Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý slíbil představitelce běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské pomoc s vyjednáváním o propuštění běloruských politických vězňů. Po Macronově setkání s političkou, která byla podle opozice jasnou vítězkou srpnových prezidentských voleb v Bělorusku, to napsala agentura Reuters.
K podpoře Bělorusů udělám vše, řekl Macron. Zopakoval, že Lukašenka neuznává
Macron se s Cichanouskou setkal při své dvoudenní návštěvě Litvy, kam se opoziční představitelka uchýlila jen krátce po běloruských volbách. Podle AP po schůzce také oznámil, že k podpoře Bělorusů udělá vše a zopakoval, že oficiálního vítěze voleb a dlouholetého autoritářského lídra země Alexandra Lukašenka jako prezidenta neuznává.
„Slíbil, že udělá vše, aby pomohl s vyjednáváními za této politické krize v naší zemi (…) a pomohl s propuštěním všech politických vězňů,“ uvedla Cichanouská. „Jako Evropané uděláme vše, abychom napomohli zprostředkování (dialogu),“ řekl podle AFP Macron. Francouzský prezident zdůraznil potřebu pragmatického postupu a uvedl, že chce řešení běloruské krize posunout v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
V pondělí Macron běloruskou vládu vyzval k ukončení nezákonného zatýkání, propuštění svévolně zadržených protestujících a dodržování volební legislativy. V Bělorusku od voleb na počátku srpna přes tvrdý postup pořádkových sil nepřestávají demonstrovat tisíce lidí. V neděli týdeník Le Journal du Dimanche zveřejnil Macronova slova o tom, že Lukašenko musí rezignovat.
Putin: Bělorusko je vystaveno „bezprecedentnímu vnějšímu tlaku“
V Minsku se mezitím koná fórum regionů. Ruský prezident Vladimir Putin při té příležitosti prohlásil, že spojenecké Bělorusko je po prezidentských volbách vystaveno „bezprecedentnímu vnějšímu tlaku“. Vztahy Běloruska a Ruska ale „nepodléhají konjunktuře a opírají se o pevný základ“, dodal Putin.
Lukašenko při této příležitosti vyjádřil připravenost posoudit s Ruskem všechny návrhy ohledně upevnění společné ekonomické bezpečnosti, uvedla agentura Interfax.
„Jednou ze základních podmínek je vytvořit stejné podmínky pro běloruské a ruské hospodářské subjekty. Jsme připraveni posoudit všechny návrhy, které posílí společnou ekonomickou bezpečnost. Ale je důležité si připomínat, že nedosáhneme významnějšího úspěchu, pokud nebudeme důsledně plnit závazky, které jsme přijali,“ prohlásil Lukašenko.
Macron: Evropa by měla při budování míru pracovat s Ruskem
Situace v Bělorusku byla jedním z témat také pondělního rozhovoru Macrona s jeho litevským protějškem Gitanasem Nausédou. Ten po schůzce zdůraznil, že EU musí udělat vše pro to, aby na nadcházejícím summitu přijala sankce vůči Bělorusku. Země podle něj navíc musí uspořádat nové volby.
Macron při té příležitosti také vybídl ke kooperaci s Ruskem. „Vidíme to tak, že pokud chceme na evropském kontinentu vybudovat mír, musíme pracovat s Ruskem,“ prohlásil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Litvy
Francouzský prezident přitom k dialogu s Ruskem vyzývá opakovaně, což těžce nesou některé státy východní Evropy včetně těch pobaltských, které se zpod vlivu Moskvy vymanily teprve nedávno, připomíná agentura Reuters.
„Říkám to na půdě, která zažila to nejhorší, která přestála útlak, která přestála oběti. Ale nemůžeme jednat, jako kdyby byla Evropa ostrovem daleko od Ruska,“ dodal prezident.
Moskva však musí podle francouzského státníka vyjasnit situaci okolo otravy ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, jenž je dlouhodobým kritikem prezidenta Vladimira Putina a který se po otravě nervově paralytickou látkou léčí v Berlíně.
Oba státníci rovněž oznámili, že jejich země společně s Lotyšskem Evropské unii nabídly plán na ochranu evropských voleb před kyberútoky a dezinformacemi.
Británie uvalila sankce na Lukašenka, Bělorusko na Pobaltí
Velká Británie v úterý zavedla sankce vůči běloruskému prezidentovi Lukašenkovi, jeho synovi a čelným činitelům vlády. „Budeme požadovat, aby se zodpovídali ti, kdo jsou spojení s násilím vůči běloruskému lidu, a budeme stát za našimi hodnotami demokracie a lidských práv,“ uvedl britský ministr zahraničí Dominic Raab. Britské sankce podle Reuters zahrnují zákaz cestování a zmrazení majetku osmi osob.
Bělorusko na druhé straně zakázalo vstup na své území 300 představitelům Estonska, Litvy a Lotyšska. Jde o odvetný krok za obdobný zákaz, který tři pobaltské státy uvalily na běloruské činitele.
Sankce vůči činitelům běloruského vládnoucího režimu vyhlásily pobaltské státy už 31. srpna. Seznam osob, na které se tehdy vztahoval zákaz vstupu do Pobaltí, zahrnoval vedle prezidenta Lukašenka dalších 29 běloruských představitelů. Minulý týden v pátek Estonsko, Litva a Lotyšsko seznam rozšířily o stovku dalších jmen. Jde o příslušníky policejních jednotek zasahujících proti demonstrantům, o členy nejvyššího a ústavního soudu a o pracovníky prezidentské administrativy.
