Přesun amerických vojáků není provokací Rusů ani Němců, myslí si český velvyslanec při NATO

Nahrávám video
Interview ČT24: Jakub Landovský
Zdroj: ČT24

Evropu v červnu překvapila zpráva o plánu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který nařídil z Německa stáhnout až třetinu ze stávajících 34,5 tisíce vojáků. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem Interview ČT24, ale tvrdí, že přesuny vojáků jsou přirozené a že plánovaný pohyb má logiku.

Rozhodnutí přesunout vojáky se dle Landovského poměrně dlouho připravovalo, navíc změna postoje a rozmístění vojáků probíhá od samého začátku fungování Severoatlantické aliance. A protože je nutno reagovat na nové hrozby, je prý přesun naprosto přirozenou věcí. Z těch vojáků, které Trump hodlá přemístit, značná část zůstane v Evropě, dle Landovského není už tak podstatné kde. 

Jsou dva proudy, kterými se vojáci vydají. Jedním je Belgie a Itálie, což podle diplomata dává logiku z hlediska strategie NATO. Druhým proudem je přesun vojáků na východ, do Polska, Rumunska a Bulharska, který ponese politický náboj (vojska budou Rusku ještě blíž než z Německa). Velvyslanec si ale myslí, že jde jen o drobné navýšení, které je pod rozlišovací schopností strategického myšlení Moskvy.

Podle Trumpa je přesun pouze dočasným opatřením, které bude platit do doby, než Berlín začne dávat více peněz na obranu. Mnozí to označují za vydírání, Landovský ale nikoliv. „Závazek dávat na obranu dvě procenta HDP nám nikdo nevnutil, odsouhlasili jsme si ho sami. Je podle metriky, která je ke všem zemím spravedlivá. Aliance nám dává takové bezpečnostní záruky, že cena bezpečnostní pojistky, která navíc díky ekonomické krizi klesne, je rozumnou cenou za naši bezpečnost,“ ujišťoval.

Nejcennější záruka světa

Dle velvyslance spočívá smysl Aliance v americké záruce za bezpečnost Evropy. „Americká záruka má jak okamžitou část, to znamená vojáky na evropském území, tak tu část, která nastoupí v případě krize. To z ní činí tu asi nejcennější záruku současného světa. Německo v tomto případě není vydíráno. Německo samo slíbilo dvě procenta HDP a nyní nějakým způsobem reaguje,“ upozornil. 

Ani Česko však neplní závazek dvou procent hrubého domácího produktu do obrany, v současnosti na ni Praha dává jen asi 1,2 procenta . Landovský i z toho důvodu cítí, že by v určitých chvílích během jednání NATO neměl úplně nejhlasitěji mluvit.

Příspěvky spojenectví prý ale neznamenají jenom peníze. Česká republika má dle něj dobré jméno, zejména díky příspěvkům do Afghánistánu nebo přítomnosti v Pobaltí a v Iráku. „Jsme zkrátka dobrý spojenec, který neváhá poslat vojáky daleko za moře. Máme velmi dobré jméno v oblasti zbraní hromadného ničení. A asi nejdůležitější oblast je kybernetická bezpečnost,“ shrnul.

Nikdo nikoho neprovokuje

V bruselské centrále NATO si prý moc dobře uvědomují, že pokud by docházelo ke snižování americké angažovanosti v Evropě, byl by to opravdu veliký problém. Landovský si ale nemyslí, že by z Trumpovy strany docházelo k oslabování moci v Evropě ve prospěch Ruska. Zvyšování mobility vojáků však může být něco, co by Rusko mohlo vnímat negativně. Přesun vojáků do Polska chápe Landovský jako ocenění polského postoje, vztah obou zemí je velmi silný. Polsko je navíc lídrem v otázce osvobozování se od závislosti na ruském plynu.

Velvyslanec se ani nedomnívá, že by posun vojáků byl provokací Ruska. „Je to reakce na posilování vojenské přítomnosti v mediteránním prostoru, je to logický krok, má symbolický charakter, nedá se z něj usuzovat nic zásadního,“ řekl. 

Spojené státy si dle Landovského ve dvacátém století několikrát ověřily, že jak pro jejich bezpečnost, tak pro bezpečnost světa je mír v Evropě zcela zásadní. A o ten jim jde především. 

„Evropa potřebuje sjednocovat, musíme respektovat to, že sjednocování národních zájmů v Evropě ještě není na takové úrovni, aby umožnilo plně akceschopnou společnou zahraniční bezpečnostní politiku. Jsme schopni se v Evropě shodnout na tom, že boj s terorismem je něco, s čím bychom všichni chtěli naložit. Pokud však jde o vztah Evropy k Rusku a Číně, nemyslím si, že by tam byla v tuto chvíli viditelná shoda,“ vysvětlil závěrem svůj názor na celou situaci.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna projedná zpřísnění trestného činu neplacení výživného

Sněmovna by ve středu měla projednat v úvodním kole koaliční novelu o zpřísnění trestného činu neplacení výživného. Na programu je také další návrh vládních poslanců, který ruší zákon o postupu výběru kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Poslanci budou znovu hlasovat o zavedení významného Dne české vlajky, novelu premiéra Andreje Babiše (ANO) jim vrátil s úpravami Senát.
03:50Aktualizovánopřed 29 mminutami

Macinka zveřejnil rozhovor armády s prezidentem Pavlem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka.
07:34Aktualizovánopřed 37 mminutami

Vláda bude zřejmě moci regulovat ceny benzinu a nafty, schválila to sněmovna

Vláda bude zřejmě moci od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Úzkost z nejisté doby sílí, potvrzují terapeuti

Problémů ve světě přibývá a s tím roste počet lidí, kteří se bojí o svoji budoucnost a bezpečí. S různými konflikty ve světě jsou Evropané stále více znepokojeni globální nestabilitou. Nejsou to však jen války, může za to také informační chaos, ekonomické obtíže nebo třeba klimatické změny. Odborníci zaznamenávají, že lidé pociťují více úzkost a s tím jsou spojené i fyzické problémy. Výjimkou nejsou ani Češi, kteří své obavy během terapií čím dál častěji zmiňují.
před 1 hhodinou

Xia, Kryšpína nebo Regulus. Odborníci posuzují neobvyklá jména pro děti

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd za rok 2025 vydali pro matriky 366 posudků k neobvyklým jménům. Doporučili schválit třeba jména Malachiáš, Jera nebo Christoforos. K zápisu naopak nedoporučili jména jako Gambrinus nebo Bonbóna. Od roku 2024 je možné zapisovat i zdrobnělé a domácké podoby jmen. Matriky, které ČT oslovila, o ně však velký zájem neevidují.
před 1 hhodinou

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 2 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 11 hhodinami
Načítání...