Přesun amerických vojáků není provokací Rusů ani Němců, myslí si český velvyslanec při NATO

Nahrávám video

Evropu v červnu překvapila zpráva o plánu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který nařídil z Německa stáhnout až třetinu ze stávajících 34,5 tisíce vojáků. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem Interview ČT24, ale tvrdí, že přesuny vojáků jsou přirozené a že plánovaný pohyb má logiku.

Rozhodnutí přesunout vojáky se dle Landovského poměrně dlouho připravovalo, navíc změna postoje a rozmístění vojáků probíhá od samého začátku fungování Severoatlantické aliance. A protože je nutno reagovat na nové hrozby, je prý přesun naprosto přirozenou věcí. Z těch vojáků, které Trump hodlá přemístit, značná část zůstane v Evropě, dle Landovského není už tak podstatné kde. 

Jsou dva proudy, kterými se vojáci vydají. Jedním je Belgie a Itálie, což podle diplomata dává logiku z hlediska strategie NATO. Druhým proudem je přesun vojáků na východ, do Polska, Rumunska a Bulharska, který ponese politický náboj (vojska budou Rusku ještě blíž než z Německa). Velvyslanec si ale myslí, že jde jen o drobné navýšení, které je pod rozlišovací schopností strategického myšlení Moskvy.

Podle Trumpa je přesun pouze dočasným opatřením, které bude platit do doby, než Berlín začne dávat více peněz na obranu. Mnozí to označují za vydírání, Landovský ale nikoliv. „Závazek dávat na obranu dvě procenta HDP nám nikdo nevnutil, odsouhlasili jsme si ho sami. Je podle metriky, která je ke všem zemím spravedlivá. Aliance nám dává takové bezpečnostní záruky, že cena bezpečnostní pojistky, která navíc díky ekonomické krizi klesne, je rozumnou cenou za naši bezpečnost,“ ujišťoval.

Nejcennější záruka světa

Dle velvyslance spočívá smysl Aliance v americké záruce za bezpečnost Evropy. „Americká záruka má jak okamžitou část, to znamená vojáky na evropském území, tak tu část, která nastoupí v případě krize. To z ní činí tu asi nejcennější záruku současného světa. Německo v tomto případě není vydíráno. Německo samo slíbilo dvě procenta HDP a nyní nějakým způsobem reaguje,“ upozornil. 

Ani Česko však neplní závazek dvou procent hrubého domácího produktu do obrany, v současnosti na ni Praha dává jen asi 1,2 procenta . Landovský i z toho důvodu cítí, že by v určitých chvílích během jednání NATO neměl úplně nejhlasitěji mluvit.

Příspěvky spojenectví prý ale neznamenají jenom peníze. Česká republika má dle něj dobré jméno, zejména díky příspěvkům do Afghánistánu nebo přítomnosti v Pobaltí a v Iráku. „Jsme zkrátka dobrý spojenec, který neváhá poslat vojáky daleko za moře. Máme velmi dobré jméno v oblasti zbraní hromadného ničení. A asi nejdůležitější oblast je kybernetická bezpečnost,“ shrnul.

Nikdo nikoho neprovokuje

V bruselské centrále NATO si prý moc dobře uvědomují, že pokud by docházelo ke snižování americké angažovanosti v Evropě, byl by to opravdu veliký problém. Landovský si ale nemyslí, že by z Trumpovy strany docházelo k oslabování moci v Evropě ve prospěch Ruska. Zvyšování mobility vojáků však může být něco, co by Rusko mohlo vnímat negativně. Přesun vojáků do Polska chápe Landovský jako ocenění polského postoje, vztah obou zemí je velmi silný. Polsko je navíc lídrem v otázce osvobozování se od závislosti na ruském plynu.

Velvyslanec se ani nedomnívá, že by posun vojáků byl provokací Ruska. „Je to reakce na posilování vojenské přítomnosti v mediteránním prostoru, je to logický krok, má symbolický charakter, nedá se z něj usuzovat nic zásadního,“ řekl. 

Spojené státy si dle Landovského ve dvacátém století několikrát ověřily, že jak pro jejich bezpečnost, tak pro bezpečnost světa je mír v Evropě zcela zásadní. A o ten jim jde především. 

„Evropa potřebuje sjednocovat, musíme respektovat to, že sjednocování národních zájmů v Evropě ještě není na takové úrovni, aby umožnilo plně akceschopnou společnou zahraniční bezpečnostní politiku. Jsme schopni se v Evropě shodnout na tom, že boj s terorismem je něco, s čím bychom všichni chtěli naložit. Pokud však jde o vztah Evropy k Rusku a Číně, nemyslím si, že by tam byla v tuto chvíli viditelná shoda,“ vysvětlil závěrem svůj názor na celou situaci.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
03:03Aktualizovánopřed 3 mminutami

Pachatel chtěl lebku svaté Zdislavy zalitou v betonu pohřbít v řece

Policie už má ukradenou lebku svaté Zdislavy. Podezřelého z krádeže zadržela ve čtvrtek. Muž, který lebku ukradl, ji zalil do betonu. Relikvii se nyní snaží vyjmout specialisté. Zadržený podle policie vypověděl, že chtěl lebku pohřbít v řece.
12:35Aktualizovánopřed 15 mminutami

Zástupci resortů představovali návrh akceleračních zón. Jednání narušili kritici

Na veřejné projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku přišlo v pátek několik stovek lidí. Kritici návrhu úvodní představování dokumentu několikrát přerušili, nelíbil se jim průběh akce, zejména pak čekání na dotazy. Projednání ale zatím pokračuje bez výraznějších excesů. Kromě odpůrců se účastní i několik podporovatelů větrné energetiky s transparenty.
před 24 mminutami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maturanti byli letos úspěšnější. Zkouškou prošlo devadesát procent

U státních maturit letos na jaře neuspělo 9,5 procenta zhruba z 80 600 studentů, kteří zkoušku konali poprvé. Loni neuspělo 12,3 procenta takzvaných prvomaturantů.
09:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Beskydech bude o víkendu vydatně pršet

V Beskydech bude od sobotního do pondělního rána vydatně pršet. Během dvou dnů může spadnout až 70 litrů vody na metr čtvereční. Od neděle se může zvýšit odtok vody z krajiny. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) bude výstrahu dále upřesňovat.
před 3 hhodinami

V kladenských pekárnách hořelo, škodu odhadují na sto milionů korun

V Kladně ve čtvrtek hořelo v pekárnách v ulici U Kožovy hory, oheň zasáhl technologie. Škoda je odhadnutá na sto milionů korun. Příčinu zjišťuje vyšetřovatel požárů ve spolupráci s policií a Technickým ústavem požární ochrany, řekl v pátek mluvčí středočeských hasičů Tomáš Bakalář. V ulici U Kožovy hory sídlí pekárny La Lorraine.
08:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Systém DiPSy hlásí výpadky. Má ukazovat výsledky přijímacích zkoušek

Elektronický systém DiPSy, kde se od pátku zobrazují výsledky přijímacích zkoušek na střední školy, má výpadky. Je přetížený, řekl mluvčí státní organizace Cermat Kiril Christov. Informace o tom, zda a na jakou školu byli uchazeči přijati, se v systému objevily brzy po půlnoci. V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo podle Cermatu více zájemců než vloni.
08:19Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...