a Ruskem. Požadují to v návrhu rezoluce hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu. O vztazích mezi EU a Ruskem a dalším postupu vůči Moskvě debatovali ve středu europoslanci s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. O nezávazném usnesení bude europarlament hlasovat ve čtvrtek.

Rumunsko ze země vyhostí ruského diplomata na výraz solidarity s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Napsala to agentura AFP. Prohlášení rumunského ministerstva zahraničí solidaritu jako důvod vypovězení ruského diplomata výslovně neuvádí. Výslovně ji naopak vyjádřili po společné videokonferenci premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4). Jednání svolal polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož země nyní V4 předsedá. Podporu evropským spojencům po vyhoštění dvaceti českých diplomatů z Ruska vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Dva pobaltské státy se poprvé plně odpojily od elektřiny z Ruska, a to během zkoušky odpojení přenosových soustav, které je naplánováno na rok 2025. S odvoláním na své zdroje to napsal ruský list Kommersant.

V brzkých ranních hodinách 13. ledna 1991 sovětské jednotky podporované tanky obsadily rozhlas a televizi v litevském Vilniusu. Zabily 13 civilistů, samy ztratily jednoho muže. Pokus moskevského vedení o udržení nadvlády nad Pobaltím měl opačný efekt: ještě více znepřátelil tamní obyvatele, kteří si už konec ruské okupace a obnovu státnosti nenechali vzít.

„Svatý Martin přijíždí (nebo přijede) na bílém koni“, to je jedna z nejznámějších pranostik vážících se k 11. listopadu. Souvisí s tím, že právě v této době se poprvé v začínající zimní sezoně tvoří sněhová pokrývka nebo aspoň dorazí významnější sněžení. Jenže i když jde o pranostiku velmi známou, není na ni zrovna spolehnutí. Nový sníh totiž na území České republiky na Martina padá jen v minimu případů.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý slíbil představitelce běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské pomoc s vyjednáváním o propuštění běloruských politických vězňů. Po Macronově setkání s političkou, která byla podle opozice jasnou vítězkou srpnových prezidentských voleb v Bělorusku, to napsala agentura Reuters.

Estonsko, Litva a Lotyšsko rozšířily o stovku počet běloruských činitelů, kterým zakázaly vstup do Pobaltí v rámci společných sankcí. Informovala o tom ministerstva zahraničí všech tří zemí.

Uprostřed velkého energeticko-politického sporu Berlína a Washingtonu uvázlo jedno malé město na severu Německa. Skupina amerických senátorů hrozí sankcemi městu Sassnitz kvůli stavěnému plynovodu Nord Stream 2. Ten má pod mořem obejít území Polska a Pobaltí a otevřít novou cestu ruského plynu do Německa.

Vedení běloruského parlamentu zkritizovalo usnesení litevského parlamentu, které uznává opoziční soupeřku prezidenta Alexandra Lukašenka Svjatlanu Cichanouskou za vůdkyni běloruského lidu. Uvedla to státní agentura Belta.

V zahraničních operacích má příští dva roky sloužit necelá tisícovka českých vojáků, armádní rozpočet mise v nadcházejícím roce vyjdou na 1,7 miliardy korun. Počítá s tím plán ministerstva obrany, který už prošel Senátem a nyní čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou. Součástí resortního záměru je i větší nasazení vojenských letounů CASA.

Evropu v červnu překvapila zpráva o plánu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který nařídil z Německa stáhnout až třetinu ze stávajících 34,5 tisíce vojáků. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem Interview ČT24, ale tvrdí, že přesuny vojáků jsou přirozené a že plánovaný pohyb má logiku.

Polský ministr obrany v pátek ohlásil, že v zemi přibude nejméně tisíc amerických vojáků a velitelství amerických sil na východním křídle Severoatlantické aliance. Prohlášení ministra Mariusze Blaszczaka následuje dva dny poté, co šéf Pentagonu Mark Esper informoval o stažení přibližně dvanácti tisíc amerických vojáků z Německa.

V sobotu ve 23:43 nastává letní slunovrat a začíná tedy astronomické léto. Slunce vstoupí do znamení Raka. Dny jsou v tuto dobu nejdelší v roce a tma nejkratší –⁠ astronomická noc dokonce vůbec nenastane.

Do Chorvatska by se čeští turisté měli dostat bez nutnosti předložení negativních testů. Pro Český rozhlas to řekl náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který zároveň dodal, že se Češi budou muset prokázat rezervací ubytování. Slovinská vláda jako první v Evropě oficiálně oznámila, že pandemie koronaviru v zemi skončila. Do země by mohli občané EU i bez nucené týdenní karantény.

Většina Evropy si připomíná 75. výročí konce druhé světové války. Francouzský prezident Emmanuel Macron se dopoledne zúčastnil ceremonie u hrobu neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži. Německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier hodinu před polednem položili věnce k památníku válečným obětem Neue Wache na třídě Unter den Linden. V projevu připomněla oběti války i radost z konce konfliktu také britská královna Alžběta.

Irácká vláda souhlasí s tím, aby Severoatlantická aliance pokračovala ve své výcvikové misi v zemi, oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěr dvoudenního zasedání aliančních ministrů obrany. Spojenci se na něm shodli na posílení mise, která je součástí boje proti teroristické organizaci Islámský stát.