Někdejší letovisko se stalo terčem sporů. Ze Sassnitzu má proudit ruský plyn do Německa

Události: Sassnitz místem americko-německých sporů (zdroj: ČT24)

Uprostřed velkého energeticko-politického sporu Berlína a Washingtonu uvázlo jedno malé město na severu Německa. Skupina amerických senátorů hrozí sankcemi městu Sassnitz kvůli stavěnému plynovodu Nord Stream 2. Ten má pod mořem obejít území Polska a Pobaltí a otevřít novou cestu ruského plynu do Německa.

Město Sassnitz na ostrově Rujána má sotva deset tisíc obyvatel. Za socialismu bylo nyní ospalé letovisko jedním z center turistiky v Německé demokratické republice (NDR).

Letos v srpnu překvapil tamního starostu Franka Krachta (Die Linke) ostrý dopis od trojice amerických senátorů. „Hrozili, že pokud neukončíme podporu Nord Streamu 2, bude městská akciová společnost zničena,“ vylíčil Kracht. 

Důvodem americké zloby na město je ruská loď Akademik Čerskij v sassnitzkém přístavu. Na internetu se její majitel, ruská firma Gazprom, plavidlem ráda chlubí. Její úkol, dokončit plynovod Nord Stream 2, rozděluje Evropu a také Spojené státy. „Rusko zcela kontroluje Německo. Dodává mu 60 až 70 procent energetických surovin – a ještě staví nový plynovod,“ uvedl už dříve americký prezident Donald Trump. 

Trubkami ukladněnými u sassnitzkého přístavu má proudit plyn z Ruska přímo na německé území. USA ale hrozí sankcemi nejen Sassnitzu, ale všem zúčastněným firmám. Posádka lodi Akademik Čerskij se teprve zaškoluje. Místní starosta tvrdí, že ji nemůže z přístavu vykázat. „Kdybych tyto lodi vykázal, porušil bych evropské právo,“ uvedl.

Němečtí politici chtějí projekt dokončit i po atentátu na Navalného

Za dokončení projektu bojují vlivní němečtí politici takřka všech stran – a to i po atentátu na Alexeje Navalného, kterému zachránili život v Berlíně. „Podle nás nemá jedno s druhým nic společného,“ domnívá se například bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder.

Sassnitz přitom vešel do dějin už i dříve. Vláda německého císařství jím propašovala Vladimira Iljiče Lenina na cestě do Ruska za komunistickou revolucí. K postkomunistické die Linke patří i současný starosta.